Messerschmitt Me 209-II
Z Multimediaexpo.cz
| Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Multimediaexpo.cz pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl a Encyklopedický styl. |
|
| Messerschmitt Me 209-II | ||
| Soubor:Me209 Seite.jpg | ||
| Bokorys Me 209-II | ||
| Základní charakteristika | ||
|---|---|---|
| Určení | prototyp stíhacího letounu | |
| Výrobce | Messerschmitt | |
| Konstruktér | Willy Messerschmitt | |
| První let | 3. listopadu 1943 | |
| Zařazen | ||
| Vyřazen | 1944 | |
| Výroba | ||
| Vyrobeno | 4 ks | |
| Varianty | ||
| Uživatel | Luftwaffe | |
Messerschmitt Me-209 II V roce 1943 bylo jasné, že letoun Messerschmitt Bf 109 je již z hlediska vývoje na svém vrcholu a je nutno přijít s novou konstrukcí. Firma Messerschmitt AG tedy znovu oživila již ukončený projekt Me-209. Původně se jednalo o malý letoun, který měl dosahovat vysokých výkonů. Prototyp Me-209 V-1 dne 26.dubna 1939 skutečně dosáhl světového rychlostního rekordu. Rekord měl hodnotu 755,138 km/h a vydržel 30 let! Letové vlastnosti těchto rychlostních letadel byly zcela nevyhovující pro bojová letadla, úspěšný nebyl ani pokus o „militarizaci“ čtvrtého prototypu, při srovnání s řadovým Me-109F Me-209V-4 propadl ve všech ohledech a tím byl ukončen jeho vývoj.
V roce 1943 bylo tedy rozhodnuto o obnovení prací na projektu Me 209 a do označení se dostala římská II. Jednalo se o dva prototypy, které pro snažší vývoj i jednodušší výrobu používaly až 65% dílů z řady Me-109G. Letoun Me-209V-5 byl oproti svým předchůdcům větší, pro pohon byl vybrán motor Daimler Benz DB 603 A, zanedlouho byl nahrazen mírně výkonnější verzí DB 603 G. Letoun se, díky prstencovému chladiči, nejvíce podobal konkurenčnímu Fw 190D. Motor poháněl trojlistou automaticky stavitelnou vrtuli s konstantní rychlostí otáček typu Messerschmitt P8 o průměru 3,8 m. Prototyp V-5 měl být vzorovým kusem pro sériově vyráběné Me-209 A-1, která měla být v základní verzi vyzbrojena jedním kanonem MK 108 ráže 30 mm nebo jedním MG 151/20 ráže 20 mm a v kořenech křídel byly dva kulomety MG 131 ráže 13 mm. Existovaly ještě další doplňkové výzbrojní sady, které mohly základní výzbroj doplnit.
Již v průběhu zkoušek přešel Technický úřad s požadavkem zástavby výkoného řadového motoru Junkers Jumo 213 E, práce na projektu byly zahájeny v listopadu 1943 a prototyp Me-209 V-6 byl zalétán v dubnu 1944. Základní výzbroj byla shodná s předchozí verzí. Na prototyp V-6 měla navázat sériová verze Me-209 A-2.
Třetím prototypem, který patřil pod označení Me-209 II byl nedokončený výškový Messerschmitt Me-209 H, letoun měl zvětšené rozpětí křídel na hodnotu 14,63 m a byl poháněn výškovým motorem Daimler Benz DB 603 U. Spojenecký nálet v únoru 1944 rozestavěný prototyp poškodil, celý program byl ukončen 30. června 1944 a výškový Me-209 již nevzlétl.
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |