Otava

Z Multimediaexpo.cz


Otava je zlatonosná řeka v jižních Čechách, která bývala do konce 19.století srdcem a osou prastarého Prácheňského kraje. Je to levostranný přítok Vltavy, vznikající soutokem Vydry a Křemelné na Šumavě u Čeňkovy Pily. Délka toku je 113 km. Plocha povodí měří 3788,2 km². Název řeky je pravděpodobně předslovanského původu.[1]

Obsah

Charakteristika řeky a krajina, kterou protéká

Řeka protéká městy Sušice, Horažďovice, Strakonice, Písek a vlévají se do ní řeky Lomnice a Blanice; do Vltavy se pak vlévá pod hradem Zvíkov. Posledních 19 km řeky pod Zvíkovem je součástí Orlické přehrady, mezi Pískem a Zvíkovem se nachází 5 jezů, které jsou ale v havarijním stavu, takže je řeka nesplavná, v dobách před výstavbou jezů však splavná byla; existovala linka paroplavby mezi Pískem a Zvíkovem. Od Sušice až k Písku protéká řeka rovnou krajinou, kde hrozí nebezpeční záplav, od Písku na sever si cestu razí hlubokým údolím.

Větší přítoky

Vodní režim

Průměrný průtok u ústí činí 26,0 m³/s.[2] Hlásné profily:[3]

místo říční km plocha povodí průměrný průtok (Qa) stoletá voda (Q100)
Rejštejn 108,30 333,97 km² 8,26 m³/s 267 m³/s
Sušice 91,70 534,46 km² 10,50 m³/s 369 m³/s
Katovice 60,80 1133,38 km² 13,80 m³/s 510 m³/s
Strakonice 53,30 1719,07 km² 17,60 m³/s 656 m³/s
Písek 24,70 2913,93 km² 23,40 m³/s 837 m³/s

Zajímavosti

Otava je přemostěna nejstarším dochovaným kamenným mostem v Česku. Ten se nachází se v královském městě Písku a pochází ze 13. století. Otava je také častokrát označována jako zlatonosná řeka, na jejích březích se rýžovalo zlato, rozšířená byla i voroplavba a splavování dřeva v 18. a 19. století. V letech 1954 a 2002 došlo k povodním na řece, hrozilo i stržení historického mostu. Lovily se zde i perlorodky.

Využití

Otava je vyhledávaná vodáky. Nejatraktivnější a nejnáročnější horní úsek od Čeňkovy pily je vhodný pouze pro zkušené vodáky a zavřené lodě a sjízdný pouze ze vyššího vodního stavu. Navíc zde platí určitá omezení, neboť Otava protéká národním parkem. Od Radešova je již sjízdná i pro otevřené lodě, ale během letních měsíců je často i zde málo vody. Charakter toku se opět mění pod Sušicí, řeka opouští Pošumaví a přestává být horskou bystřinou. V tomto úseku převládají již jen velmi mírné táhlé peřeje a sjízdná zde bývá zpravidla celoročně. K dalšímu uklidnění toku dochází pod Horažďovicemi, u Katovic má už Otava charakter nížinné řeky. Pod Pískem navíc začíná vzdutí vodního díla Orlík.

Fotogalerie

Počátek Otavy - soutok Vydry a Křemelné

Otava nad Rejštejnem

Na horním toku

Soutok Otavy s Volyňkou ve Strakonicích

Soutok Otavy s Blanicí

Vzdutá hladina Otavy u Zvíkova

Odkazy

Reference

  1. ↑ OLIVOVÁ-NEZBEDOVÁ, Libuše; KNAPPOVÁ, Miloslava; MALENÍNSKÁ, Jitka. Pomístní jména v Čechách: O čem vypovídají jména polí, luk, lesů, hor, vod a cest. Praha : Academia, 1995. ISBN 80-200-0554-04. S. 288.  
  2. ↑ Vladimír Vlček. Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Praha : Academia, 1984. 316 s. S. 212.  
  3. ↑ Hlásné profily [online]. [cit. 2010-03-29]. Dostupné online.  

Související články

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Otava
Významná místa na řece Otavě (po proudu)

Pramen Vydry • soutok Vydry a Křemelné • Rejštejn • Sušice • Rabí • Horažďovice • Katovice • Strakonice • soutok Otavy a Volyňky • soutok Otavy a Blanice • Písek • Kamenný most v Písku • Sedláčkova stezka • Plynová lávka • Jistec • soutok Otavy a Lomnice • Zvíkovské Podhradí • soutok Otavy a Vltavy • Hrad Zvíkov 

Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Otava“