Loajalita

Z Multimediaexpo.cz

Loajalita (z franc. loyauté a z lat. legalitas, zákonnost) znamená věrnost, praktickou ochotu jednotlivce či skupiny osob dodržovat závazky vůči osobě nadřízené, vůči organizaci, instituci nebo i přesvědčení.

Obsah

Význam v minulosti a dnes

Původně feudální pojem znamenal věrné a spolehlivé plnění lenních povinností.[1] V tomto smyslu se za Americké revoluce věrným poddaným britského krále říkalo loajalisté. Jakožto dobrovolné sebeomezení se loajalita vždy pokládala za ctnost a americký filosof Josiah Royce založil celou svoji etiku na "loajalitě k loajalitě". Přesto se v novějším myšlení často upozorňuje na její problémy. Loajální je člověk, který neopouští přesvědčení, člověka nebo instituci, vůči němuž cítí nějaké závazky, a podporuje je nebo jejich zájmy i v dobách, kdy mu to nepřináší prospěch. Proto se na loajálního člověka a na jeho oddanost lze spolehnout, na druhé straně od něho nelze čekat varování ve chvíli, kdy jeho nadřízený dělá chyby nebo dokonce ničemnosti. Panovníci se obvykle obklopovali loajální družinou a naopak si její loajalitu získávali dary a privilegii. Současný politik nebo vedoucí pracovník firmy, který se obklopuje příliš loajálními lidmi, bude ohrožen tím, že od nich neuslyší kritiku. Proto může dnes mít dobrý smysl na první pohled paradoxní pojem loajální opozice: opozice, která to se státem myslí dobře. Na druhé straně loajálnímu člověku hrozí, že se jeho loajalita dostane do konfliktu s jeho vlastními hodnotami nebo s nějakou jinou loajalitou: loajalita k rodině s loajalitou vůči přátelům, vůči firmě, vůči státu a podobně.[1] V poslední době se často hovoří o loajalitě vůči firmě a dokonce i o loajalitě zákazníků k určité značce (například automobilu).

Související články

Reference

  1. 1,0 1,1 Loyalty [online]. Stanford : Stanford Encyclopedia of Philosophy, 2007-08-21, [cit. 2008-12-10]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy