Kynžvart

Z Multimediaexpo.cz

Průčelí státního zámku Kynžvart (2009)

Státní zámek Kynžvart leží v západních Čechách, jižně od města Lázně Kynžvart, asi 20 kilometrů jihovýchodně od Chebu. Je znám především jako bývalé letní sídlo rakouského kancléře Klemense von Metternicha.

Obsah

Historie

Cedvicové

Jedna z hospodářských budov - v rekonstrukci (2008)

Na místě zámku stávala od konce 16. století renesanční tvrz, kterou dali zbudovat pánové z Cedvic.[1] Poblíž byl založen pivovar, o němž první doložené zprávy pocházejí z roku 1606. Za účast ve stavovském povstání byl po bitvě na Bílé hoře majetek Cedvicům zkonfiskován.[2]

Metternichové

Klemens Wenzel von Metternich dal zámku Kynžvart jeho dnešní podobu

Majitelem tvrze a okolního panství se v roce 1630 (jakožto konfiskátu) stal Johann Reinhard von Metternich a jeho bratři. V letech 1681 až 1691 dali Metternichové tvrz přestavět na barokní zámek.

Roku 1818 zdědil panství princ Klement Metternich, který působil ve funkci rakouského kancléře a potřeboval reprezentativní sídlo. Proto na základě jeho pokynů provedl vídeňský architekt italského původu Pietro Nobile v letech 1820 až 1839 rozsáhlou přestavbu zámku ve stylu vídeňského klasicismu. Jako stavební materiál byly použity mimo jiné i kameny z hradu Kynžvart vzdáleného asi 3 kilometry. Přestavba a rozšíření se dotkly také přilehlého pivovaru a dalších hospodářských budov. Přestavbu financoval výhodnou půjčkou kancléři Metternichovi bankéř Salomon Rothschild.[3] V září roku 1822 poskytl půjčku 900 tisíc zlatých (dnes asi 45 milionů euro) se splatností 12 let a s pětiprocentním úrokem. O několik dní později dostalo pět bratrů Rothschildových dědičný titul rakouských svobodných pánů. [4]

Nádvoří zámku s kašnou

Na přestavěném zámku Metternich přijímal významné návštěvy. Zavítal na něj například ruský car Alexandr I., jenž mu darem přivezl semena bolševníku, car Mikuláš I. nebo básník J. W. Goethe (v letech 1818 a 1820).

Po smrti kancléře Metternicha se Kynžvart stal venkovskou rezidencí jeho nejstaršího syn Richarda (1829–1895), který zemřel bezdětný, a tak zámek přesel na jeho mladšího bratra Pavla. V roce 1905 přešel Kynžvart na jeho syna Klimenta (1870–1931) a posledním z Metternichů na panství byl kníže Pavel Alfons. Ve 30. letech 20. století byl pak zámek dočasným azylem jeho strýce, španělského krále Alfonse XIII., který byl svržen revolucí.[5]

Československý a český stát

Zámek byl rodu Metternichů v roce 1945 zkonfiskován. Po konci 2. světové války v něm krátce sídlilo velitelství 3. divize americké armády. Roku 1947 byl zpřístupněn pro veřejnost, ale v roce 1976 byl uzavřen a kompletně vystěhován kvůli dřevomorce, která napadla část podlah, krovů a knihovny. Teprve roku 1994 byla po generální opravě znovu zpřístupněna část expozice. Celková rekonstrukce stála 82 milionů korun a byla dokončena v letech 1998 až 2000 s podporou z evropského programu Phare.

V roce 2001 byla obnova zámku oceněna nejvyšším evropským uznání za památkovou péči - medailí EUROPA NOSTRA a zároveň byl zámek prohlášen za národní kulturní památku. Od roku 2005 je zámek členem mezinárodní Hradní stezky / Burgenstrasse, která spojuje několik desítek památek trase dlouhé přes tisíc kilometrů mezi Mannheimem a Prahou.[6]

Zámecká kaple

Klasicistní podoba zámecké kaple sv. Antonína z Padovy pochází z roku 1833. Původní barokní inventář byl předán do kostelů v okolí. Nový oltář a spolu s ostatky svatého Bonifáce věnoval kancléři Metternichovi osobně papež Řehoř XVI.. Byl v letech 1824 až 1832 postaven ze zbytků mramorů chrámu sv. Pavla za hradbami, což byla jedna z nejstarších římských bazilik, která vyhořela v roce 1823. Autorem hlavního oltářního obrazu Vidění sv. Antonína z Padovy je vídeňský malíř Anton Petter.[7] Proti oltáři je umístěn obraz Snímání z kříže italského barokního malíře Lucy Giordana (1632 až 1705).[8]

Kaple byla až do poloviny 50. let 20. století místem konání poutních Antonínských mší. V srpnu 1999 byla kaple znovu vysvěcena plzeňským biskupem Františkem Radkovským a tradice mší obnovena.

