Filip Vujanović

Z Multimediaexpo.cz


Filip Vujanović (Филип Вујановић, * 1. září 1954, Bělehrad, Srbsko) je od roku 2003 prezidentem Černé Hory (do r. 2006 v rámci Srbska a Černé Hory). Svůj druhý mandát vykonává od 21. března 2008.

Mládí a kariéra

Narodil se a vyrůstal v Bělehradě, vystudoval filozofickou fakultu Bělehradské univerzity. Mezi lety 1978 a 1981 pracoval na jednom z bělehradských soudů a pozdjěi se stal asistentem u okresního soudu v Bělehradě. V roce 1981, ve věku 27 let, se přestěhoval do Podgorice (tehdy Titograd). Po krátkém působení tajemníka u Titogradského okresního soudu pracoval jako právník, do politiky vstoupil v březnu 1993.

Politická kariéra

F. Vujanović vstoupil do Demokratické socialistické strany v roce 1993 na pozvání tehdejšího prezidenta Momira Bulatoviće, krátce po vytovření Jugoslávské svazové republiky. Mezi lety 1993 - 1996 byl ministrem spravedlnosti, od roku 1996 do roku 1998 potom ministrem vnitra. V průběhu roku 1997 se stal premiérem DPS.

Prezidentský palác v Cetinje

Poté ho prezident Milo Đukanović zvolil prvním premiérem Černé Hory (5. únor 1998 - 8. leden 2003. 5. listopadu 2002 se stal předsedou parlamentu Černé Hory. Ještě toho roku se stla prezidentem Černé Hory (ve volbách získal drtivých 86% hlasů). Tyto volby se ale staly neplatnými, protože účast byla nižší než 50%. Nové volby proběhly v roce 2003 a Vujanović získal opět neuvěřitelných 81% hlasů, bohužel i tyto volby neměly ani poloviční účast. 11. května 2003 bylo zrušen zákon o 50% účastnosti, volby proběhly potřetí a Vujanović je opět s 63% vyhrál. Ze své funkce 19. května odstoupil, ale o tři dny později se stal opět prezidentem a tak začal jeho úřadující termín. I když se narodil a vyrůstal v Srbsku, stal se jedním z nejvýznamnějších černohorských separatistů. Byl zastáncem referenda o černohorské nezávislosti. Je dobrým přítelem se srbským prezidentem Borisem Tadićem. V roce 2008 byl zvolen podruhé prezidentem Černé Hory.

Osobní život

Vzal si černohorskou soudkyni JUDr. Světlanu Vujanović, se kterou má tři děti - dcery Tatjanu a Ninu a syna Danila. Narozdíl od M. Đukanoviće odmítá chodit s ochrankou, je jej tedy možné spatřit v Cetinje, Podgorice či jinde s přáteli bez ochranky.