Kestřany

Z Multimediaexpo.cz


Kestřany je název vesnice v Jižních Čechách, v okrese Písek, nedaleko Ražic u soutoku Otavy a Blanice. Kestřany jsou známé díky každoroční soutěži v rýžování zlata v Otavě. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1338. V obci se nachází v současnosti dvě tvrze - Horní tvrz a Dolní tvrz. Jedná se o raritu, dvě zachovalé tvrze v těsném sousedství. Další, třetí tvrz byla poblíž a byla stejně jako tyto tvrze původně chráněna vodním příkopem. O této tvrzi je nejméně zmínek. Není znám její půdorys ani přesná lokalita jejího umistění. Snad byla ve vsi nebo poblíž někde v okolí.

Obsah

Místní části

Historie

Kestřany jsou starého původu. Byly založeny už ve 14. století. Roku 1315 je první písemná zmínka o daru píseckému klášteru od Alberta z Kestřan, Kestřanští z Kestřan. On i jeho synové Michal, Šimon a Bartoloměj byli velmi pobožní. Historie obou tvrzí se prolíná, přestože se jedná o dvě rozdílné stavby. Horní tvrz je starší, Dolní tvrz byla založena později. 1360 po úmrtí sirotků měly Kestřany připadnout králi, ale na něm si je vyprosili Buzek, Přibík a Jakub ze Lhoty. 1396 v Horní tvrzi sídlí Arnošt Údražský z Kestřan. 1416 na Dolní tvrzi sídlí synové Mikuláše Barocha.

Na Dolní tvrzi sídlí potomci starého rodu Barochů. Ctibor Baroch zemřel za krále Ladislava. Jeho syn Mikuláš Baroch prodal Dolní tvrz Bohuslavovi z Kestřan roku 1475. Od této doby Dolní tvrz postupně chátrá. Roku 1446 byla Horní tvrz včetně dvorců prodána Vaňkovi Koktanovi. Dědictvím připadla jeho synovcům, dále pak Bohuslavovi. Po něm vládli jeho synové. Jan, Petr, Bohuslav. 1491 byly obě tvrze a i oba dva dvory a část vesnice prodány Jindřichovi ze Švamberka. Dolní tvrz je uvedena jako pustá. 1523 tyto tvrze odkoupil Petr IV. z Rožmberka. Měl ta místa rád a chtěl zde trávit stáří. Po jeho smrti, za vlády jeho synovce Jindřicha VII. z Rožmberka, byla postupně Horní tvrz obnovována. Byl postaven další dvůr. Na Dolní tvrzi byl zřízen pivovar 1553. Později tato tvrz sloužila jako sýpky i jako kravín. K tomuto panství náležela Sudoměř a Dobev. Bylo přikoupeno Zátaví. 1574 po smrti Jindřicha připadla tvrz jeho manželce Elišce a poté byl jejím dědicem Kryštof ze Śvamberka. 1534 po jeho smrti patří Kestřany Borské větvi. 1588 prodal Jan Vilém část majetku Píseckým a část Drahonickým pánům.

Jeho syn Jiří Ernreich se nepřidal k stavovskému odboji a přesto po bitvě u Záblatí byl poškozen na svém majetku. Stejně jako ostatní vesnice byly Kestřany vypleněny a drancovány. Po smrti Jana Viléma si dědictví rozdělily jaho tři dcery. Kestřany připadly Františce Polyxeně z Paaru. Horní tvrz jí připadala neútulná a tak si postavila nový zámek. Po smrti svého manžela vše prodala 1685 Zuzaně z Gerštorfu. Pak dalšími prodeji tvrze opět změnily majitele. Stal se jím Adam Humprecht Koc z Dobrše. Byl to známý lidumil , hejtman kraje a lidový léčitel, ale kvůli těmto aktivitám panství upadalo. 1700 tvrze odkoupil Ferdinand ze Schwarzenberka a ten je začlenil do svého rozsáhlého Protivínského panství.

Dolní tvrz

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Dolní tvrz

Dolní tvrz je na rovině. Jednalo se o vodní tvrz. Chránily ji močály řeky Otavy. Z hlubokého příkopu , který byl před branou už v roce 1699, není nic. Tvrz má lichoběžníkový tvar. Nejstarší částí je východní křídlo jižní budovy. Výraznou dominantou je čtvercová kamenná věž. Síla jejích zdí je 1,5 metru. Věž je třípatrová, původně byla obehnaná dřevěným opevněním. Přístup byl v úrovni prvního patra. Obytné prostory byly v dalších poschodích. Na severní straně jsou zbytky prevetu. Věž má malá, nepravidelná okna a zazděné střílny. Na severozápadní straně je mladší, válcová věž. Byla postavena v době husitské. Přístup do ní vedl z hradeb. Pod věží bylo vězení. Okolo jsou hospodářské a obytné budovy.

