Nová Bystřice

Z Multimediaexpo.cz


Nová Bystřice (německy: Neu Bistritz) je město v okrese Jindřichův Hradec při hranici s Rakouskem. Nová Bystřice je konečnou stanicí úzkorozchodné železnice z Jindřichova Hradce (trať 229), otevřené v roce 1897 a v současnosti vlastněné a provozované společností Jindřichohradecké místní dráhy (JHMD). Historické jádro města je městskou památkovou zónou. Nová Bystřice je pověřená obec. Do správního obvodu Nové Bystřice spadají obce Číměř a Staré Město pod Landštejnem.

Obsah

Poloha

Nová Bystřice leží 590 metrů nad mořem v Novobystřické vrchovině, která je součástí Javořické vrchoviny, nejvyšším bodem Nové Bystřice je Kunějovský vrch (725 m n. m.). Území Nové Bystřice je součástí dvou přírodních parků - na západě zasahuje do přírodního parku Homolka-Vojířov, většina území obce poté spadá do přírodního parku Česká Kanada. Nachází se zde také maloplošná přírodní rezervace Blanko. 49 % rozlohy města (39,99 km2) tvoří lesy, zatímco pouhých 0,7 % rozlohy je zastavěných. Značnou část území zabírají také rybníky (Osika, Mnišský rybník, Bystřický rybník), které většinou napájí říčka Dračice. Nová Bystřice leží na státních hranicích s Rakouskem, nachází se zde tři hraniční přechody: Nová Bystřice-Grametten, Smrčná-Haugschlag a Artolec-Hirschenschlag. Nová Bystřice sousedí s městem Stráž nad Nežárkou a obcemi Číměř, Člunek, Kunžak, Český Rudolec a Staré Město pod Landštejnem.

Nová Bystřice má i s okolními vesnicemi 3 351 obyvatel (1.1. 2014).

Historie

Roku 871 zde byla přepadena družina jakési české kněžny, manželky velkomoravského krále Svatopluka I. V 11. a 12. století zde existovalo slovanské osídlení, jehož dokladem je mohylové slovanské pohřebiště v přírodním parku Homolka-Vojířov.

První zmínka o Nové Bystřici pochází z roku 1175 (což z ní činí nejstarší sídlo v okrese Jindřichův Hradec), kdy je zmiňována osada Vistritz jako součást raabského hrabství v Dolních Rakousech. Oblast byla na žádost raabských hrabat kolonizována Johanity. Po vymření hrabat z Raabsu patřila oblast rodu Zöbingů, kteří pravděpodobně ve Vistritzu nechali postavit největší rotundu ve střední Evropě[1]. Zöbingové také založili hrad Landštejn, s nímž jsou dějiny Nové Bystřice spjaty.

Roku 1276 se Bystřice a Landštejn staly osobním majetkem Guty Habsburské, budoucí české královny. Roku 1282 se pak bystřické panství stává součástí Čech, neboť připadá Vítkovci Sezemovi z Landštejna. Další bystřický pán Vilém z Landštejna rebeloval proti Janu Lucemburskému, který roku 1318 celé panství vyplenil, čímž způsobil lokální hladomor. Vilém z Landštejna ale později obrátil a stal se královým rádcem, takže Jan Lucemburský roku 1341 povýšil Bystřici na město.

Roku 1381 se Bystřice stává majetkem korutanského rodu Krajířů z Krajku. Za husitských válek byl pánem Bystřice věrný katolík Lipolt z Krajku. Roku 1420 Bystřici dobyl a vypálil Jan Žižka, poměrně brzy ale byla znovu vystavěna a pojmenována Nová Bystřice. Roku 1493 přišel na Novobystřicko paulánský řád, který zde založil klášter. Ten byl roku 1533 zničen sektou novokřtěnců, kteří klášter během mše přepadli a 40 mnichů spolu s věřícími z okolí zavraždili. Roku 1575 vymírají Krajíři z Krajku po meči a zadlužené panství se vystřídá v rukou Lobkoviců a Kinských. Roku 1615 panství koupila hradecká kněžna Lucie Otýlie z Hradce, která je poté odkázala svému synovi Adamu Pavlu Slavatovi. Za něho nastal největší rozvoj bystřického panství. Roku 1626 pozval zpátky paulány a roku 1637 udělil městská práva hornickému městečku Hůrky, které je dnes součástí Nové Bystřice. Adam Pavel Slavata nechal po své smrti zazdít své srdce v kostele ve své milované Nové Bystřici, což prokázal archeologický průzkum roku 1997.

Po vymření Slavatů se až do zrušení panské správy roku 1848 majitelé novobystřického panství rychle střídali. Roku 1785 Josef II. zrušil paulánský klášter. Po roce 1870 nastal rapidní úbytek obyvatelstva vystěhováním do Ameriky (zhruba 1/3 obyvatelstva odešla). Roku 1897 sem byla přivedena úzkorozchodná dráha z Jindřichova Hradce.

