Los evropský

Z Multimediaexpo.cz


Los evropský (Alces alces) je největší zástupce čeledi jelenovitých. Žije v severních lesích Evropy, Asie a Ameriky. Je původním zvířetem i ve střední Evropě, kde byl však v 15. století vyhuben. Dnes opět do ČR přichází od severu. Je celoročně chráněn.

Obsah

Tělesné znaky

Dospělý samec (býk): váha 220–450 kg (výjimečně i přes 500 kg), délka těla 2–3 m, výška v kohoutku 180–235 cm. Losice: celkově menší, váží 275–375 kg. Losi mají šedohnědou až černou srst, na krku jim vyrůstá hříva. Velká protáhlá hlava je zakončena silným přečnívajícím horním pyskem. Losi jsou dobře vybaveni pro pohyb v měkké půdě. Jejich nohy vybavené roztažitelnými spárky mají velkou našlapovací plochu. Mohou se pohybovat i rychlostí 50 km/h.[1] Dobře plavou. Paroží losího býka může vážit až 20 kg a dosáhnout rozpětí 160 cm. Tvarem připomíná lopaty. Losi ho každý rok shazují. Dožívají se až 20 let.

Rozmnožování

Dospělosti dosahují losi ve 2,5 letech. Říje probíhá od srpna do října, obvykle v září. Doba březosti je okolo 36 týdnů, samice rodí 1 až 3 mláďata, která kojí asi 4 měsíce.

Životní prostředí

V létě se losi zdržují ve vlhkých biotopech s bohatými porosty v okolí vody. Živí se listy bříz, vrb a jeřábů, vodními a bažinnými rostlinami. V zimě dávají přednost sušším stanovištím. Samci žijí osaměle, samice s mláďaty v malých skupinách.

Rozšíření v Česku

Los byl v Česku vyhuben už v průběhu středověku. Že u nás běžně žil, nasvědčují i názvy řady osad, např. Losenice, Losiny, Losín[2]. V roce 1957 byl v severních Čechách zaznamenán výskyt jedince migrujícího z Polska. Koncem sedmdesátých let 20. století se u Nové Bystřice v jižních Čechách losi poprvé od svého vyhubení v Česku opět rozmnožovali. V osmdesátých letech migrovalo asi 10 jedinců mezi Třeboňskem a Šumavou. V roce 2005 byl zaznamenán výskyt losí samice s mládětem v okolí Bílého Kostela nad Nisou a ve východní oblasti Lužických hor v okolí Jitravského sedla a Hvozdu. V roce 2006 byl zaznamenán opětovný výskyt losa v Lužických horách v oblasti Jedlovských rybníků a Křížového buku. Tentokrát se jednalo o samce s rozvinutým parožím. Od roku 1973 se los evropský trvale vyskytuje v oblasti Lesní správy Vyšší Brod, zprvu pouze na svatotomášsku, nyní na celé lesní správě. Trvalá losí populace je odhadována na cca 10 kusů. Každoročně jsou zřetelná pobytová znamení (trus, stopy, škody na jedli, okus na jeřábu ptačím a dalších dřevinách, poškozené oplocenky atd.), losi byli opakovaně fotografováni a filmováni. V roce 2003 došlo ke srážce auta s losem, pro řidiče to dopadlo relativně dobře (poškozené auto), los je vypreparován v informačním středisku NP Šumava ve Stožci. V září roku 2007 byl los evropský spatřen a pozorován u obce Klec na jindřichohradecku.

Další poddruhy losů

  • Los evropský (Alces alces alces), Česká republika, Polsko, Skandinávie, pobaltské státy,

Bělorusko, severní Rusko po Ural

  • Los kamčatský (Alces alces buturlini), východ Sibiře
  • Los sibiřský (Alces alces pfizenmayeri), západ Sibiře
  • Los amurský (Alces alces cameloides), povodí Amuru, Mongolsko, Mandžusko a Korejský

poloostrov

  • Los aljašský (Alces alces gigas) Aljaška
  • Los východokanadský (Alces alces americanus), východ Kanady a Maine
  • Los západokanadský (Alces alces andersoni), západ Kanady a Minesota
  • Los yellowstonský (Alces alces shirasi), severozápad Spojených států a kanadská Alberta

Literatura

  • Baruš Vlastimil: Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSSR, díl 2. , Státní zemědělské nakladatelství, Praha 1989
  • Bouchner Miroslav, RNDr.: Kapesní atlas savců , Státní zemědělské nakladatelství, Praha 1982
  • Jan Andreska, Ing.Ph.D.: Počátky a vývoj populace losa v jižních Čechách ,Lynx, Praha 1988, 24:73-77.

Reference

  1. BRYL, Marek; MATYÁŠTÍK, Tomáš. Rychlost savců - Savci, internetová encyklopedie [online]. Univerzita Palackého, upol.cz. Dostupné online.  
  2. HANZÁK, Jan. Naši savci. Praha : Albatros, 1970. Kapitola Los evropský, s. 324.  


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Alces alces