Ervěnice

Z Multimediaexpo.cz

Důl Hedvika v Ervěnicích

Ervěnice (německy Seestadtl) je název zaniklé obce v okrese Most v Ústeckém kraji. Nacházela se 8 km východně od starého města Mostu v nadmořské výšce 238 metrů. Ervěnice zanikly v letech 1959-1960 při rozšiřování důlní těžby. V roce 1960 katastrální území přešlo z okresu Chomutov do okresu Most a bylo připojeno k obci Komořany.

Obsah

Historie

Katastrální území Mostu

Nejstarší písemná zpráva o Ervěnicích pochází z roku 1238. V Ervěnicích se nacházely dvě tvrze, obývané různými majiteli z řad drobné šlechty. Byly užívány od počátku 14. století. První zanikla ve 2. polovině 15. století a druhá tvrz zanikla během 1. poloviny 16. století. V roce 1519 se oba díly Ervěnic dostaly do majetku Šebestiana z Veitmile a v roce 1571 Ervěnice koupil Bohuslav starší z Michalovic. V roce 1622 byl majetek Bohuslavu mladšímu z Michalovic zkonfiskován za účast ve stavovském povstání a v témže roce ves koupil Vilém mladší Popel z Lobkovic a začlenil ji do svého lobkovického panství Nové Sedlo-Jezeří, v němž zůstaly Ervěnice až do roku 1848. Poté se staly samostatnou obcí v okrese Chomutov. Ervěnice měly statut městečka již ve 14. století a v roce 1568 obdržely právo užívat městský znak a pečeť. Když Ervěnice koupil v roce 1571 Bohuslav starší z Michalovic, vznikl zde panský pivovar. Při dělení majetku mezi potomky v roce 1586 připadl pivovar jeho vnukovi Janu Jiřímu z Michalovic. Když Ervěnice koupil Vilém mladší z Lobkovic, pivovar zanikl. Lobkovic již provozoval pivovar v Novém Sedle nad Bílinou, které koupil zároveň s Ervěnicemi a tam také postupně soustředil veškerou výrobu piva na svém panství. Obyvatelstvo se živilo zemědělstvím a také rybolovem v Komořanském jezeře. Jezero dal odvodnit a vysušit v průběhu 30. let 19. století kníže Ferdinand z Lobkovic a na jeho místě vznikly pastviny a zahrady. Od konce 19. století se začal rozvíjet těžební průmysl. Na katastru Ervěnic byly otevřeny uhelné doly Elly (1892) a Hedvika (1902). U tohoto dolu byla v roce 1926 zprovozněna státní elektrárna pro pražskou rozvodnou síť. Za druhé světové války byl v prostoru elektrárny zřízen zajatecký tábor pro ruské, francouzské a italské zajatce. Obec padla za oběť postupujícím dolům v jejich okolí. Byly zbourány v letech 1959-1960. V 70. letech po vytěžení uhlí byl přes území bývalé obce postaven dopravní koridor spojující města Most, Jirkov a Chomutov. V současnosti je území již rekultivováno.

Pamětihodnosti

Vývoj počtu obyvatel v obci

Počty obyvatel mezi lety 1850 až 1970 dle sčítání [1]
Rok 1850 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970
Počet obyvatel 812 980 1334 1979 2962 3579 4028 5121 2272 178 116

V následujících letech jsou údaje souhrnné pro Komořany i se všemi osadami.

Související články

Literatura

  • J. Sýkorová, Zmizelé domovy, Most 2000, s. 22

Reference

  1. Retrospektivní lexikon obcí ČSSR 1850-1970, díl I/1, Praha 1977, s. 512-513

Externí odkazy


Statutární město Most

Starý Most • Most • Čepirohy • Komořany • Rudolice • Souš • Velebudice • Vtelno

Katastrální území města

Most I • Konobrže • Kopisty • Pařidla • Střimice • Most II • Hořany (část) • Slatinice u Mostu • Hořany (část) • Komořany u Mostu • Třebušice • Ervěnice • Dřínov u Komořan • Rudolice nad Bílinou • Skyřice