Sbírky

Roku 1828 bylo založeno v zámku muzeum, které patří k nejstarším muzeím v Čechách. V jeho sbírkách jsou historické mince, umělecké předměty, přírodniny, technické kuriozity i exotické zbraně. K nejcennějším patří gotické deskové oltářní obrazy z roku 1510 a francouzská renezanční tapisérie z roku kolem 1560. Mezi návštěvníky je oblíbené mramorové sousoší Amor a Psyché z dílny římského sochaře Antonia Canovy.

Součástí sbírek byl i rozsáhlý dar bývalého chebského kata Karla Hussa, který kancléři Metternichovi předal v roce 1828 svou rozsáhlou sbírku mincí a přírodnin. Zároveň se až do své smrti stal kustodem zámeckých sbírek.

Numizmatická sbírka

Jde kolekci asi 11 tisíc mincí, jejímž základem je numizmatická sbírka Karla Hussa, kterou systematicky rozšiřoval kancléř Metternich a jeho syn Richard. Soubor antických mincí obsahuje asi dva tisíce kusů - jak ze starověkého Řecka, tak i římské mince z období republiky (3. až 1. stol. př. n. l.) a císařství (1. až 5. stol. n. l.). Zajímavá je i adjustace sbírky s dobovými popisy a určeními, které dokumentují stav sběratelství v první polovině 19. století.[9]

Knihovna

V zámku se nachází jedna z nejvýznamnějších zámeckých knihoven v Česku. Základem knihovního fondu se stala pozůstalost po trevírském biskupovi Lotharu von Metternich (1554 - 1623). K rozšíření významně přispěli Klemens Wenzel von Metternich a jeho syn Richard. Dnes knihovna čítá celkem asi 12 tisíc titulů ve 24 tisících svazků. Mezi nimi 130 vzácných rukopisů, včetně vzácného fragmentu Starého zákona z konce 8. století, a 230 inkunábulí- jedná se o největší sbírku inkunábulí v Česku. Témata knih jsou nesmírně rozmanitá - od filosofie, historie, heraldiky, přes astronomii či botaniku až po hudbu nebo numismatiku.[10]

V současnosti probíhá digitalizace vzácných rukopisů a rekatalogizace knižního fondu, aby mohl být lépe zpřístupněn veřejnosti.[11]

Zámecký park

Kaple sv. Kříže (2008)

Pod vedením vídeňského dvorního zahradníka Riedla byl kolem zámku současně s klasicistní přestavbou v letech 1820 až 1833 vybudován rozsáhlý park s řadou rybníků, mlýnem, okrasnými stromy, altánky, sochami a pomníky. Zámeckým parkem protékají tři potoky, na kterých byly zbudovány rybníky Panský, Zahradní, Mlýnský, Písečný a Černý. Pod zámkem je v parku umístěna litinová plastika bohyně Diany, která je kopií originálu z parku ve francouzském Versailles. Nedaleko sochy je Lví pramen. Na kopci v parku je umístěna dřevěná lesní kaple sv. Kříže z roku 1835 v pseudogotickém stylu, která se stala oblíbeným poutním místem.[12]

V současné době (2008) probíhá přestavba podstatné části parku na golfové hřiště.

Prohlídková trasa

Prohlídková trasa zámku zahrnuje více než 20 místností zhruba 2/3 prvního patra zámku. Zpřístupněn je například velký přijímací sál, zámecká jídelna, kulečníkový salón, kuřácký a pánský salón, hudební salón, orientální chodba, zbrojnice, zámecká kaple, kancléřova knihovna, kabinet kuriozit. Prohlídka trvá asi 50 až 60 minut a průvodci jsou schopni podávat výklad v češtině a němčině.

Kromě prohlídky zámku lze navštívit také pravidelně obměňované výstavy v bývalé konírně v přízemí a část zámeckého parku.

Zajímavosti

Bolševník velkolepý - květenství
  • Při prohlídce zámku lze shlédnout mj. zlatý jídelní servis, který kníže Metternich dostal darem od města Paříže. Tento servis byl zapůjčen pro účely natáčení filmu Obsluhoval jsem anglického krále.
  • V polovině 50. let 20. století byl zaměstnancem Státní památkové péče na zámku Kynžvart pozdější významný český spisovatel Ladislav Fuks, kterého nadchla a na celý život ovlivnila sbírka kuriozit, kterou na zámku vytvořil kancléř Metternich.

Související články

Reference

  1. ↑ Zámek Kynžvart. VEGA-L, 2004, ISBN 80-86757-18-8
  2. ↑ Historie zámku Kynžvart
  3. ↑ Historie zámku Kynžvart
  4. ↑ Kynžvart – zámek (NKP) - Historie
  5. ↑ Hrady.cz: Kynžvart
  6. ↑ Kynžvart – zámek (NKP) - Historie
  7. ↑ Zámek Kynžvart. VEGA-L, 2004, ISBN 80-86757-18-8
  8. ↑ Kynžvart – zámek (NKP) - Historie
  9. ↑ Kynžvart – zámek (NKP) - Historie
  10. ↑ Kynžvart: Zámecká knihovna
  11. ↑ Zámek Kynžvart - kynžvartská digitální knihovna
  12. ↑ Zámecký park

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Kynžvart
Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Kyn%C5%BEvart“