Jean Lucemburský

Z Multimediaexpo.cz

Velkovévoda Jean během svatby svého vnuka prince Ludvíka 29. září 2006 v Gilsdorfu.

Jean Lucemburský (luc. Jean vu Lëtzebuerg, franc. Jean de Luxembourg, něm. Jean n. Johann von Luxemburg, * 5. ledna 1921 na zámku Berg v Colmar-Bergu) byl v letech 19642000 velkovévodou Lucemburským (a bývá, zejm. v německém jazykovém prostředí označován jako Johann I., tedy česky Jan I.)).

Obsah

Titulatura

Jeho plné jméno zní Jean Benoît Guillaume Robert Antoine Louis Marie Adolphe Marc d'Aviano. Je nositelem titulu "J.K.V. velkovévoda Lucemburský, vévoda z Nassau, princ Bourbonsko-Parmský, falckrabě při Rýnu, hrabě ze Saynu, Königsteinu, Katzenelnbogenu a Diezu, purkrabě z Hammersteinu, svobodný pán z Mahlbergu, Wiesbadenu, Idsteinu, Merenbergu, Limburgu a Eppsteinu".

Život

Princ Jean se narodil 5. ledna 1921 na zámku Berg jako nejstarší syn lucemburské velkovévodkyně Šarloty a prince Felixe. Od roku 1934 navštěvoval školu v anglickém Ampleforthu a 5. ledna 1939 po dovršení 18. roku života byl jmenován dědičným velkovévodou. Během druhé světové války velkovévodská rodina společně s vládou odchází do exilu v Kanadě a Velké Británii. Poté, co princ Jean studoval na kanadské Universitě Laval (Québec), vstoupil 29. listopadu 1942 do britského regimentu "Irish Guards" a účastnil se jako aktivní voják osvobození kontinentu. 11. června 1944 se zúčastnil vylodění v Normandii a podílel se na bitvě o Caen a osvobození Bruselu. 10. září 1944, v den osvobození města Lucemburku, byl princ Jean odvolán do Lucemburska, kde byl odpoledne nadšeně vítán obyvatelstvem. Krátce před koncem války s vojenskou jednotkou pomáhal osvobodit Arnhem a bojoval v Ardenské ofenzívě.

Rodina

Dědičný velkovévoda Jean se 9. dubna 1953 oženil s belgickou princeznou Joséphine Charlottou, sestrou belgického krále Baudouina I. a Alberta II., jenž 10. ledna 2005 zemřela jako 77-letá po dlouhé nemoci. Ze svazku vzešlo patero dětí, mezi nimi i od roku 2000 úřadující velkovévoda a někdejší korunní princ Jindřich, princezna Marie-Astrid (* 1954), která má také pět dětí, princezna Markéta (* 1957), která má čtyři děti, princ Jean (* 1957), čtyři děti a princ Vilém – franc. „Guillaume“ (* 1963), rovněž čtyři děti.

Vláda

28. dubna 1961 jmenovala velkovévodkyně Charlotte prince Jeana svým nástupcem, čímž dědičný korunní princ de facto stává hlavním jednatelem ve státnických záležitostech lucemburského panovníka místo své matky. Po odstoupení své matky, velkovévodkyně Charlotty dne 12. listopadu 1964 se ujímá vlády jako velkovévoda Jean a téhož dne přijímá lucemburskou ústavou předepsanou přísahu před poslaneckou sněmovnou. Velkovévoda Jean vykonává svůj úřad s výsostnou diskrétností, aby ani náznakem nepoškodil svou roli nadstranické symbolické postavy pro jednotu a nezávislost země. Během jeho vlády se Lucembursko vyvinulo z agrárního a průmyslového státu v moderní středisko služeb. Od konce šedesátých let se v Lucembursku usídlují první mezinárodní banky a východně od historického jádra hlavního města se nachází 350hektarový areál komplexu budov Evropského společenství, jehož je Lucemburk (po Bruselu) druhým hlavním sídlem. Velkovévoda Jean, za jehož úřadování Lucembursko roku 1989 oslavilo stopadesáté výročí nezávislosti a sté výročí vlády dynastie Nassau-Weilburg, předal v březnu 1998 probíhající státnické záležitosti svému nejstaršímu synovi, dědičnému velkovévodovi Jindřichovi, aby mu dne 7. října 2000 předal i velkovévodskou korunu.