Moravské Budějovice

Z Multimediaexpo.cz

Moravské Budějovice (německy Mährisch Budwitz či Budwitz; česky do roku 1869 Budějovice[1]) jsou město v okrese Třebíč v kraji Vysočina, 19 km jižně od Třebíče, na dopravní spojnici mezi Jihlavou a Znojmem na potoce Rokytka. Nadmořská výška města je 465 m n.m. Jsou také obcí s rozšířenou působností. Součástí města jsou části Jackov, Lažínky, Vesce a Vranín.

  • V roce 2011 zde žilo 7 695 obyvatel.
  • Ke dni 1. 1. 2019 zde žilo 7 364 obyvatel.

Obsah

Historie

První zmínka o Moravských Budějovicích pochází z roku 1231, město bylo zmíněno v listině, kde se oznamuje, že papež Řehoř IX. bere pod svoji ochranu vdovu po Přemyslu Otakarovi I. i jejími věnnými statky. Její jméno bylo Konstancie Uherská. Město tehdy leželo na tzv. Haberské stezce. Město tehdy patřilo pod bítovský hrad. Pravděpodobně ve městě existoval i opevněný dvorec a ke konci 13. století bylo datováno založení tržiště v prostorách dnešního centrálního náměstí. Město tehdy patřilo majitelům Bítovského hradu a panství Lichtenburkům, v roce 1498 se Moravské Budějovice staly městem poddanským. Bítovské panství dostala oprávnění vlastnit pozemky i další, Moravské Budějovice se tak staly městem a dostaly do užívání znak. Dalšími majiteli města byl rod Valdštějnů. Během jejich vlády bylo vydlážděno náměstí, založena škola a město postihl i velký požár (r. 1532). Po bitvě na Bílé hoře byl uvězněn a ve vězení na Špilberku brzy zemřel poslední z Valdštejnů - Zdeněk Brtnický a město tak konfiskací za pohledávky vůči císaři získali páni ze Schaumburka, prvním majitelem byl Hanibal ze Schaumburka. V roce 1648 město získal Rudolf Jindřich ze Schaumburka a rozhodl se usadit rod v Moravských Budějovicích. Vlastnil tři domy, další tři domy a radnici konfiskoval a na jejich základu postavil budovu zámku. V roce 1673 město opět postihl velký požár, kdy měla shořet polovina města a město ztrácelo obyvatele. Dalšími majiteli se až v dalším století (r. 1736) stal rod pánů z Wallisu. Tito jmenovali primátora města a také další úředníky, jež spravovali město. Městem v roce 1805 táhli napoleonští vojáci. V roce 1850 byl ve městě zřízen okresní soud a berní úřad a samotné město se stalo součástí politického okresu Znojmo. V roce 1896 bylo ve městě zřízeno okresní hejtmanství a město se tak stalo městem okresním. V roce 1864 vznikl i český spolek Čtenářský spolek slovanský Budivoj[1], který organizoval kulturní a vzdělávací činnost, zřídil městskou knihovnu, z jeho podnětu byla založena Vzájemná záložna, byl postaven Národní dům a např. byla v roce 1874 založena i Městská spořitelna[1]. Později vzniklo i městské muzeum, byly vydávány noviny a také vznikla Továrna hospodářský strojů a slévárny Matěje Smrčky. Byla postavena i sokolovna pro místní členy sokola a mezi lety 1869 a 1871 byla vybudována železnice z Vídně do Prahy. V roce 1896 byla vybudována trať z Moravských Budějovic do Jemnice. Po čtenářském spolku vznikly i spolky další, v roce 1874 vznikl hasičský a občanský střelecký spolek, v roce 1880 spolek učitelský, v roce 1882 okrašlovací spolek, v roce 1883 Matice školská, v roce 1885 německý čtenářský spolek, v roce 1889 Sokol, v roce 1891 ženský pěvecký a vzdělávací spolek, v roce 1894 okresní hospodářský spolek, v roce 1896 župní hasičský spolek, v roce 1899 Národní jednota a později i další, např. Orel, legionářský, cyklistický, klub mladé generace, židovský a další.[1] V roce 1848 byla založena utrakvistická obecná škola, v roce 1867 i hlavní s nižší reálkou, v roce 1887 i česká a německá obecná škola. K roku 1889 byla založená chlapecká měšťanská škola a hned další rok byla založena i dívčí měšťanská škola. V roce 1900 byla založena i živnostenská pokračovací škola a v roce 1911 bylo založeno i reálné gymnázium, jež v roce 1919 bylo převedeno pod stát. V roce 1938 byl do Mor. Budějovic přemístěn i učitelský koedukační ústav, tentýž rok byla založena i obchodní škola a škola pro ženská povolání.[1]

