a opravdu velká série soutěží o nejlepší webovou stránku !!
Proto neváhejte a začněte hned zítra soutěžit o lákavé ceny !!
Hanriot HD.1
Z Multimediaexpo.cz
| Hanriot HD.1 | ||
| ||
| Hanriot HD.1 US Navy v roce 1919 | ||
| Základní charakteristika | ||
|---|---|---|
| Určení | stíhací letoun | |
| Výrobce | Hanriot | |
| Konstruktér | Pierre Dupont | |
| První let | červen 1916 | |
| Zařazen | ||
| Vyřazen | ||
| Výroba | ||
| Vyrobeno | asi 1 200 ks | |
| Varianty | ||
| Uživatel | Itálie | |
| Belgie, Švýcarsko, USA | ||
Hanriot HD.1 byl francouzský stíhací dvojplošník z doby první světové války, který sloužil v italském a belgickém letectvu.
Obsah |
Historie
René Hanriot se už před válkou zabýval stavbou letadel, ale jeho firma Société des monoplans Hanriot se v roce 1913 ocitla v konkurzu. Až v roce 1916 se Hanriot spojil s Pierrem Dupontem, aby spolu postavili nový letoun. V červnu 1916 vykonal HD.1 svůj první let.
Hanriot HD.1 byl malý obratný stíhací letoun, který se navzdory slabší výzbroji a nepříliš výkonnému motoru Le Rhône 9J stal jedním z nejrozšířenějších stíhačů první světové války.
Protože si francouzské letectvo vybralo konkurenční SPAD S.VII s výkonnějším motorem, odebírali veškerou produkci HD.1 spojenci. Italové si HD.1 vybrali jako náhradu za svůj tehdy standardní stíhací letoun Nieuport 17 a v licenci v továrnách Macchi vyrobili do konce roku 1918 celkem 831 strojů z 1700 původně objednaných (poslední z nich byly z italského letectva vyřazeny až v roce 1925).[1] Belgie odebrala v roce 1917 z francouzské produkce 125 letounů. Menší množství HD.1 používalo také US Navy, tam např. v roce 1919 vzlétaly ze startovací rampy umístěné na palubě bitevní lodi USS Mississippi. Po válce koupilo Švýcarsko z italských přebytků 16 kusů HD.1 a další putovaly do Jižní Ameriky (do Ekvádoru a Venezuely).
V několika zemích zůstal Hanriot HD.1 ve službě až do roku 1930 a patří tak k nejdéle sloužícím stíhacím strojům první světové války, i když se záhy (už s letouny SPAD S.VII) objevily výkonnější stroje.
Největším esem létajícím na HD.1 byl Belgičan Willy Coppens, který na něm docílil všech svých 37 sestřelů (3 letounů a 34 balonů).[2] Dalšími významnými esy létajícími na HD.1 byli např. Italové Flavio Baracchini, jenž na něm dosáhl 13 ze svých 21 ověřených vítězství[3] a Silvio Scaroni (celkem 26 vítězství)[4].
Italské HD.1 byly nejvíce nasazované na alpské a benátské frontě, kde je rakouští letci ve svých hlášeních často zaměňovali za letouny Sopwith. Vyskytovaly se také nad bojišti v Makedonii a Albánii. K největším úspěchům italských Hanriotů patřil letecký souboj z 26. prosince 1917, kdy skupinka italských pilotů na strojích HD.1 sestřelila 11 německých průzkumných letounů bez jediné vlastní ztráty.[5]
Varianty
HD.1 byly na základě často kritizovaného nedostatečného výkonu motoru vybavovány i jinými motory. Tak vznikly verze s motory Le Rhône 9Jb o výkonu 120 k nebo s motory Le Rhône 9Jby o výkonu 130 k.
Mimo to byl jeden stroj osazen motorem Gnome Monosoupape o výkonu 150 k a další stroj byl pokusně vybaven motorem o výkonu 170 k.
Hanriot HD.7 vznikl postupným vývojem HD.1. Při testech v roce 1918 dosáhl rychlosti 214 km/h, ale s koncem války byl ukončen i jeho další vývoj.
Dochované exempláře
- National Museum of Naval Aviation v Pensacole, USA
- Muzeum Švýcarského letectva v Dübbendorfu, Švýcarsko
- Vojenské muzeum v Bruselu, Belgie
Specifikace (HD.1)
Technické údaje
- Osádka: 1 pilot
- Pohonná jednotka: rotační motor Le Rhône 9J
- Výkon motoru: 110 k (81 kW)
- Rozpětí: 8,70 m
- Délka: 5,85 m
- Výška: 2,55 m
- Nosná plocha: 18 m2
- Hmotnost prázdného stroje: 407 kg
- Vzletová hmotnost: 605 kg
- Maximální rychlost: 184 km/h v úrovni mořské hladiny
- Dostup: 6 400 m
- Dolet: 550 km
- Vytrvalost: 2 hod a 30 min
- Stoupavost: do 2 000 m za 5,1 min, do 3 000 m za 11 min
Výzbroj
- 1x nebo 2x synchronizovaný kulomet Vickers ráže 7,7 mm
Reference
- ↑ Foreign Legionnaire: France’s Hanriot HD.1 in Italian Service
- ↑ Willy Omer François Jean Coppens de Houthulst - The Aerodrome - Aces and Aircraft of World War
- ↑ Flavio Torello Baracchini - The Aerodrome - Aces and Aircraft of World War
- ↑ Silvio Scaroni - The Aerodrome - Aces and Aircraft of World War
- ↑ The Great War Flying Museum – Hanriot HD.1
Externí odkazy
- National Museum of Naval Aviation: Hanriot HD-1 (anglicky)
- HD 1 na stránkách eads.com (anglicky)
- HD.1 na stránkách Worldatwar.net (anglicky)
- Hanriot HD.1 na stránkách theaerodrome.com (anglicky)
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |