Klub českých turistů

Z Multimediaexpo.cz

Prezentace KČT na veletrhu Regiontour 2010

Klub českých turistů (známý také pod zkratkou KČT) je zájmové sdružení turistů vzniklé za Rakousko-Uherska, působící dodnes v České republice. V letech 1918 až 1938 byl nahrazen Klubem československých turistů, v letech 1948 až 1990 byl zakázán a nahrazen sjednocenou tělovýchovou. Od roku 1990 svou činnost obnovil.

Obsah

Historie

Vznik organizace

Organizační složka KČT

Klub českých turistů byl založen 11. června 1888 z iniciativy nadšenců v čele s Vilémem Kurzem st. (předseda Národní jednoty Pošumavské), Františkem Čížkem (předseda Národní jednoty Severočeské) a architektem Vratislavem Pasovským. Za předsedu si ustavující sjezd nové turistické organizace sice zvolil známého cestovatele a veřejného činitele Vojtěcha Náprstka, ten plnil svoji úlohu známé osobnosti v čele klubu, ale práci v klubu se mnoho nevěnoval a předsednické místo již po půl roce opustil na první valné hromadě KČT v lednu 1889. Měl řadu dalších zájmů, funkcí a povinností, a tak tíha klubovní práce se brzy přenesla na skupinu osob, soustředěnou kolem Kurze a Pasovského (plaketa s jeho jménem je dnes nejvyšším vyznamenáním KČT). Druhým klubovým předsedou byl zvolen v lednu 1889 Jaroslav Zdeněk, třetím předsedou byl od roku 1890 Vratislav Pasovský. Četné pobočky klubu zakládaly chaty a stavěly rozhledny (např. Petřínská rozhledna v Praze, Kurzova rozhledna); od roku 1889 začaly tvořit také hustou síť turistických značek. V lednu 1889 vychází první číslo Časopisu turistů, jehož redakci převzal profesor Dr.Vilém Kurz.[1]. Časopis vychází dodnes pod názvem Turista.

Přerušená historie

Po vzniku samostatného Československa se připojením slovenských turistů organizace změnila na Klub československých turistů, rozšířila svou činnost, stala se masovou zájmovou organizací. Svou existenci v původním názvem zčásti obnovila na území Protektorátu Čechy a Morava po ztrátě Sudet, odtržení a vzniku Slovenského státu roku 1939.

Zákaz komunistickým režimem

Po převzetí moci v Československu komunisty v únoru 1948 byl Klub českých turistů zrušen, rozpuštěn, jeho majetek byl znárodněn, jeho členská základna byla slučovacími schůzemi v následujících měsících začleněna do sjednocené tělovýchovy. Turistické aktivity se přesunuly převážně pod odbory turistiky tělovýchovných jednot ČSTV. Obnoven byl až po sametové revoluci roku 1989. Některé kluby (např. ve Volyni) však svou činnost z let před rokem 1948 z různých důvodů neobnovily.[2]

Současnost

Po roce 1990 znovuobnovený klub usiloval o vrácení svého majetku. Uspěl zčásti a některé získané objekty postupně zas ztratil. Dokázal postavit turistickou chatu v Prášilech na Šumavě, zrekonstruovat Jiráskovu turistickou chatu na Dobrošově. Mimo nich vlastní a udržuje v Krkonoších Brádlerovy boudy, Voseckou boudu, Výrovku, TCH Pod Studničnou. Dále má TCH Pláně pod Ještědem, PCH Polesí, Raisovu chatu na Zvičíně, TCH Prachov, TCH Čihák, TZ Kusalína a Chatový tábor v Jinolicích u Jičína, je spolumajitelem PCH Skalka.[3]

Od 23.dubna 2006 je předsedou KČT PhDr.Jan Stráský, čestným předsedou pak Ing. Jan Havelka, který organizaci vedl předchozích 15 let.[4] Klub českých turistů je členem Evropské asociace turistických klubů. Pořádá turistické akce pro členy a i veřejnost (nejznámější je asi Pochod Praha-Prčice). V roce 2005 uspořádal v Plzni 9. mezinárodní turistickou olympiádu IVV.

Klub měl počátkem roku 2008 přes 35 000 členů, z nichž je třetina mládež do 26 let, třetina senioři nad 60 let.

Organizační struktura

V čele organizace mezi konferencemi je Ústřední výbor (ÚV KČT) s devítičlšnným předsdnictvem a Ústřední revizní komise KČT. Klub má vytvořeno několik sekcí: pěší turistiky, cykloturistiky, lyžařské turistiky, zdravotně postižených, vysokohorské turistiky. Ústřední sekretariát KČT je v Praze 5 - Lužiny. Informační centrum v Praze 2 na Fügnerově náměstí. Organizace si vytvořila pomocné Rady KČT - programovou, mapovou, pro prezentaci, radu Síně slávy, ekonomickou, technickou, pro značení a redakční radu časopisu Turista. Mládež (tomíci) je organizována převážně v Asociaci turistických oddílů mládeže (A-TOM). Jeho předsedou je Mgr. Tomáš Novotný, který je zároveň členem předsednictva KČT. Jednotlivé odbory jsou sdruženy do územních oblastí, které vydávají společné kalendáře, volí si své rady a oblasti, připravují své programy činnosti. Středočeská oblast KČT uvádí 2763 členů v 57 odborech a 16 oddílech TOM.[5]

Ediční činnost

Mimo časopisu Turista přes své pražské vydavatelství (obchodní společnost Trasa, spol.s r.o) vydává opakovaně (v roce 2008 čtvrté vydání) číslované turistické mapy v měřítku 1 : 50 000, které pokrývají celé území České republiky. Počet takto navazujících map je 98 titulů. (rok 2008)

Ocenění

Dne 6. prosince 2005 klub převzal od ministra RNDr.Libora Ambrozka Cenu ministra životního prostředí 2005. Svým členům Předsednitvo KČT předává Čestný odznak Vojty Náprstka, dále Veřejné uznání II.stupně (diplom s medailí) a Čestná uznání.

Symboly klubu

Současný symbol je chráněn jako ochranná známka, obsahuje graficky upravený text názvu klubu v národních barvách a je používán od roku 1939, jeho užívání bylo obnoveno v roce 1990. Dále klub vnímá jako historický symbol prvky turistického značení cest, tj.čtyřbarevné pásové značení.[6]

Značení tras

Značka KČT v Jeseníkách

V klubu bylo v roce 2007 celkem 1384 aktivních značkařů pěších tras, 336 cykloznačkařů a roste počet značkařů turistických tras cest pro turisty na koních (hipoturistika). K 1.lednu 2008 klub udržoval 39 816 km pěších tras, 31 104 km cyklotras, 387 km lyžařských tras a 1300 km hipotras. Z hlediska značení má komise značení republiku rozdělenou na 77 oblastí.[7].

Muzeum turistiky

Po řadě úvah a plánů, které počítaly s vlastním muzeem už od roku 1920, narušovaných změnami režimů, vnitřními problémy a postavení organizace ve společnosti se vedení KČT dne 1. července 2006 podařilo otevřít Muzeum turistiky v budově bývalé synagogy v Bechyni. Organizace k provedení záměru využila sponzorskou podporu z Elektrárny Temelín i fondů Evropské unie.[8] Správcem muzea je Václav Sedláček (říjen 2010).[5]

Odkazy

Reference

  1. ↑ HAVELKA, Jan. Časopis turistů. Turista, 2007, roč. XLVI, čís. 1, s. 39. ISSN 0139-5467.  
  2. ↑ Jindřiška Černá. KČST ve Volyni. Turista, 2010, roč. XLIX, čís. 6, s. 39. ISSN 0139-5467.  
  3. ↑ ŠLECHA, Jaroslav. Nemovitý majetek KČT. Turista, 2008, roč. XLVII, čís. 3, s. 3. ISSN 0139-5467.  
  4. ↑ STRÁSKÝ, Jan. KČT po konferenci. Turista, 2006, roč. XLV, čís. 3, s. 7. ISSN 0139-5467.  
  5. ↑ 5,0 5,1 Kalendář turistických akcí 2011. Praha : Středočeská oblast KČT, říjen 2010. Kapitola Ústředí KČT, s. 53.  
  6. ↑ HAVELKA, Jan. Symboly klubu. Turista, 2006, roč. XLV, čís. 1, s. 7. ISSN 0139-5467.  
  7. ↑ MARKVART, Karel. Značeným turistickým stezkám hrozí zánik?. Turista, 2008, roč. XLVII, čís. 9, s. 5. ISSN 0139-5467.  
  8. ↑ HAVELKA, Jan. Turista, září 2006, roč. XLV, čís. 5, s. 7. ISSN 0139-5467.  

Související články

Literatura

  • Mapa KČT 15 Máchův kraj, 4.vydání 2008, vydáno Trasa spol.s.r.o., ISBN:978-80-7324-168-1.

Externí odkazy

Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Klub_%C4%8Desk%C3%BDch_turist%C5%AF“