Roku 1938 zde byli nadšeně přivítáni Němci a Neubistritz se stal okresním městem. Nová Bystřice byla osvobozena 10. května 1945 a o 18 dní později byli odsunuti Němci a nastal příliv českého obyvatelstva. V dobách komunistické totality se Nová Bystřice nalézala prakticky pár metrů od železné opony a byla k ní připojena řada vesnic v okolí. Po roce 1989 nastal obrovský rozkvět města, cyklotras a turismu.

Ekonomika města

Mírové náměstí, horní část

Tradiční zaměření na textilní výrobu se mění zejména na služby v turistickém ruchu. Ve městě existuje přes deset restauračních zařízení a několik hotelů. Mezi hlavní lákadla patří okolní příroda České Kanady s mnoha cyklostezkami, zimními běžeckými trasami, golfovým hřištěm a vodní nádrží Osika.

Politika

Nová Bystřice je baštou České strany sociálně demokratické, která zde vyhrála všechny volby od roku 1998 a v městském zastupitelstvu má nadpoloviční většinu. V letech 1998–2008 byl starostou Nové Bystřice Jiří Zimola, současný hejtman Jihočeského kraje.

Výsledky voleb v Nové Bystřici
ČSSD ODS KSČM KDU-ČSL
Komunální 199447.46[2]47.46[3]49.45-
Parlamentní 199629.7721.6520.634.55
Parlamentní 199839.3220.8719.505.15
Komunální 199847.29-33.2710.61
Krajské 200020.0216.4637.3113.30[4]
Parlamentní 200237.4718.6928.786.72[5]
Komunální 200251.1113.1123.1912.59
Evropské 200411.9827.5232.203.18
Krajské 200426.8930.9530.673.64
Parlamentní 200632.9131.1622.324.45
Komunální 200652.5224.1323.36-
Krajské 200861.3817.7815.760.82
Evropské 200932.3327.8322.502.16
Parlamentní 201028.8716.9420.231.12

Místní části

Turistické atrakce

Nová Bystřice

Okolí

Partnerská města

Reference

  1. ↑ http://jindrichohradecky.denik.cz/zpravy_region/rotunda-v-nove-bystrici-budi-pozornost20080929.html
  2. ↑ V rámci koalice ČSSD-ODS
  3. ↑ V rámci koalice ČSSD-ODS
  4. ↑ V rámci Čtyřkoalice
  5. ↑ V rámci Koalice

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Nová Bystřice
Město Nová Bystřice

Albeř • Artolec • Blato • Hradiště • Hůrky • Klášter • Klenová • Nová Bystřice • Nový Vojířov • Ovčárna • Senotín • Skalka • Smrčná

  Města a obce okresu Jindřichův Hradec  

Báňovice • Bednárec • Bednáreček • Blažejov • Bořetín • Březina • Budeč • Budíškovice • Cep • Cizkrajov • Červený Hrádek • České Velenice • Český Rudolec • Číměř • Člunek • Dačice • Dešná • Deštná • Dívčí Kopy • Dobrohošť • Dolní Pěna • Dolní Žďár • Domanín • Doňov • Drunče • Dunajovice • Dvory nad Lužnicí • Frahelž • Hadravova Rosička • Halámky • Hamr • Hatín • Heřmaneč • Horní Meziříčko • Horní Němčice • Horní Pěna • Horní Radouň • Horní Skrýchov • Horní Slatina • Hospříz • Hrachoviště • Hříšice • Chlum u Třeboně • Jarošov nad Nežárkou • Jilem • Jindřichův Hradec • Kačlehy • Kamenný Malíkov • Kardašova Řečice • Klec • Kostelní Radouň • Kostelní Vydří • Kunžak • Lásenice • Lodhéřov • Lomnice nad Lužnicí • Lužnice • Majdalena • Nová Bystřice • Nová Olešná • Nová Včelnice • Nová Ves nad Lužnicí • Novosedly nad Nežárkou • Okrouhlá Radouň • Peč • Písečné • Pístina • Plavsko • Pleše • Pluhův Žďár • Polště • Ponědraž • Ponědrážka • Popelín • Příbraz • Rapšach • Ratiboř • Rodvínov • Roseč • Rosička • Slavonice • Smržov • Staňkov • Staré Hobzí • Staré Město pod Landštejnem • Stráž nad Nežárkou • Strmilov • Stříbřec • Střížovice • Studená • Suchdol nad Lužnicí • Světce • Třebětice • Třeboň • Újezdec • Velký Ratmírov • Vícemil • Višňová • Vlčetínec • Volfířov • Vydří • Záblatí • Záhoří • Zahrádky • Žďár • Županovice

Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Nov%C3%A1_Byst%C5%99ice“