Black-Friday-2019-05-Multimediaexpo.png

Kazašská sovětská socialistická republika

Z Multimediaexpo.cz

(Přesměrováno)
Přejít na: navigace, hledání


Kazašská Sovětská Socialictická Republika, kazašsky: Қазақ Кеңестік Социалистік Республикасы (Qazaq Keñestik Socïalïstik Respwblïkası); rusky: Казахская Советская Социалистическая Республика (Kazakhskaya Sovetskaya Sotsialisticheskaya Respublika), také známa zkráceně jako Kazašská SSR, byla jedna z Sovětských Socialistických Republik Republiky Sovětského Svazu ze kterých se Sovětský svaz skládal. S rozlohou 2 717 300 čtverečních kilometrů (1 063 200 čtverečních mil) byl daleko druhým největším státem Sovětského Svazu, po Ruská SFSR. Hlavním městem byla Alma-Ata (dnes nazívaná Almaty). Dnes to je nezávislý stát Kazachstán ve Střední Asii. Během její existence byla republika vedena Komunistickou Stranou Kazašské SSR. Kazašská SSR, původně od roku 1924 sovětská autonomní oblast, byla sovětskou svazovou republikou ustavena v roce 1936. Nezávislost získal Kazachstán po rozpadu SSSR v roce 1991.

Obsah

Historie

Kazašská Sovětská Socialistická Republika založena 26. srpna 1920, která byla zpočátku nazívána Kyrgyzská ASSR (Kyrgyzská Autonomní Sovětská Socialistická Republika). 15-19 dubna roku 1925, byla přejmenována, během 50. a 60. let sem byly nuceně přestěhovány občané jiných zemí sovětského svazu. Příliv imigrantů, většinou Rusů, způsobilo početní převahu nad původním kazašským obyvatelstvem. Používání kazašského jazyka zřetelně pokleslo, avšak po vyhlášení nezávislosti se opět začal používanost jazyka zvedat. Mimo kazašské a ruské obyvatelstvo republika zahrnuje také Ukrajince, Němce, Židi, Bělorusi, Korejce a mnoho dalších; Němci v době vyhlášení nezávislosti tvořili okolo 8% populace, což je největší koncentrace Němců v celém Sovětském Svazu. Po vyhlášení nezávislosti mnozí z těchto přistěhovalců emigrovali 10. prosince 1991 Kazašská SSR byla přejmenována na Republiku Kazachstán a6 dní nato se stala plně nezávislou.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1897, což bylo první sčítání lidu v celém regionu, představovali Kazaši 81,7% z celkového počtu obyvatelstva (3 392 751 obyvatel) na území dnešního Kazachstánu. Ruské obyvatelstvo v zemi čítalo 454 402 obyvatel (10.95%); bylo zde také 79 573 Ukrajinců (1,91%); 55 984 Tatarů (1,34%); 55 815 Ujgurů (1,34%); 29 564 Uzbeků (0,7%); 46 934 Řeků (0,29%), 11 911 Moldavanů (0,28%); 4 888 Dunginců (0.11%); 2 883 Turkmenů; 2,613 Němců; 2,528 Baškirů; 1 651 Židů; a 1 254 Poláků.

Tabulka: Etnického složení obyvatelstva Kazachstánu (sčítání lidu)[1]

Národnost 1959 % 1970 % 1979 % 1989 % 1999 %
Kazaši 30.0 32.6 36.0 40.1 53.4
Rusové 42.7 42.4 40.8 37.4 29.9
Ukrajinci 8.2 7.2 6.1 5.4 3.7
Bělorusové 1.2 1.5 1.2 1.1 0.8
Němci 7.1 6.6 6.1 5.8 2.4
Tataři 2.1 2.2 2.1 2.0 1.7
Uzbeci<span class="wikiEditor-tab"></span> 1.5 1.7 1.8 2.0 2.5
Ujguři<span class="wikiEditor-tab"></span> 0.6 0.9 1.0 1.1 1.4
Korejci<span class="wikiEditor-tab"></span> 0.8 0.6 0.6 0.6 0.7

Administrativní dělení

Soubor:Kazakhstan 1959 ru.png
Kazašská SSR v roce 1959

Obyvatelstvo 1. ledna 1987.

čregionsprávní středisko rozloa počet obyvatel
1Akťubinská oblastAkťubinsk 298 700 km² 720 000
2Almatinská oblastAlma-Ata 105 100 km² 2 032 000
3Východokazašská oblastUsť-Kamenogorsk) 97 300 km² 935 000
4Gurevská oblastGurev 113 400 km² 403 000
5Žambylská oblastDžambul 144 200 km² 1 016 000
6Džezkazganská oblastDžezkazan 313 400 km² 477 000
7Karagandská oblastKaraganda 117 900 km² 1 368 000
8Kyzylordská oblastKyzyl-Orda 228 100 km² 625 000
9Kokčetavská oblastKokčetav 78 100 km² 652 000
10Kostanajská oblastKostanaj 114 500 km² 1 043 000
11Mangystauská oblastŠevčenko 165 100 km² 327 000
12Palodarská oblastPavlodar 127 500 km² 934 000
13Severokazašská oblastPetropavlovsk 44 300 km²606 000
14Semipalatinská oblastSemipalatinsk 179 600 кkm²816 000
15Taldy-Kurganská oblastТTaldy-Kurgan 118 500 km²709 000
16Targajská oblastArkalyk 111 900 km²322 000
17Uralská oblastUralsk 151 200 km² 620 000
18Celinogradská oblast Celinograd 92 100 km² 859 000
19Šymkentská oblastŠymkent 116 300 km² 1 780 000

Reference

  1. www.ohchr.org/english/issues/minorities/docs/WP5.doc

Související články



Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Hlavní funkce
Navigace
Nástroje
Příspěvky a dary
Další informace