Black-Friday-2019-05-Multimediaexpo.png

Nápověda:Typografické rady

Z Multimediaexpo.cz

Přejít na: navigace, hledání

Pro psaný text se postupem času vyvinulo velké množství pravidel, které podporují jeho srozumitelnost a čitelnost. Takovými pravidly se zabývá typografie (resp. sazba). Na této stránce najdete několik základních typografických rad, která se mohou pro psaní na Multimediaexpo.cz hodit.

Poznámka: Tyto rady jsou místy zjednodušené a přizpůsobené psaní do Multimediaexpo.cz a na Internetu obecně.

Obsah

Rady

Interpunkce

Mezery u interpunkčních znaků

Interpunkční znaménka jako tečka, čárka, středník, otazník, vykřičník atd. těsně (bez mezery) přiléhají k předchozímu slovu a za sebou mají mezeru.

U závorek se mezera vkládá před otevírací a za zavírací závorku:

Pravidlo platí i pro iniciály jmen (jež se v angličtině někdy píší bez mezer) a zkratky.

Je-li vhodné, aby zkratka nebyla na konci řádku oddělována od následujícího slova nebo zkratky, doporučuje se použít tvrdou mezeru ( ).

Výjimkou jsou zápisy, v nichž se interpunkční znaménka nepovažují za označení zkratky nebo řadové číslovky, ale za součást ucelené značky. Takovým případem je například čárka v desetinném čísle (viz čísla). Podobně může být vnímána i značka Ph.D. (v původním anglickém pravopise).

Registrované názvy

Ve Wikipedii se také můžete setkat s názvy společností a organizací, jejichž zápis neodpovídá obecným pravopisným nebo typografickým pravidlům. Často například obchodní společnosti ve zkratce své právní formy nemají správné mezery (např. STUDENT AGENCY, s.r.o.).

Chybný nebo specifický pravopis názvu zapsaného v obchodním nebo obdobném rejstříku se považuje za směrodatnou součást názvu (Například zápis části názvu velkými písmeny, nedodržení pravidel o psaní velkých písmen na začátku slov, označování hlásek písmeny a přepis cizojazyčných a přejatých slov, hranice a dělení slov, použití interpunkčních znamének.)

Naproti tomu specifičnosti a chyby typografického rázu obsažené v zápise v úředním rejstříku (chybějící mezery za interpunkčními tečkami a čárkami nebo před a za pomlčkou, záměna pomlčky a spojovníku) se obvykle za směrodatnou součást názvu nepovažují a jejich opravení na standardní tvar se nepovažuje za pozměňování názvu. Použití podoby uvedené v Obchodním rejstříku se však považuje z právního hlediska za přesnější.

Zkratka na konci věty

Pokud se na konci věty objeví tečka z předcházející zkratky, další tečka pro ukončení věty se již nepíše.

Výpustka (tři tečky)

Vypuštění části textu se označuje třemi tečkami, popř. speciálním znakem (tzv. výpustkou). Tečky jsou zásadně tři, jiný počet není dovolen. Pokud výpustkou věta končí, další tečka se již nepíše. Výpustka může buď navazovat na těsně předcházející slovo bez mezery, nebo být oddělena mezerou. Pokud označuje vypuštění části věty, odděluje se mezerou z obou stran. Pro výpustku existuje speciální znak … (též pomocí entity …), ale použití tří běžných teček se v praxi nepovažuje za chybu. Mezi tečkami se však zásadně nedělají žádné mezery.

Pomlčka, spojovník, mínus

Klávesou - se píše spojovník (divis), který (jak název napovídá) slouží ke spojování slov, např. česko-německé, Praha-Ruzyně, Jean-Jacques.

Pro oddělování částí věty slouží pomlčka. Na běžných klávesnicích se nevyskytuje. Existuje v několika druzích, dnes se nejčastěji používá tzv. půlčtverčíková pomlčka v šířce přibližně písmene n (tedy půl čtverčíku). Pomlčku lze zapsat pomocí entity –. (Poznámka: v názvu článku se zvláštní znaky z praktických důvodů nepoužívají, v něm se proto místo pomlčky používá spojovník. V textu článku se však již pomlčka a další znaky nenacházející se na klávesnici používají bez omezení.)

Pomlčka stojící ve větě se odděluje z obou stran mezerou (…každý člověk – hodný toho jména – má…).

