Migrace

Z Multimediaexpo.cz

Migrace je stěhování členů skupiny z jedné populace do druhé. Z hlediska určité konkrétní populace lze rozlišit emigraci, což je počet jedinců, kteří se z této populace odstěhovali za určitou jednotku času (zpravidla rok), a imigraci, což je naopak počet jedinců, kteří se do této populace za příslušnou časovou jednotku přistěhovali.

Obsah

Migrace v ekologii

Migrace mohou být pravidelné (cyklicky se opakující) nebo nepravidelné (náhodné) a mohou mít různé příčiny. Pravidelné migrace se mohou opakovat v periodě:

  • denní (cirkadiánní) - příkladem je fytoplankton migrující za denního světla k hladině, aby zde mohl provádět fotosyntézu, naopak v noci se stahuje do větších hloubek, aby unikl případným predátorům
  • měsíční (lunární) - poměrně řídký případ, souvisí zpravidla s rozmnožováním spojeným s konkrétní lunární fází (např. palolo zelený - Eunice viridis)
  • roční - asi nejčastější případ, patří sem jak migrace ptačí (tah do „teplých krajin“), tak migrace velkých kopytníků na savanách řízené střídáním období sucha a dešťů (popřípadě tah sobů v severské tundře). Známé jsou i roční tahy lososovitých ryb koryty řek či tah lumíků. Velice zajímavé jsou i tahy některých druhů hmyzu, kupř. severoamerického druhu motýla z rodu Monarch.

Nepravidelné migrace mohou mít za příčinu lokální přemnožení, zhoršení životních podmínek (např. znečištění, úbytek potravy či jiných zdrojů, nárůst počtu predátorů nebo kompetitorů). Do nepravidelných migrací lze zařadit i šíření organismů - např. invazní nebo expanzivní druhy. Délka migrace může být velice odlišná, od několika metrů až po tisíce kilometrů. Patrně nejdelší migraci vykonává rybák dlouhoocasý, Sterna paradisaea, který dvakrát za rok překoná polovinu planety, neboť léto tráví v Arktidě a zimu v Antarktidě. Jeho migrační vzdálenost tak přesahuje 17 000 km. Zajímavý je případ migrace některých druhů hmyzu přes Atlantský oceán (4500 km), např. saranče Schistocerca gregaria.

Migrace v lidské populaci

Soubor:Migration types.png
1 - imigrace
2 - emigrace
3- reemigrace

Migrace je pohyb obyvatelstva, při němž dochází ke změně bydliště uvnitř nebo přes hranice libovolné administrativní jednotky. Migrace má značné ekonomické, kulturní a populační důsledky, je to jeden z nejdůležitějších regionálních procesů.

Imigrace

Jako číslo jedna na ilustraci vidíme imigraci, přistěhování obyvatelstva.

Emigrace

Jako číslo dva na ilustraci vidíme emigraci, vystěhování obyvatelstva. Příčiny vystěhování mohou být ekonomického, politického nebo demografického rázu.

Reemigrace

Třetí případ je reemigrace, pohyb obyvatel, který zahrnuje emigraci a zpětnou imigraci.

Migrace v oblastech konfliktů

V oblastech konfliktů, společenských (včetně politických) nebo ekonomických rozdílů migrace představují závažný socioekonomický problém. Migrace mohou být dobrovolné, za prací či za příbuznými, či nucené (jejichž příčinou je zpravidla silné zhoršení životních podmínek, válečný stav, diktatury atd.). Někdy nelze tyto dva druhy jednoznačně odlišit. V současné době nejvíc emigrantů ve světě pochází z Afghánistánu (4 500 000) a Palestiny (4 123 000). Množství lidí, kteří žijí v jiném státě, než ve kterém se narodili, se odhaduje na 150 000 000 až 185 000 000. (Toto číslo závisí na způsobu výpočtu, tj. na to, kdo všechno je pod pojem „žijí“ zahrnut. Např. podle statistik USA stačí pobyt déle než jeden rok.) Před 30 lety bylo toto číslo zhruba poloviční. Populace některých států je tvořena z velké části právě těmito migranty, např. Austrálie (24 %), Kanada (17 %), Švédsko (12 %) a USA (přes 10 %). Mezi migrujícími lidmi výrazně převládají migrace dobrovolné. Uprchlíků a lidí žádajících o azyl bylo v roce 2002 asi 15 milionů, toto číslo proti stavu z roku 1993 mírně pokleslo (tehdy se jednalo o 16,3 milionu). Ve většině států je velmi obtížné získat azyl, neboť jejich azylová politika je postavena na velmi důkladném zkoumání důvodů emigrace a úspěšnost žádostí o azyl se tak pohybuje v jednotkách procent, především z politických důvodů. Po dobu vyřizování žádostí žijí lidé ve zvláštních zařízeních, přičemž úroveň zde poskytovaných služeb je v řadě vyspělých států včetně USA velice nízká. S ohledem na klesající populaci většiny vyspělých států se naskýtá otázka, jestli řízená migrace zejména vzdělanějších vrstev obyvatelstva není řešením hrozícího stárnutí obyvatelstva. Existují zde ovšem rozdíly kulturní a náboženské a v řadě případů též xenofobní nálady domácího obyvatelstva, obávajícího se ztráty zaměstnání a nárůstu kriminality.

Související články

Externí odkazy