Pokus

Z Multimediaexpo.cz

Přejít na: navigace, hledání
Crystal Clear help index.png   Informace uvedené v tomto článku je potřeba ověřit.
  Prosíme, pomozte vylepšit tento článek doplněním věrohodných zdrojů.
Crystal Clear help index.png

Pokus (též experiment) je soubor jednání a pozorování, jehož účelem je ověřit (verifikovat) nebo vyvrátit (falzifikovat) hypotézu nebo poznatek, které něco tvrdí o příčinných vztazích určitých fenoménů. Pokus je základem empirického rozšiřování vědeckého poznání. Může se jednat i o umělecké dílo, které je ve stádiu prvotní tvorby, o pokusech obvykle v této souvislosti hovoříme na počátku autorovy tvorby. S pojmem se můžeme setkat i ve sportovní terminologii, slovo má i další přenesené významy.

Obsah

Pozorování vs. pokus

Pokus se liší od prostého pozorování tím, že při pokusu vědec aktivně ovlivňuje podmínky, místo aby svůj vliv minimalizoval. Příkladem pozorování může být terénní biolog, který je schovaný v maskovaném přístřešku a pozoruje dalekohledem hnízdící poštolky a doufá (někdy naivně), že o něm vůbec nevědí a že jeho existence a existence přístřešku nijak nemění jejich chování. Příkladem pokusu je biolog, který chce zjistit, zda krmení bažanta rulíkem zlomocným vede k jeho úhynu, nebo alespoň zhoršení zdravotního stavu. Proto pěstuje v laboratoři za naprosto shodných podmínek (v rámci možností samozřejmě) dvě skupinky bažantů: jedny krmí rulíkem zlomocným, druhé běžnou bažantí stravou (tato skupina je tzv. slepý vzorek, viz dále). Ze srovnání počtu zbylých bažantů v obou skupinách pak lze učinit závěr o vlivu rulíku. (Nastíněný pokus je ve skutečnosti zjednodušený a ve vědecké diskusi by neobstál. V tomto případě by skupiny měly být alespoň tři: skupina krmená pouze rulíkem zlomocným, kontrolní skupina krmená pouze běžnou stravou, a skupina krmená zároveň běžnou stravou a rulíkem zlomocným pro vyloučení možnosti, že první skupina má potíže v důsledku nevyvážené stravy.)

Vlastnosti řádného pokusu

Od vědecky relevantního experimentu se očekává dostatečně přesný popis všech relevantních podmínek, v nichž probíhal, a přesný záznam všech postupů, které badatel v pokusu použil. Pokus musí být (je-li to objektivně možné) opakovatelný. Z podstaty věci je nezbytné, aby byl pokus ověřující nějakou hypotézu koncipován tak, aby v co největší míře znemožnil náhodný (či na jiném jevu založený) chybný výsledek. To znamená, že pokus by měl být vymezen tak, aby připouštěl minimum všech vedlejších vlivů a zohledňoval všechny alternativní hypotézy (tam, kde to není v jednom pokusu možné, je tohoto výsledku možno dosáhnout sadou pokusů odlišně koncipovaných). U každého pokusu je důležitý tzv. slepý pokus (resp. slepý vzorek nebo kontrolní skupina) – zkoumáme-li tedy dopad působení něčeho na něco, musíme mít pro srovnání další skupinu, s níž se zachází stejně jako se vzorkem hlavní linie postupu, pouze se u něj zkoumaný vliv vypouští. Důvodem je vyloučení chybných výsledků na základě špatně stanovených podmínek nebo lidské chyby (pokud např. v tomto příkladu pojdou obě zkoumané skupiny bažantů, na vině pravděpodobně nebude rulík zlomocný, ale fakt, že někdo špatně nastavil termostat, nebo zatáhl do ústavu bažantí mor). Moderní věda vyžaduje po složitějších pokusech, u nichž nelze zcela vyloučit náhodné vlivy, menší nepřesnosti či neodstranitelné odlišnosti v rámci pokusného materiálu, aby byly statisticky vyhodnotitelné. To znamená, že vzorky použité v pokusu musí být reprezentativní svým složením i svým počtem. Aplikováno na náš příklad: dají-li se do pokusu pouze staří a nemocní bažanti, protože se nám mladé kusy nepodařilo chytit, vzorek není reprezentativní svým složením a pokus je prakticky bezcenný. Pokud bude každou skupinu tvořit pouze jeden bažant, tak vzorek také nebude reprezentativní a pokus rozhodně nebude průkazný (i kdyby nakrásně vyšel – i normálně krmený bažant může nešťastnou náhodou umřít). Bude-li mít každá skupina 100 bažantů o reprezentativním složení, bude už pokus mnohem průkaznější a jeho výsledek bude nutno brát v potaz.

Problémy biologického pokusu

Ze všech pokusů jsou nejproblematičtější asi pokusy biologické, protože každý organismus vnáší do pokusu určitou porci nejistoty. Kvůli různorodosti organismů je někdy neobyčejně těžké vytvořit reprezentativní vzorek, nehledě k tomu, že zejména pokusná zvířata projevují v mnoha ohledech svou „osobnost“. Laboratorní biologové zde s nadsázkou mluví o prvním pravidle biologického pokusu:

Dalším problémem některých (zejména invazivních) pokusů je, že zřídkakdy jdou zopakovat se stejnými jedinci.

Související články


Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Hlavní funkce
Navigace
Nástroje
Příspěvky a dary
Další informace