Kamenná (okres Jihlava)

Z Multimediaexpo.cz


Obec Kamenná se nachází necelých 14 km ssv. od Jihlavy a 5 km sz. od Polnéokrese Jihlava, kraj Vysočina. Ke dni 28. 8. 2008 zde žilo 177 obyvatel.

Obsah

Geografie

Ves se nachází v Hornosázavské pahorkatině v údolí Zlatého potoka mezi Žižkovým a Novodvorským kopcem 16 km severně od krajské Jihlavy a 5 km severozápadním směrem od Polné. Nejvyšší bod v okolí, Březová výšina s 512 m n. m., stojí 2 km od obce. Na návsi leží tři menší rybníky.

Etymologie

Původní název by měl znít „Bergmeistersdorf“ (ves důlního mistra), poté byl počeštěn a zkomolen na „Perchmaistersdorf“.[1] Na mapě v pozemkové knize měst z 16. století se vesnice nazývala „Kamenay“. Mapa panství z roku 1770 uvádí ves pod jménem „Bergsdorf“.

Historie

Kamennou údajně založili němečtí horníci.[1] Nejstarší písemná zmínka pochází z roku 1308 v souvislosti s těžbou stříbra.[2] Počátkem 14. století spadala k majetku Lichtenburků, roku 1308 Raimund z Lichtenburku ves přenechal sedleckému klášteru,[1] a ten poté klášteru v Želivu.[3] Po husitských válkách se stala součástí polenského panství.[1] Posledními vlastníky byli Ditrichštejnové.[2] V okolí obce se těžila železná a stříbrná ruda, dolování dosáhlo vrcholu v polovině 16. století, kdy panství držel Karel z Valdštejna, poté upadalo. Na konci 18. století se v obci křížily čtyři udržované cesty (na Polnou, Německý Šicendorf, Dolní Věžnice a Štoky). Pokrokoví zemědělci jako první v okolí roku 1889 založili zemědělský spolek. Po dvou velkých požárech tu vznikl roku 1891 sbor dobrovolných hasičů. V roce 1896 tu občané zřídili Kampeličku. Na přelomu 19. a 20. století tu fungovala výrobna škrobu, mlýn a pila. Na začátku 20. století tu vystavěli okresní silnici a vlakovou zastávku. Žáci nejprve docházeli do školy v Dolních Věžnic, v roce 1888 tu zřídili německou školu, neboť v obci v té době žilo 90 % německého obyvatelstva. Česká škola tu vznikla v roce 1925 za podpory Národní jednoty pošumavské. Kamenná spadala pod okres Německý Brod, farností do Šlapanova, četnickou stanicí do Německého Šicendorfu a soudním okresem ke Štokám. Ve třicátých letech převažovalo německé obyvatelstvo se 70 %.[1] Po odsunu Němců ves přišli do obce čeští osídlenci. Roku 1948 zavedli místní rozhlas. Jednotné zemědělské družstvo vzniklo v roce 1950, po rozpadu obnoveno v roce 1957, roku 1964 se sloučilo s Novými Dvory a roku 1976 s Dobronínem. V 60. a 70. letech probíhala modernizace, zbudovali zde kulturní dům, koupaliště a obecní kanalizaci. Od roku 1990 je obec samostatná, dříve patřila k Dobronínu.[1]

Pamětihodnosti

  • Socha sv. Jana Nepomuského – tyčí se uprostřed návsi, pochází z roku 1748,[1] roku 1997 prošla restaurací
  • Kaplička – pochází z roku 1873[1] stojící v horní části obce
  • Památník obětem první a druhé světové války z roku 1946[2] - pomníková deska také připomíná odsun německých obyvatel roku 1945
  • Křížek – stojí na silnici k Dobronínu, lidově bývá pojmenováván „Chromů“,[1] patří na seznam státem chráněných památek

Ekonomika

Okolní hospodářskou půdu obdělává několik rolníků a zemědělské družstvo z Dobroníně, sídlí zde truhlář, kovář a opravna traktorů. Prochází tudy frekventovaná železniční trať Jihlava – Havlíčkův Brod.

Obyvatelstvo a občanská vybavenost

Stojí tu 72 domů s popisnými čísly, z nichž některé slouží k rekreačním účelům.[1] Funguje zde obchod se smíšeným zbožím, knihovna a hostinec. V 90. letech 20. století zde zavedli vodovodní řad, plyn, telefonní linky a kabelová televize.

Vývoj počtu obyvatel Kamenné[1]
Rok 1869 1850 1950 1980 2002 2006
Počet obyvatel 296 208 251 225 180 177

Reference

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Kamenná (okres Jihlava)
Města, městyse a obce Mikroregionu Polensko

ArnolecBrzkovDobronínDobroutovJamnéJersínKamennáMěšínNadějovNížkovPoděšínPolnáRybné
SirákovStájŠlapanovVěžniceVěžniceVěžničkaZábornáZhořŽdírec

  Města, městyse a obce okresu Jihlava  

Arnolec • Batelov • Bílý Kámen • Bítovčice • Bohuslavice • Borovná • Boršov • Brtnice • Brtnička • Brzkov • Cejle • Cerekvička-Rosice • Černíč • Čížov • Dlouhá Brtnice • Dobronín • Dobroutov • Dolní Cerekev • Dolní Vilímeč • Doupě • Dudín • Dušejov • Dvorce • Dyjice • Hladov • Hodice • Hojkov • Horní Dubenky • Horní Myslová • Hostětice • Hrutov • Hubenov • Hybrálec • Jamné • Jersín • Jezdovice • Ježená • Jihlava • Jihlávka • Jindřichovice • Kalhov • Kaliště • Kamenice • Kamenná • Klatovec • Kněžice • Knínice • Kostelec • Kostelní Myslová • Kozlov • Krahulčí • Krasonice • Lhotka • Luka nad Jihlavou • Malý Beranov • Markvartice • Měšín • Milíčov • Mirošov • Mrákotín • Mysletice • Mysliboř • Nadějov • Nevcehle • Nová Říše • Olšany • Olší • Opatov • Ořechov • Otín • Panenská Rozsíčka • Panské Dubenky • Pavlov • Plandry • Polná • Puklice • Radkov • Rančířov • Rantířov • Rohozná • Rozseč • Růžená • Rybné • Řásná • Řídelov • Sedlatice • Sedlejov • Smrčná • Stáj • Stará Říše • Stonařov • Strachoňovice • Střítež • Suchá • Svojkovice • Šimanov • Švábov • Telč • Třešť • Třeštice • Urbanov • Ústí • Vanov • Vanůvek • Vápovice • Velký Beranov • Větrný Jeníkov • Věžnice • Věžnička • Vílanec • Volevčice • Vyskytná nad Jihlavou • Vysoké Studnice • Vystrčenovice • Záborná • Zadní Vydří • Zbilidy • Zbinohy • Zdeňkov • Zhoř • Zvolenovice • Žatec • Ždírec


Chybná citace Nalezena značka <ref> bez příslušné značky <references/>.