Helios 1
6. prosince začíná nová soutěž pro všechny editory naší encyklopedie !
Do pátku 11.1. si zde vytvořte uživatelský účet a udělejte alespoň 30 slušných editací.
Ze všech aktivních editorů vybereme 3 nejlepší (14.1.) a každý dostane špičkové ceny:
První a nejlepší editor dostane odměnu 600 Kč a status privilegovaného RCRedaktora.
Druhý editor dostane odměnu 300 Kč a status privilegovaného RCRedaktora.
Třetí editor dostane odměnu 200 Kč a status privilegovaného RCRedaktora.

Z Multimediaexpo.cz

Přejít na: navigace, hledání


Helios 1 byla sonda vyrobená v NSR, vypuštěná v roce 1974 a určená k průzkumu meziplanetárního prostoru poblíž Slunce.

Obsah

Základní informace

Program této sondy a celého programu Helios byl určen pro výzkum prostoru v okolí Slunce. Sonda byla vyrobená v Německu, programovou náplň všech dvanácti experimentů připravili vědci NSR a USA. Sonda dostala přidělené označení COSPAR 1974-097A. Při svém letu byla stabilizována pomalou rotací. Povrch tělesa sondy byl pokryt z 50% slunečními bateriemi a z 50% odrazovými ploškami, které záření způsobující zahřívání sondy při průletu blízko Slunce odrážely. Hmotnost sondy je 370 kg.

Průběh letu

S pomocí nové rakety Titan 3E Centaur D-1T sonda odstartovala ráno 10. prosince 1974 z kosmodromu Eastern Test Range na Floridě v USA na heliocentrickou dráhu. Oběžná doba byla nastavena na 190 dní, dráha ležela v rovině ekliptiky ve vzdálenosti 0,309 až 0,985 AU od Slunce. Počáteční rychlost byla vůči Zemi 13,82 km/s.

Zhruba po 13 hodinách letu byly vyklopeny výsuvné tyče, aktivovány všechny přístroje a sluneční baterie. Rotační osa kvůli radiovému spojení se Zemí byla upravena do kolmice k rovině dráhy.

Po třech měsících letu, při prvním průletu perihelem dráhy dne 15. března 1975 díky gravitaci dosáhla rekordní rychlosti 64,7 km/s. V té době byla od Slunce vzdálena 46 milionů km. Později se dostala do zákrytu Sluncem a bylo s ní tak přerušeno krátkodobě spojení, poté se jej podařilo obnovit a sonda dál předávala řadu let informace získané měřením na Zemi. Některá data zpracovávala i Československá akademie věd.

Plánovaná životnost systémů sondy byla tři měsíce, pracovala však mnohem déle. Sonda Helios 1 přestala reagovat na povely ze Země teprve po 12 letech, začátkem roku 1986.[1] V současné době se Helios 1 nachází na heliocentrické dráze a objekt již není sledován.

Literatura

  • LÁLA, Petr; VÍTEK, Antonín. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha : Mladá fronta, 1982.  

Externí odkazy



Chybná citace Nalezena značka <ref> bez příslušné značky <references/>.