Vývoj počtu obyvatel

Vývoj počtu obyvatel města Moravských Budějovic[2]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 3503 3957 4334 4554 4728 5007 5130 5209 5985 6367 7265 7884 8004
Vývoj počtu obyvatel místní části Moravských Budějovic[2]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 2550 2933 3301 3492 3725 3933 4129 4367 5138 5570 6555 7278 7409

Pamětihodnosti

  • kaple sv. Jana Nepomuckého – postavena na bývalém hřbitově v roce 1713 na popud Terezie Polyxeny, vdovy po Václavu Renaltu ze Schaumburka[1]
  • kaple sv. Anny
  • kaple sv. Michala - původně románská rotunda z 13. století
  • farní kostel sv. Jiljí – připomíná se již od roku 1240, kostel byl přestavěn v roce 1532, v 18. století byl přestavěn do dnešní podoby
  • kostelní věž – 49,9 metrů vysoká kostelní věž s hodinami
  • zámek – byl vystavěn mezi lety 1666 a 1672, a to Rudolfem Jindřichem ze Schaumburka[1]

Osobnosti

Partnerská města

Reference

  1. ↑ 1,00 1,01 1,02 1,03 1,04 1,05 1,06 1,07 1,08 1,09 1,10 1,11 1,12 1,13 BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava : Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Moravské Budějovice, s. 127-131.  
  2. ↑ 2,0 2,1 Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 588–589.  

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Moravské Budějovice
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Moravské Budějovice
Město Moravské Budějovice

Jackov • Lažínky • Moravské Budějovice • Vesce • Vranín

  Města a obce okresu Třebíč  

Babice • Bačice • Bačkovice • Benetice • Biskupice-Pulkov • Blatnice • Bohušice • Bochovice • Bransouze • Březník • Budišov • Budkov • Cidlina • Čáslavice • Častohostice • Čechočovice • Čechtín • Červená Lhota • Číhalín • Číchov • Čikov • Číměř • Dalešice • Dědice • Dešov • Dolní Lažany • Dolní Vilémovice • Domamil • Dukovany • Hartvíkovice • Heraltice • Hluboké • Hodov • Horní Heřmanice • Horní Smrčné • Horní Újezd • Horní Vilémovice • Hornice • Hrotovice • Hroznatín • Hvězdoňovice • Chlístov • Chlum • Chotěbudice • Jakubov u Moravských Budějovic • Jaroměřice nad Rokytnou • Jasenice • Jemnice • Jinošov • Jiratice • Kamenná • Kdousov • Kladeruby nad Oslavou • Klučov • Kojatice • Kojatín • Kojetice • Komárovice • Koněšín • Kostníky • Kouty • Kozlany • Kožichovice • Krahulov • Kralice nad Oslavou • Kramolín • Krhov • Krokočín • Kuroslepy • Láz • Lesná • Lesní Jakubov • Lesonice • Lesůňky • Lhánice • Lhotice • Lipník • Litohoř • Litovany • Lomy • Loukovice • Lovčovice • Lukov • Markvartice • Martínkov • Mastník • Menhartice • Meziříčko • Mikulovice • Mladoňovice • Mohelno • Moravské Budějovice • Myslibořice • Naloučany • Náměšť nad Oslavou • Nárameč • Nimpšov • Nová Ves • Nové Syrovice • Nový Telečkov • Ocmanice • Odunec • Okarec • Okřešice • Okříšky • Opatov • Oponešice • Ostašov • Pálovice • Petrovice • Petrůvky • Pokojovice • Police • Popůvky • Pozďatín • Přeckov • Předín • Přešovice • Přibyslavice • Příštpo • Pucov • Pyšel • Rácovice • Račice • Radkovice u Budče • Radkovice u Hrotovic • Radonín • Radošov • Radotice • Rapotice • Rohy • Rokytnice nad Rokytnou • Rouchovany • Rudíkov • Římov • Sedlec • Slavětice • Slavičky • Slavíkovice • Smrk • Stařeč • Stropešín • Střítež • Studenec • Studnice • Sudice • Svatoslav • Šebkovice • Štěměchy • Štěpkov • Trnava • Třebelovice • Třebenice • Třebíč • Třesov • Valdíkov • Valeč • Vícenice • Vícenice u Náměště nad Oslavou • Vladislav • Vlčatín • Výčapy • Zahrádka • Zárubice • Zašovice • Zvěrkovice • Želetava

Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Moravsk%C3%A9_Bud%C4%9Bjovice“