Podgorica

Z Multimediaexpo.cz


Podgorica je hlavní město Černé Hory. Má 173 000 obyvatel a nachází se při soutoku řek Morača a Ribnica, asi 40 km od mořského pobřeží a 30 km severně od Skadarského jezera, v nadmořské výšce pouhých 44 m. Podgorica je čtvrtým nejnavštěvovanějším hlavním městem v jihovýchodní Evropě.

Obsah

Historie

Mapka pevnosti Ribnica
Hodinová věž Sahat-kula, centrum starého města

O vzniku Podgorice panují mezi odborníky rozdílné názory. Na území dnešního města se nacházela římská osada Birziminium, po jejím pádu tu byla osada slovanská. Ta se časem vyvinula v město s názvem Ribnica. Současný název se používá od 14. století, to tu sídlilo knížectví Zeta. Mezi lety 1479 - 1878 byla Podgorica součástí Osmanské říše.

Podle zprávy tureckého cestovatele ze 17. století byla Podgorica kamenným opevněným městem. "Pevnost čtyřúhelníkového tvaru je postavena z kamene a opatřena mocnými baštami, střílnami a předprsněmi. Pevnost ovládá velitel se 700 statečnými muži, kteří denně svádějí boje s Černohorci. V pevnosti je 300 chatrčí, jedna mešita, sýpky na pšenici, sklad munice, děla a cisterny. Jiné stavby, jako jsou han, medresa, hamam a bazar tu nejsou." Z osmanské doby se dochovala část starého města a Sahat-kula, neboli hodinová věž. Ta dnes tvoří centrální část města, byť se hlavní ruch přesunul spíše do nových ulic moderní Podgorice.

Z Osmanského vlivu se Podgorica vymanila tím, že se stala součástí nezávislé Černé Hory. Za první světové války byla okupována rakousko-uherskými jednotkami. Od roku 1918 byla součástí Jugoslávie, za druhé světové války ji obsadili Italové. Po válce byla přejmenována na Titograd, po prezidentovi a partyzánovi Josipu Titovi. Bylo vybudováno nové město s širokými bulváry a náměstími, velká část starého města z tureckých časů zmizela. Od 90. let 20. století se opět používá název Podgorica. Díky skutečnosti, že se Podgorica stala republikovou metropolí (byť nejmenší z šesti republik) se sem začalo stěhovat více lidí i průmyslu. To podpořilo rozvoj Podgorice.

Geografie

Soubor:Podgorica 1 Square.jpg
Náměstí republiky

Podgorica se nachází v jižní části Černé Hory při soutoku řek významných Morače a Ribnice, 30 km severně od Skadarského jezera a 40 km od pobřeží Jaderského moře. V blízkosti města tečou již méně významné řeky Zeta, Cijevna, Sitnica a Mazera. Toto vodní bohatství je také vyobrazeno v insignijích města - podgorické vlajce a městském znaku.

Na rozdíl od většiny černohorských měst se Podgorica nachází na rovině - snad jedinou výjimkou jsou vrcholy Gorica (107 m. n. m.), která se tyčí nad centrem města, dále potom Malo brdo (malý kopec), Velje brdo (velký kopec), Ljubović a Čardak. Významné je také údolí Zeta poblíž podgorického mezinárodního letiště.

Ekonomika

Podgorica není jen správní metropolí Černé Hory, je to i ekonomické centrum země. Většina průmyslových, finančních a komerčních organizací má své základny právě zde.

Během nadvlády Osmanů byla ekonomika města řízena úředníky Osmanské říše. Po druhé světové válce se stala Podgorica metropolí Černé Hory a ohniskem rychle industrializace a urbanizace v rámci Jugoslávie. Byla vystavěna hliníkárna, továrna na zpracování tabáku a textilní závody, rozvíjelo se inženýrství a automobilový průmysl, rozšířeny byly také podgorické vinice. Po jugoslávské občanské válce a rozpadu Jugoslávie byla podgorická ekonomika silně oslabena, některé podniky musely být zcela zavřeny. Hliníková vysoká pec (Kombinat aluminijuma Podgorica - KAP, vlastněná Rusalem)a společnost Plantaže (výroba vína a bourbonu) se staly největšími firmami města. Po roce 2000 se Podgorica začala zotavovat z poválečných dob. Ekonomika rostla, své základy zde měly spousty známých bank. Původní těžký průmysl se začínal měnit na telekomunikaci, stavebnictví a bankovnictví. Další a velmi výrazný ekonomický růst zažila Podgorica v roce 2006, když se stala hlavním městem nezávislé Černohorské republiky.

Politika

Podgorická radnice

Současným starostou Podgorice je MUDr. Miomir Mugoša. Podgorická radnice se nachází na ulici Njegoševa. Na ulici Bulevar Svetog Petra Cetinjskog se machází budova parlamentu Černé Hory. Na ulici Ulcinjska v čísle 1 se nachází konzulární jednatelství České republiky.

Počasí

Podgorica má proměnlivé středomořské podnebí s horkými, suchými léty a studenými zimami. Proměnlivost podnebí zapříčiňují především Dinárské hory na severu. Roční srážky můžou někdy dosáhnout až 1 544 mm. V Podgorice je zhruba 115 deštivých dnů do roka a 60 dnů se silným větrem. Podgorica je zvláště známá pro svá extrémně horká léta: teploty přes 40 °C v červenci a srpnu. Dne 16. srpna 2007 byla ve městě zaznamenána zatím nevyšší teplota - 45.8 °C Sněhové přeháňky jsou v Podgorice velmi malé. V lednu dosahují průměrné teploty vzduchu 5, 3 °C, v létě v červenci je to průměrně okolo 26, 4 °C.

Doprava

Podgorica leží na křižovatce několika důležitých silničních tahů. K Jaderskému moři do úrodné nížiny s příjemným klimatem směřuje 54 km moderní dálnice. Dále má černohorská metropole dobré autobusové spojení s většinou měst v zemi, nejvýznamnější jsou spoje do Nikšiće (druhé největší město v Černé Hoře) nebo Cetinje. Taktéž vlakové spojení do Baru nebo na sever země je poměrně časté. V Podgorice zastavují vlaky na podgorickém hlavním nádraží. Do Podgorice se z jiných států dá dostat i letecky na mezinárodní letiště Golubovci, které je od centra metropole vzdálené 12 km.

Kultura

Podgorická mešita

Podgorica je centrem proslulých kulturních zařízení v Černé Hoře. Tou nejvýznamnější lokalitou je Černohorské národní divadlo, založené v roce 1953. Je to nejvýznamnější divadlo nejen v Podgorice, ale i v celé Černé Hoře. Z části mu může konkurovat jen Černohorské královské divadlo Zetski dom. Přestože se Černohorské Národní muzeum a spousta dalších nachází v historické a královské metropoli Cetinje, Podgorica hostí spoustu galerijí.

  • Podgorické městské muzeum (Muzej grada Podgorice) představuje impozantní sbírky o historii města a okolí. Bylo založeno v roce 1950 a dělí se na čtyři oddělení : archeologické, etnografické, historické a kulturně-historické. Nejstarší vystavované exponáty pocházejí až z doby Římské a Ilýrie.
  • Centrum archeologického výzkumu (Centar za arheološka istraživanja) bylo založeno v roce 1961. Zařazuje, shromažďuje, obnovuje a zobrazuje významná archeologická místa a naleziště.
Zimní sídlo krále Nikoly I. - galerie moderního umění
  • Muzeum Marka Miljanova (Muzej Marka Miljanova) nabízí artefakty z historického města Medunu.
  • Přírodovědné muzeum (Prirodnjački muzej) překvapuje svými bohatými zbírkami flóry a fauny.

Další významnou kulturní a historickou stavbou je Zimní sídlo krále Nikoly I., které hostí galerii moderního umění. Královská zahrada byla renesančně upravena na rozkaz krále Nikoly I. pro jeho ženu, královnu Milenu Vukotić. Samostaný královský palác, dům královské čestné stráže (Perjaničky dom) a královský kostelík (kraljevska crkva) byly v roce 1984 přestavěna na galerii. Černohorské království zaniklo v roce 1918 a tak rezidence již nikdy nebyla použita pro své původní účely. V roce 1995 byla galerie zaměřena pouze na současné umění (nabízí více než 1500 děl černohorských a světových umělců. V roce 2006 prošel královský park rozsáhlou rekonstrukcí. Historické Kino kultura (otevřené roku 1949) bylo v roce 2008 zavřeno (kvůli nedostatkům příjmům) a proměněno na podgorické městské divadlo. Podgorická mešita byla zrekonstruována v roce 2008.

Vzdělání

Podgorica je důležitým vzdělávacím centrem státu. Univerzita Černé Hory zde má své sídlo a většinu fakult. Tato vysoká škola je také nejvýznamnější zařízení svého druhu v Černé Hoře. Dále je zde Černohorská akademie věd a umění. Ve městě se nachází 34 základních škol, 10 středních škol a několik soukromých škol. První střední škola v Podgorice bylo gymnázium Slobodana Škeroviće. Knihovna Radoslava Ljumoviće je považována za nejrozsáhlejší v Černé Hoře.

Památky

Hodinová věž Sahat-kula v Podgorice

Podgorica je město, kde se nedochovaly četné památky, jako je tomu například v jiných metropolích republik bývalé Jugoslávie. Centrum města se nazývá v srbštině Stara Varoš a patří k místům, kde se toho od středověkých osmanských dob příliš nezměnilo. Na úpatí vrchu Gorica stojí také kostel Sveti Đorde s přilehlým hřbitovem z 11. století. Na samotném vrcholu se nachází památník a mauzoleum Černohorců, kteří padli ve II. světové válce. Významnou stavbou je také Most tisíciletí.

Sport

V Novém městě na pravém břehu řeky Morača poblíž hotelu Podgorica se nachází významný komplex sportovního centra. Je vybavenou velkou halou, malou halou, halou bojových umění, krytými bazény, saunou, ale také restaurací. K dispozici je zde také venkovní bazén s příslušenstvím a kurty na míčové hry. V Podgorice leží také nejvýznamnější černohorský stadión "Pod Goricom"

Partnerská města

Fotogalerie

Externí odkazy