Junkers Ju 290

Z Multimediaexpo.cz

Junkers Ju 290
Bundesarchiv Bild 141-2472, Flugzeug Junkers Ju 290 A-7.jpg
Junkers Ju 290 A-7
Základní charakteristika
Určení dálkový transportní, bombardovací,
námořní hlídkový letoun
Výrobce Junkers
Konstruktér
První let 16. července 1942 (Ju 290 V1)
Zařazen
Vyřazen
Výroba
Vyrobeno 65 kusů
Varianty
Uživatel Luftwaffe

Junkers Ju 290 byl dálkový transportní, bombardovací a námořní hlídkový letoun používaný Luftwaffe během druhé světové války. Byl předchůdcem pozdějších dálkových transatlantických dopravních letadel.

Obsah

Vývoj

Junkers Ju 290 byl přímým nástupcem dopravního letounu Junkers Ju 90 upraveným pro vojenské účely. V roce 1941 se dva prototypy Ju 90 začaly upravovat pro bojové úkoly. V polovině roku 1942 byly uvedeny do služby a objednána jejich sériová výroba. Tyto dva prototypy (Ju 290 A-0) a pět prvních sériových strojů (Ju 290 A-1) byly dokončeny jako těžké transportní letouny vybavené nákladovou rampou v ocase a obranými střílnami. Některé z těchto strojů se účastnily vzdušného zásobování jednotek obklíčených ve Stalingradu v prosinci 1942.

Výroba a další vývoj typu Ju 290 se soustředila v závodech Letov v Praze, kde byly od roku 1942 stavěny bojové verze počínaje verzí Ju 290 A-2, která nesla vyhledávací radar. Další drobné změny vedly přes verze A-3 a A-4 až ke konečné Ju 290 A-5.

Operační nasazení

Junkers Ju 290 po skončení války s americkým značením
Zadní pohled na otevřenou nákladovou rampu přepravní verze Ju 290

Německá armáda narazila v zimě 1941 na problém zásobování jednotek, které pronikly hluboko na území Sovětského svazu a vzdálily se tak pozemním zásobovacím základnám. Možným řešením problému bylo upravení civilního čtyřmotorového letounu Junkers Ju 90 na vojenský transportní letoun pod označením Ju 290. Dva prototypy a pět sériových strojů se na přelomu let 1942 a 1943 zúčastnily leteckého zásobování Paulusovy 6. armády v obleženém Stalingradu.

Mezitím se vystupňovala potřeba námořního hlídkového letounu s dlouhým doletem pro vyhledávání zásobovacích konvojů spojenců. Verze Ju 290 A-2 nesla vyhledávací radar typu FuG 200 Hohentwiel měla akční rádius kolem 3000 km a mohla zůstat ve vzduch přibližně 20 hodin. Pro hlídkové úkoly se výborně hodila a brzy začala u bojových útvarů Luftwaffe nahrazovat Focke-Wulf Fw 200 Condor. Verze A-3 a A-4 se odlišovaly menšími změnami ve výzbroji a vedly k verzi A-5, která disponovala lepším pancéřováním prostorů osádky a samosvornými palivovými nádržemi. Postupně bylo dokončeno pouze 65 strojů ve všech verzích, ovšem nikdy nebylo zároveň v činné službě více než 20 z nich. První série letadel nesly kamufláž RLM 65/70/71, stroje určené pro námořní hlídkovou službu nátěr RLM 65/72/73.

Pozdější verze letadla vykazovaly velmi slibné vlastnosti, větší dolet, těžší výzbroj a možnost nést protilodní řízené střely. Tři Ju 290 s s přídavnými palivovými nádržemi vykonaly let do Mandžuska bez mezipřistání a umožnily tak výměnu důležitých technických informací se spřáteleným Japonskem. Na zpáteční cestě přepravily do Německa náklad vzácných kovů pro potřebné speciální slitiny.

Ju 290 A-9 čísla 0185 byl postaven jako soukromé dopravní letadlo pro Adolfa Hitlera. Měl přetlakovou kabinu a mohl nést až 50 cestujícíh. Tento letoun byl zařazen k I/KG200 ve Finsterwalde a 23. dubna 1945 přeletěl do Barcelony.

Velký dolet Ju 290 ho činil skvělým kandidátem pro projekt transatlantického bombardéru a prototypy odvozené verze s ještě větším doletem byly vyvíjeny pod označením Junkers Ju 390. Po pro Německo nepříznivém vývoji válečných operací, kdy Luftwaffe ztratila výhodné základny v západní Francii byl v říjnu 1944 projekt Ju 390 zastaven.

Několik strojů Ju 290 přečkalo válku. Spojenci využily minimálně tři kusy. Jeden připadl Spojeným státům (Ju 290 A-4 výrobního čísla 0165 s baňatým nosem z Letovu a radarem FuG 203) byl využíván k nočním operacím a spodní plochy měl natřeny černou barvou. Britové obdrželi ke zkouškám dva letouny. Ju 290 A-5 čísla 0178 získalo Španělsko. Stroj byl využíván k výcviku posádek v letecké škole v Salamance; ze služby bylo stažen až po nehodě v polovině padesátých let.

Jeden letoun Ju 290 byl po válce dokončen v továrně Letov jako civilní dopravní Letov L.290 Orel s využitím součástek určených pro prototyp Ju 290 B.

Operátoři

Výzbroj (Ju 290 A-5)

  • 6× kanón ráže 20 mm MG 151/20 ve střeleckých věžích a ocasním střelišti
  • 1× kulomet ráže 13 mm MG 131 v gondole
  • radar FuG 200 Hohentwiel

Hlavní technické údaje

Ju 290 A-5

  • Rozpětí: 42 m
  • Délka: 28,64 m
  • Výška: 6,83 m
  • Hmotnost prázdného letounu: 33 005 kg
  • Max. vzletová hmotnost: 44 970 kg
  • Pohonná jednotka: 4 × hvězdicový vzduchem chlazený motor BMW 801
    • Výkon motoru: 1 268 kW
  • Max. rychlost: 440 km/h
  • Dostup: 6 000 m
  • Dolet: 6 150 km

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Junkers Ju 290