Ivan Dejmal

Z Multimediaexpo.cz

Soubor:Dejmal02.jpg
Ivan Dejmal na filmovém festivalu Třetí pól, 2007
Ivan Dejmal a Erazim Kohák (2003)

Ivan Dejmal (* 17. října 1946, Ústí nad Labem – 6. února 2008, Praha) byl český politik a ekologický odborník.

Obsah

Biografie

Vyučil se zahradníkem a absolvoval střední zahradnickou školu. Z Vysoké školy zemědělské v Praze, kde byl v letech 1965 - 1970 studentem Agronomické fakulty - oboru zemědělské krajinářství, byl v roce 1970 vyloučen po zatčení za činnost ve studentském trockistickém Hnutí revoluční mládeže (spolu s Petrem Uhlem, Petruškou Šustrovou či Jaroslavem Baštou, do kterého zapojil již před rokem 1968.[1] V průběhu Pražského jara až do zatčení v roce 1970 patřil k jeho předním aktivistům (viz Fond Ivana Dejmala). Počátkem normalizace byl dvakrát vězněn za podvracení republiky a za politické postoje v průběhu výkonu základní vojenské služby.[2] V 70. a 80. letech 20. století se aktivně účastnil politické práce v opozici a v ekologickém hnutí. V roce 1976 se účastnil vzniku Charty 77 a následně vedl její ekologickou komisi. Od roku 1987 vydával a redigoval samizdatový časopis Ekologický bulletin. V roce 1988 se účastnil založení Hnutí za občanskou svobodu a podílel se na založení nezávislé organizace Ekologická společnost, která na podzim roku 1989 iniciovala vznik asociace ekologických organizací Zelený kruh. V prosinci 1989 se účastnil založení Konfederace politických vězňů. Od listopadu 1989 do voleb v roce 1990 vedl ekologickou sekci programové komise Občanského fóra. Byl zakládajícím členem Společnosti pro trvale udržitelný život (1992). V únoru 1990 nastoupil na ministerstvo životního prostředí České republiky, byl rehabilitován a dokončil studium na VŠZ v Praze. Od února 1991 do července 1992 byl ministrem životního prostředí České republiky. Poté pracoval v Českém ekologickém ústavu. V letech 1994 až 1995 byl ředitelem Českého ústavu ochrany přírody. Od roku 1995 působil jako nezávislý projektant v oboru územního plánování a krajinářské tvorby. Podílel se na organizování výstav a konferencí Tvář naší země.[3] V prosinci 2007 se stal místopředsedou rady Ústavu pro studium totalitních režimů.[4]

Postoje

Dejmal se po roce 1989 podílel na přípravě územních limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách, které byly na Dejmalův návrh vyhlášeny usnesením vlády České republiky č. 444 z roku 1991.[5] Kriticky se vystupoval proti jaderné energetice.[6]

Členství

Ivan Dejmal byl členem Strany zelených, předsedou občanského sdružení Společnost pro krajinu a členem předsednictva Společnosti pro trvale udržitelný život, kterou společně s Josefem Vavrouškem založil.

Ocenění

Im memoriam získal Ivan Dejmal 5. černa 2008 Cenu Josefa Vavrouška udělovanou Nadací Charty 77. Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR byl Ivan Dejmal in memoriam nominován k udělení Medaile Za zásluhy.[7]

Reference

  1. ↑ Jiří Černý: Rytířský zápas Ivana Dejmala za čest a krajinu, Hospodářské noviny, 11. 2. 2008
  2. ↑ Zemřel Ivan DEJMAL (Konfederace politických vězňů)
  3. ↑ Tvář naší země
  4. ↑ Radu Ústavu pro studium totalitních režimů povede Kavalírová, iDNES.cz, 14.12.2007
  5. ↑ Martin Říha, Jaroslav Stoklasa, Marie Lafarová, Ivan Dejmal, Jan Marek, Petr Pakosta: Územní ekologické limity těžby v SHP, Společnost pro krajinu 2005, ISBN 80-903663-0-9
  6. ↑ Ivan Dejmal: Jaderná energetika plodí policejní stát, Literární noviny č.30/XI.
  7. ↑ Seznam letošních kandidátů sněmovny na státní vyznamenání, ČTK, 13.6.2008

Externí odkazy

Související články

Literatura

Ministr životního prostředí Česté republiky v rámci federace
Předchůdce:
Bedřich Moldan 		1991-1992
Ivan Dejmal 		Nástupce:
František Benda


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Ivan Dejmal
Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Ivan_Dejmal“