V pátek 26. dubna 2024 úderem 22 hodiny začíná naše nová
a opravdu velká série soutěží o nejlepší webovou stránku !!
Proto neváhejte a začněte hned zítra soutěžit o lákavé ceny !!

Nakléřov

Z Multimediaexpo.cz



Nakléřov (německy Nollendorf) je část obce Petrovice, ležící v nadmořské výšce od 670 do 684 metrů. Poblíž obce leží Nakléřovský průsmyk.

Obsah

Historie

Ves s rozptýlenou zástavbou vznikla ve 13. století, písemně doložena v roce 1382, kdy jsou zde uvedeni bratři Hyldan (kanovník pražského hradu v r. 1393), Vigand, Reinhold a Děpold z Lungvic jako patroni místního kostela. V roce 1400 se stal majitelem Václav z Vartenberka, který ves v roce 1405 připojil k panství Blansko a jmenoval sem kněze. V r. 1407 se tu připomíná Markéta z Vartenberka a v r. 1412 Kateřina z Mojžíře. V r. 1437 náležela pod
Nakléřovská výšina (703 m)
panství Krupka, počátkem 16. století bratřím z Valdštejna. Úvalem vedla stará solní stezka, kterou se z oblasti Halle dovážela n. azetní Čech v 15. století sůl. Po rozdělení panství v roce 1579, koupil 18. 1. 1580 ves saský šlechtic Těma ze Sebotendorfu a Rottwendorfu i s Krásným Lesem a Petrovicemi. Ves byla součástí panského dvora v Petrovicích (ten byl v r. 1800 opuštěn a na jeho místě stojí domy čp, 27, 55, 76, 78, 88). Ke vsi patřil také Ledeburův lovecký zámeček v Telnici s gotickou kaplí. Princ von Braunschweig tu 13. září 1756 s 10 tisíci muži porazil rakouské oddíly. Bojovalo se tu i v letech 1757, 1759 a 1778. Dne 30. 8. 1813 při bitvě u Chlumcetáhl přes obec s vojskem pruský generál Kleist, který uzavřel obklíčení v kotlině bojujícího francouzského generála D. R. Vandamma. Generál získal ke svému jménu titul von Nollendorf a v r. 1913 postaven obelisk s pamětní deskou (v r. 1988 opravil Přemysl Filip se synem). V letech 1850-1930 byla samostatnou obcí. Opodál byla na zvýšeném místě ke 100. výročí bitvy 1813 postavena vyhlídková Císařská rozhledna (701 m), jež byla za první republiky přejmenována na Karl Weis Warte (v zimní bouři dne 29. 1. 1944 se zřítila). V r. 1921 měla 84 domů a 376 obyvatel (372 Němců, 1 Čecha, 3 cizozemce). V r. 1945 se stala osadou, od r. 1961 je částí obce Krásný Les. Farnost Nakléřov.

Kostel sv. Josefa - se hřbitovem byl při silnici postaven na místě původního kostela z doby předhusitské v letech 1679-83 a přestavěn v r. 1697. Z hranolové věže představěné průčelí v r. 1805 prý řídil dne 17. 9. 1813 francouzský císař Napoleon I. boj u Varvažova. Barokní obdélný chrám měl polokruhově uzavřený presbytář s pravoúhlými přístavky po stranách a s oratořemi v patře. Presbytář byl sklenut křížově a měl konchu s lunetami v závěru. Fasády byly členěny lizénovými rámci a půlkruhovými okny, v průčelí byl volutový štít. V lodi byly pilastry s valenou klenbou a dřevěnou kruchtu podpíraly štíhlé litinové sloupky Kostel byl 28. 4. 1975 odstřelen z rozhodnutí ONV Ústí n. L. střelmistry z Výzkumného ústavu hnědého uhlí v Mostě. Místo kostela měl být postaven stejně vysoký pomník, který by připomínal příjezd Rudé armády v r. 1945 (rozpočet na jeho výstavbu byl schválen ve výši 4,5 mil. Kčs, projekt však zastavila vláda). Branka v ohradní zdi hřbitova měla datování r. 1672. Krucifix - stál vedle kostela. Na vysokém hranolovém kamenném soklu byl uveden letopočet 1767 a kříž měl datování 1830.

Kříž - stojí za obcí ve směru na Panenskou. Na kamenném soklu čtvercové desky je umístěn kanelovaný a bohatě zdobený sloup, která má uprostřed dříku medailonkovou niku s reliéfem sedící prostovlasé Madony, držící na klíně stojící dítě, které se jí drží kolem krku. Na krycí desce jsou ve volutových nástavcích na boku umístěné okřídlené hlavičky putti, ze kterých vyrůstá litinový kříž. Objekt byl postaven v roce 1800 a opraven v r. 1967 a je státem chráněnou kulturní památkou.

Pamětihodnosti

  • Zaniklý kostel sv. Josefa. Kostel byl vystavěn r. 1679 na místě starší stavby. Věž kostela pocházela z r. 1805. V r. 1975 byl zbořen v rámci přípravy povrchové těžby uhlí. V kostele se nacházel zvon z r. 1745 od Jakuba Konráda Löhnera, zvon z r. 1749 od Jan Krištofa Grohmanna a malý zvon z r. 1679, o němž není známo nic bližšího.[1]

Souřadnice

Reference

  1. Eichlerova topografická sbírka, Archiv Národního muzea, karton č. 44 - Šonwald