Pomlčka se používá také pro zápis číselných rozsahů, v tomto případě se v praxi obvykle sází těsně k oběma číslům (např. 100–200), zatímco podle České technické normy ČSN 01 6910 by měla být také oddělena z obou stran mezerami (např. 100 – 200). Poradna ÚJČ ([1]) a odborné typografické články ([2], [3]) však doporučují psaní bez mezer, které je i na Multimediaexpo.cz obvyklejší. U pěti- a víceciferných čísel nebo čísel se značkou jednotky však psaní rozsahu s mezerami může mít opodstatnění, aby byla zachována soudržnost obou položek rozsahu.

Jsou-li dva místní názvy spojeny v názvu souměstí (Frýdek-Místek, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav) nebo v označení části města (Praha-Hostivař, Brno-Žabovřesky), klade se mezi ně spojovník. Má-li však jít o označení úseku, vzdálenosti, trati apod., píše se pomlčka (rychlodráha Praha–Ruzyně, vzdálenost Praha–Brno). Obvykle se v těchto případech spojovník nebo pomlčka píší bez mezer, ale pokud je název před znaménkem nebo za znaménkem víceslovný, doporučuje se v souvislém textu nebo seznamu tvořeném úzkými sloupci výjimečně použít psaní s mezerami, aby při dělení do řádků netvořila slova sousedící se znaménkem nedělitelný shluk (Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Bílá Hora–Nádraží Hostivař). Spojovník v případě psaní s mezerami může být nahrazen pomlčkou (pošta Ostrava 9 – Mariánské Hory a Hulváky, trasa Český Těšín – Starý Jičín). Je však vhodné dbát na jednotnost způsobu psaní, pokud v jednom seznamu nebo v jedné části textu se vyskytují souběžně spojení jednoslovných i víceslovných výrazů.

K použití pomlčky nebo spojovníku v registrovaných úředních názvech například obchodních společností viz kapitolku Registrované názvy.

K používání pomlčky a spojovníku (včetně rozdílů proti obecným pravidlům pravopisu a proti ČSN 01 6910) se vyjadřuje také Jazyková poradna Ústavu pro jazyk český AV ČR v odpovědích na často kladené otázky.

Matematické znaménko mínus se zapisuje pomocí entity −. Mínus je oproti pomlčce o trochu posunut tak, aby byl ve stejné výšce jako vodorovná čárka ve znaménku plus: + − = oproti pomlčce + – = a spojovníku + - =. Pokud mínus indikuje záporné číslo, stojí těsně před ním, bez mezery (−10), znaménka matematických operací se oddělují z obou stran mezerami (10 − 5), přinejmenším levá mezera by nejlépe měla být nedělitelná (viz výše).

Uvozovky

V češtině se uvozovky píší pomocí znaků „ a “, pro druhou úroveň uvnitř uvozovek se používají jednoduché uvozovky ‚ a ‘. Třetí povolený způsob, ruské (obrácené francouzské) uvozovky » a «, se na Wikipedii neobjevuje. Uvozovky je možno psát pomocí entit „ a “, resp. ‚ a ‘ (úhlové uvozovky » a &laquo).

Znak " umístěný na klávesnici je někdy popisován jako uvozovky ASCII. Jeho používání místo uvozovek je sice tolerováno, pokud to však jde, je lepší používat „korektní uvozovky“. Jednotka palec či vteřiny se značí pomocí ″ (možno psát entitou ″).

Poznámka: v jiných jazycích se pro uvozovky používají jiné znaky, např. v angličtině šikmé horní uvozovky “ společně s ”.

Mezery

Mezer se v typografii používá mnoho druhů. Na Wikipedii se obvykle používají pouze dva druhy mezer: běžná a nedělitelná. Nedělitelná (v doslovném překladu nedělicí) mezera zaručuje, že v daném místě nenastane řádkový zlom, tzn. že část před mezerou a za mezerou nebudou na oddělených řádkách. Mezera se zapisuje pomocí HTML entity:   (z anglického non-breaking space), např. 1 metr, případně lze použít Unicode znak č. 160 (na většině systémů Windows podržet Alt a na numerické klávesnici napsat 0160).

Nedělitelná mezera se používá zejména:

V typografické praxi se v některých situacích používá tzv. zúžená mezera (mezera menší šířky). Zúženou mezeru však významná část prohlížečů nezobrazí. Je vhodnější ji nahradit celou mezerou, nikoliv mezeru vynechat úplně: např. místo s. r. o. je vhodnější psát s. r. o. (a nikoli s.r.o.).