Dolní tvrz

Dolní tvrz

Horní tvrz

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Horní tvrz

Horní tvrz je stejně jako Dolní v rovině a byla chráněna vodním příkopem. Voda sem byla přiváděna z rybníka. Vchod do tvrze vedl po padacím mostě. Před vchodem je viditelná vpadlina. Dále vchod pokračuje klenutým průjezdem do nádvoří. Vchod je z 15. století. Celá tvrz je obehnaná hradbami. Dvůr uvnitř je obezděný hospodářskými a obytnými budovami. Byly zde původně byty úředníků a služebníků. Uprostřed nádvoří je umístěná nejstarší budova na tvrzi, a je to budova purkrabství. Dole ve sklepení a přízemí je křížová žebrová klenba. Podle Durdíka se jedná o práci kamenické hutě z Písku ze 13. století. Budova má čtvercový tvar, byla postavena v raně gotickém stylu. Původně stála osamoceně na nádvoří. V budově purkrabství jsou valené klenby. Tvrz má tři obranné věže. Dvě mají hranolový tvar a jedna tvar válcový. Válcová věž má zvláštní tvar. Směrem do dvora je rovná a v ostatní strany je okrouhlá. Dole je hranatá a nahoře kulatá. Vchod má jediný, a to přímo ze dvora. Věž měla obranný charakter, střílny jsou velmi úzké. Dole ve věži bylo vězení. Byly zde nalezeny pozůstatky lidských koster. Přezdívalo se jí Lidomorna. Věž na jihozápadě měla dříve vstup skrze ozdobné dveře, nyní se do ní vstupuje z vnitřku obydlí. Nahoře jsou také střílny, podlahy byly dubové a klenutí je hvězdovité. Východní věž měla původní vchod ve výši. Také měla klenutí. Na severní straně jsou zbytky cihlových prevetů. Obě tyto věže byly obytné, jsou v nich zbytky dřevěných ostění. Nejmladší budovou je Jižní křídlo. Bylo postaveno za Śvamberků. Jedná se o Velký sál. Velký sál má v interieru renesanční valenou výsečovou klenbu s hřebínky. Zajímavostí jsou nepatřičně velká okna, celkem pět. Rozměry těchto oken snižovaly obranyschopnost tvrze a okna byla zakrývána rozměrnými okenicemi. Zvnitřku jsou dodnes viditelné zbytky původních tvarů a obezdění. Později byla okna uměle zmenšena. Na vnitřních zdech jsou pod různými pozdějšími malbami vidět i malby původní.

K severovýchopdní věži je postavena kaple sv. Maří Magdaleny. Uvnitř byla sklípková klenba, ale v pozdější době byla kaple používána jako kuchyně, a tak je celá klenba začerněná sazemi a kouřem. V kapli byly dva oltáříky, stříbrný kalich, svícny a vybavení k obřadům. Na venkovních zdech jsou patrné místy původní zdi a následné opravy. Podle starých popisů předčila tato tvrz svou výstavností a rozsahem leckterý hrad. V Horní tvrzi jsou volně zpřístupněny interiéry. Majitel tvrze je přítomen i mimo sezonu. Vstupné je dobrovolné.

Horní tvrz

Horní tvrz

Kalvárie u Otavy

U řeky Otavy je kalvárie ze 17. století, nově zrekonstruovaná.

Kalvárie na břehu Otavy

Kalvárie za Otavou

Detail kalvárie

Turistické informace

Do Kestřan lze dojet po silnici směrem z Písku na Štěkeň. Tvrze jsou naproti kostelu přes silnici, vpravo. Do Kestřan vede cyklotrasa 1045. Přes Kestřany vede modře značená pěší turistická trasa, z Písku měří celkem 12 km. Je možno přijít i z opačné strany, po modré značce od železniční stanice Sudoměř. Soutěže v rýžování zlata se konají každý rok první sobotu v srpnu.

Použité prameny

  • A. Sedláček: Hrady, zámky a tvrze Království čekého. Díl VII.
  • T. Durdík, B. Nechvátal, F. Kašička: Hrady, hrádky a tvrze na Písecku.

Externí odkazy


Kestřany | Lhota u Kestřan | Zátaví

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Kestřany
  Města a obce okresu Písek  

Albrechtice nad Vltavou • Bernartice • Borovany • Boudy • Božetice • Branice • Cerhonice • Čimelice • Čížová • Dobev • Dolní Novosedly • Drhovle • Heřmaň • Horosedly • Hrazany • Hrejkovice • Chyšky • Jetětice • Jickovice • Kestřany • Kluky • Kostelec nad Vltavou • Kovářov • Kožlí • Králova Lhota • Křenovice • Křižanov • Kučeř • Květov • Lety • Milevsko • Minice • Mirotice • Mirovice • Mišovice • Myslín • Nerestce • Nevězice • Okrouhlá • Olešná • Orlík nad Vltavou • Osek • Oslov • Ostrovec • Paseky • Písek • Podolí I • Probulov • Protivín • Přeborov • Předotice • Přeštěnice • Putim • Rakovice • Ražice • Sepekov • Skály • Slabčice • Smetanova Lhota • Stehlovice • Tálín • Temešvár • Varvažov • Veselíčko • Vlastec • Vlksice • Vojníkov • Vráž • Vrcovice • Záhoří • Zbelítov • Zběšičky • Zhoř • Zvíkovské Podhradí • Žďár

Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Kest%C5%99any“