Ervěnický koridor

Z Multimediaexpo.cz

Průhyby silnice na Ervěnickém koridoru

Ervěnický koridor je mohutný násep, který se zvedá ze dna uhelné pánve místy až do maximální výšky 170 metrů. Nachází se v severozápadních Čechách.

Ervěnický koridor začíná u Jirkova a vede po dlouhém náspu územím, kde se až do 2. poloviny 20. století nacházela obec Ervěnice (podle ní nese koridor svůj název) až k železniční stanici Třebušice v Komořanech u Mostu. Jeho délka je přibližně 11 km.

Po zemním tělese tvořeném důlní výsypkou vede železniční trať č. 130 Ústí nad Labem - Chomutov. Podél severního svahu probíhá silnice I. třídy č. 13 (I/13) (též i evropská silnice E442) a ještě blíže lomu Československé armády řeka Bílina svedená do potrubí 4xJs 1200mm. Od roku (2007) se připravují plány na revitalizaci koryta Bíliny, vytvoření meandrů a podpoření samočistící schopnosti.[1][2][3] Důvodem navrácení do koryta je stabilita terénu a vzdalování lomových lokalit. Po koridoru jsou vedeny téměř všechny inženýrské sítě z Chomutova do Mostu.

Koridor vznikl na hraně lomu ČSA a Jan Šverma (který dalším postupem přešel v lom Vršany). V roce 1964 bylo uvolněno místo pro jeho vytvoření, kdy docházelo k vyuhlení zásob uhlí a postupu směrem od koridoru. S tím jak těžba postupovala, tak byla v místě koridoru zakládána výsypka. V období od roku 1964 - 1985 bylo na trasu koridoru přemístěno 520 mil. m3 skrývkových hmot.[4] Předpokládalo se, že násep bude zpočátku klesat až o půl metru za rok. Proto tu byly postaveny čtvery koleje – po dvou se jezdilo, další dvě se průběžně opravovaly.

Součástí železniční části koridoru je i přemostění části vodní nádrže Újezd.

Obsah

Na konci zatrubnění řeky Bíliny je ve výtokovém objektu MVE Ervěnický koridor. [5]

Související články

Souřadnice

Reference

  1. EIA - Revitalizace Bíliny ( revitalizace zatrubněné části a spojovacího koryta)
  2. Řeka Bílina se vrátí do krajiny - nyní je kvůli uhlí v potrubí
  3. Bílina - řeka mučednice
  4. Velkolom ČSA v SHR (3)
  5. MVE Ervěnický koridor

Externí odkazy