Viz též kapitolu Mezery u interpunkčních znaků.

Čísla

V češtině se desetinná část čísla odděluje od celé části desetinnou čárkou, nikoli tečkou. Kolem desetinné čárky se nepíší mezery. U čísel složených z pěti a více cifer se číslo rozděluje na skupiny po třech číslicích na každé straně desetinné čárky směrem od ní, přičemž se mezi nimi píše nedělitelná mezera (viz výše). U čtyřciferných čísel tvoří výjimku čísla v tabulce, kde jsou i vyšší řády, pak je možné samotné tisíce kvůli zarovnání oddělit.

Špatně
123.5
1.000.000
3000 0000
12345,67890
Bylo tam 2 345 lidí
Správně
123,5
1 000 000
30 000 000
12 345,678 90
Bylo tam 2345 lidí

Exponenty

Exponenty lze zapisovat buď speciálními znaky ², ³ (další čísla se zpravidla nepoužívají), nebo pomocí obecného zápisu horního indexu <sup>2</sup>. Obě možnosti by se ale rozhodně neměly v jednom textu kombinovat, neboť vzhled obou zápisů se obvykle liší (²2).

Vědecký zápis čísel

Vědecký zápis čísel sestává z mantisy a exponentu. Vypadá například následovně:

−2,1×10<sup>−12</sup>

Další možnost je s tečkou (uprostřed, nikoli běžnou interpunkční):

−2,1·10<sup>−12</sup>

Psaní vědeckých čísel má i svá „vědecká pravidla“. Exponent je vždy celé číslo, přičemž nula to bývá jen výjimečně, vyskytuje se většinou jen v souborech čísel s různě velkými exponenty. Podobně jsou na tom exponenty −1 a 1. Mantisa bývá desetinné číslo (ale nemusí), přičemž před desetinnou čárku je jen a právě řád jednotek. Mantisa tedy nikdy nezačíná nulou a před desetinnou čárkou má právě jednu číslici.

Notace 1,23e−45 se obyčejně v české literatuře neužívá. Její předností je, že není třeba psát exponenty, což ale v dnešní době již není pro počítače problém.

Nesprávné zápisy:

Vědecký zápis čísel velmi zlehčuje orientaci v řádech měření, proto je velmi vhodný ve vědeckých pracech a při porovnávání různých měření. Není vhodné ho používat tam, kde by to čtenář nečekal. Například první novodobé olympijské hry byly sice v roce 1,896×103, ale rozhodně to nevypadá dobře.

Jednotky

Jednotky se vždy pojí k číslu, ale jsou odděleny tvrdou mezerou. Příklady:

5,3&nbsp;kg
5,3&nbsp;W/m<sup>2</sup>
5,3&nbsp;W·m<sup>−2</sup>
6,672×10<sup>−11</sup>&nsbp;N·m<sup>2</sup>·kg<sup>−2</sup>

Jednotky se vždy píší vzpřímeným písmem (nikoli kurzívou). Není vhodné kombinovat zápisy pomocí lomítek a teček.

Stupně (např. Celsia nebo označující druh piva) se zapisují pomocí znaku „°“, nikoli pomocí znaku „˚“. Pozor, kelvin je jednotkou teploty, ale není to stupeň.

25&nbsp;°C.
300&nbsp;K.

Úhlové jednotky

Úhlové jednotky se pojí k číslu a nejsou odděleny tvrdou mezerou.

Příklad:

Chyba měření

Chyba měření je buď relativní, a pak se vyjadřuje většinou v procentech, nebo absolutní, a pak se vyjadřuje ve stejných jednotkách jako samotné měření.

Zápisy pak vypadají například:

(−5,3±0,1)&nbsp;kg
−50,3&nbsp;kg&nbsp;±3,6&nbsp;%
(−5,3±0,1)×10<sup>3</sup>&nbsp;kg
(−5,36±0,11)&nbsp;kg
−50,3&nbsp;kg ±3,6&nbsp;‰

U absolutní chyby je nejnižší řád měření maximálně stejný jako nejnižší řád chyby.

Matematické výrazy

Ve Wikipedii existuje specializovaná syntaxe pro psaní složitějších matematických vzorců, založená na programu TeX. Bližší podrobnosti najdete na Nápověda:Matematické vzorce.

