Empirismus

Z Multimediaexpo.cz

Empirismus (řecky ἐμπειρισμός ze zkušenosti) je gnozeologický směr ve filozofii a psychologii, který za jediný zdroj poznání pokládá smyslové zkušenosti. Stojí v protikladu k racionalismu, který klade důraz na rozumovou složku poznání, jako jsou například u Kanta apriorní formy prostoru a času, které jsou předpokladem každé zkušenosti a nedají se z ní tedy odvodit. Na rozdíl od filosofického empirismu, který se týká veškerého poznání a zkušenosti, empirismus jako součást metodologie přírodních věd rozumí "empirií" čili zkušeností pouze opakovatelný pokus s měřitelnými výsledky.

Obsah

Představitelé empirismu

Za zakladatele novověkého empirismu platí Francis Bacon. Hlavním představitelem je anglický filozof John Locke, který se postavil proti Descartovu postulátu vrozených idejí. Podle něj lze skutečnost poznat pouze prostřednictvím smyslové zkušenosti. Mezi další důležité postavy patří George Berkeley a David Hume. Reálné pro ně nejsou věci, ale pouze vjemy těchto věcí. Existenci předmětného světa podle nich vlastně nelze vůbec dokázat. Mezi představitele vědeckého empirismu patří Hermann von Helmholtz, Bertrand Russell nebo Karl Popper.

Kritika

Omezení poznání na oblast pouhé zkušenosti je podle kritiků empirismu neudržitelná. Nelze totiž ze zkušenosti odvodit základní postulát, totiž: „Všechna zkušenost je pravdivá.“ Pokud by tato věta neplatila, veškerá další tvrzení empiristů nebudou pravdivá. Hlavní zásada empirismu je tak sama v sobě rozporná. Podle P. Markie je ovšem ostré rozlišování empirismu a racionalismu problematické, protože u všech významných představitelů se vyskytují i zdánlivě opačné názory.[1]

Odkazy

Literatura

  • Anzenbacher, A. Úvod do filozofie. Praha: SPN, 1990: ISBN 80-04-25414-4.
  • Ottův slovník naučný, heslo Empirismus. Sv. 8, str. 591

Reference

  1. http://plato.stanford.edu/entries/rationalism-empiricism/

Související články

Externí odkazy