U jednodušších vzorců v textu je však vhodné použití normálního textu. V takovém případě nezapomínejte na to, že:

Datum

Podle ČSN 01 6910 existují pro psaní data dva způsoby, lze je psát buď s mezerami jako s řadovými číslovkami (23. 3. 2006) nebo tak, že celý datový údaj je pojat jako značka a tečky jsou pojaty jako dělicí znaménka na způsob desetinné čárky (tedy 23.03.2006). První způsob se doporučuje používat v osobní, soukromé korespondenci, na peněžních dokladech, v právních písemnostech a obecně v souvislém textu, druhý způsob v obchodních a úředních dopisech, při vyplňování rubrik, v odvolacích údajích apod. (viz také ÚJČ AV ČR).

Na české Wikipedii se u důležitých časových údajů upřednostňuje slovní forma, která umožňuje použít aktivní odkaz v jednotném formátu (23. března 2006). Při psaní data v číselném formátu je z typografických důvodů (automatické zalamování řádků) vhodné psát buď bez mezer (23.03.2006), nebo s tvrdými mezerami (&nbsp;). Doporučuje se v celém článku používat stejný způsob. Na Wikipedii, která má být čtivou encyklopedií, nikoli složenkou, kterou máte zaplatit, se v případě, kdy se chcete vyhnout slovní formě, preferuje druhý, mírně složitější zápis.

Pro rozsahy roků („od roku 1905 do roku 1912“) se používá pomlčka (půlčtverčíková, –) bez mezer okolo (19051912). Tam, kde je místo jednoduché číslice rozsah určen více větnými členy, se používá pomlčka s mezerami okolo nebo slovo „až“. Příkladem jsou rozsahy s přesnějším datem („5. března 198012. dubna 1982“ nebo „5. března 198012. dubna 1982“).

U let z okolí počátku letopočtu je výhodné uvádět i to, zda se jedná o rok před naším letopočtem a nebo našeho letopočtu.

Akademické tituly a hodnosti

Vědecké hodnosti a tituly se píší s tečkou na konci a v přesně stanoveném sledu velkých a malých písmen: MUDr., MVDr., PhDr., PaedDr., JUDr., ThDr., PhMr., RNDr., Ing., Bc., Mgr., CSc., DrSc., Ing. arch.

Tituly akad. arch., ak. mal., ak. soch., prof., doc. a podobné se píší s malým písmenem na začátku, pokud nejsou na začátku věty nebo nadpisu.

Tituly CSc., DrSc. a Ph.D. se píší za jménem a od jména se vždy oddělují čárkou. Příklad: Prof. MUDr. Pavel Klener, DrSc.

Zvláštní znaky

Pro psaní některých zvláštních nebo méně používaných znaků nebo jejich skupin můžete využít nabídku znaků, která se zobrazuje pod editačním oknem. Pokud váš prohlížeč podporuje JavaScript, vloží se znak kliknutím. (Pro psaní jednotlivých znaků lze použít také kombinace levé klávesy Alt s příslušným kódem znaku vyťukaným na numerické klávesnici.)

V nabídce jsou česká a slovenská písmena s diakritickými znaménky, interpunkční znaménka, která nejsou na běžných klávesnicích („“ – — … ’& «»), matematické a další značky (± − × ~ # ° † € ¿), zjednodušeně psané exponenty (¹ ² ³), wiki entity (závorky pro odkazy a šablony, svislítko) a HTML prvky (tvrdá mezera, HTML ohraničení komentáře).

Zvýrazňování

Hlavním způsobem pro zvýraznění je kurzíva a tučné písmo. Třebaže mnohde mimo Multimediaexpo.cz je tučné písmo oblíbeno jako ideální zvýraznění slov nebo vět, ke stylu Multimediaexpo.cz časté využívání tučného písma nepatří – v Multimediaexpo.cz se tučně označuje hlavně první výskyt názvu článku v úvodní větě, případně též jeho synonyma nebo klíčové základní pojmy, z nichž na článek například vede přesměrování. Nepostačuje-li ke zvýraznění kurzíva, lze využít nadpisy a členění textu do odstavců.

Kurzívou se na Multimediaexpo.cz také označují názvy filmů, knih apod.

Jiné způsoby zvýrazňování (jiné písmo, barvy, podtržení) by se mělo využívat jen velice zřídka, v opravdu zvláštních případech. Zvláště podtrhávání je na Internetu nevhodné, neboť je možná jeho záměna s hypertextovým odkazem.

Podívejte se také na

Externí odkazy


Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Hlavní funkce
Navigace
Nástroje
Příspěvky a dary
Další informace