Nebílovy (zámek)

Z Multimediaexpo.cz

Zámek Nebílovy - pohled z nádvoří

Zámek Nebílovy je barokní zámek, který se nachází ve stejnojmenné obci na jižním Plzeňsku, 16 km jižně od Plzně.

Obsah

Historie

Zámek v dnešní podobě byl postaven v letech 1706 až 1719 na půdorysu dvou proti sobě obrácených písmen U. Na místě zámku stávala renesanční tvrz, která byla v z 60. let 17.století přestavěna na arkádový zámeček.[1]

Adam Jindřich ze Steinau

Hrabě Adam Jindřich ze Steinau byl významný válečník 2. poloviny 17. století, který vtiskl zámku jeho dnešní podobu. V lednu 1705 zakoupil panství Nebílovy, Chlumčany a Žinkovy. V roce 1706 začal podle plánů rakouského císařského architekta Johanna Lucase von Hildebrandta stavět v Nebílovech zámek, ve kterém se rozhodl strávit své stáří. Stavbu provedl plzeňský architekt a stavitel Jakub Auguston mladší. Dokončení stavby se však Adam Jindřich už nedožil, protože zemřel 31. října 1712 a 4. listopadu byl pochován v kostele sv. Jakuba na nedaleké obci Prusiny.

Panství zdědila jeho dcera Marie Terezie, provdaná za Františka Václava z Vrtby, která panství prodala rodu Černínů.

Černínové

Stavbu zámku před rokem 1720 dokončila Antonie Černínová z Chudenic v podobě dvou křídel ve tvaru podkov propojených po stranách arkádovými chodbami s plochými terasami s balustrádami. Přední, menší křídlo s hodinovou věží obsahovalo obytné místnosti. Zadní, větší křídlo reprezentační místnosti, včetně velkého tanečního sálu a kaple sv. Antonína. Na východě straně navazoval hospodářský dvůr. Ze západu přiléhala zahrada s fontánou a se třemi pavilonky v ohradní zdi.

Jan Vojtěch Černín provedl v letech 1785 až 1789 rekonstrukci a opravu zámku, v zadním traktu přestavěl kapli a hlavní sál. Během oprav veškeré interiéry vymaloval Antonín Tuvora. Malby se z větší části dochovaly dodnes a jsou předmětem postupného restaurování. Po smrti bezdětného Jana Vojtěcha v roce 1816 celé panství včetně zámku zdědil jeho prasynovec Kristián Valdštejn-Vartmberk.

Pozdější osud

Zrekonstruované přední křídlo zámku s hodinovou věží

Novými majiteli se stali Valdštejnové, kteří ale zámek neobývali. Centrum panství bylo ve Šťáhlavech, a tak zámek chátral. Sloužil k hospodářským účelům, interiéry chátraly a spojovací arkádová křídla zcela zanikla. V roce 1919 byl areál zabrán v rámci pozemkové reformy a v roce 1924 rozdělen mezi členy sadařského družstva a místní obyvatele.

V roce 1967 získal zámek československý stát a od roku 1968 byly prováděny záchranné práce. V roce 1992 byl zámek předán obci Nebílovy. Poprvé v historii byl zpřístupněn veřejnosti v roce 1998, avšak opět v rukou státu a ve správě Památkového ústavu v Plzni.

Záchrana a restaurování

Zámek byl koncem 60. let 20. století v dezolátním stavu. Teprve po přechodu do vlastnictví státu byly zahájeny záchranné práce.

Záchranné práce

V 70. a 80 letech 20. století probíhalo převážně odstraňování vážných statických poruch. Koncem 80. let byla vyměněna střešní krytina předního křídla, venkovní a vnitřní omítky. K omezení výrazné vlhkosti v objektu napomáhá postupná obnova rozsáhlého, rozvětveného odvodňovacího systému z počátku 18. století. Systém nebyl po desetiletí udržován a je nefunkční. Kanály jsou zaneseny sedimentem a klenby mnohdy poničené průjezdem těžké techniky, která dříve areálem jezdila. Doposud byla zprůchodněna alespoň hlavní kanalizační trasa odvodňující nádvoří, bývalé stáje a část zahrady.

Tuvorova nástropní malba

Záchrana zámku začala v roce 1967 transferem rozsáhlé nástropní malby v tanečním sále (asi 180 m2). Ta byla rozřezána na více než 600 dílů, s tenkou vrstvou omítky stropu sejmuta a dočasně uložena do doby než bude obnovena v té době shnilá, rozpadající se dřevěná klenba sálu. Až na jaře 2008 byla díky grantu z finančního mechanismu EU/Norsko malba zrevidována, probíhá zpevňování sejmutých dílků a byla vytvořena mapa, podle které budou jednotlivé díly navraceny umístit zpět na klenutí.

Zpřístupnění veřejnosti

Veřejnosti bylo 4. července 1998 zpřístupněno přední křídlo zámku s instalací barokního a rokokového vybavení a se souborem benátských lustrů.

Koncem 90. let byla začala obnova zadního křídla a později bylo upraveno nádvoří mezi oběma křídly zámku. Zadní křídlo získalo novou střešní krytinu, opraveny byly čtyři renesanční místnosti v přízemí i dvě místnosti v patře. Dále velký taneční sál, kde byla zrekonstruována parketová podlaha a zrestaurována část výmalby Antonína Tuvory. I tato část zámku je dnes již zpřístupněna veřejnosti.[2]

Podařilo se zachránit i kapli, které hrozila zřícením. Po rekonstrukci interiéru a vybavení mobiliářem byla kaple 24. června 2001 vysvěcena plzeňským biskupem Františkem Radkovským. Národní památkový ústav dnes v zrekonstuované zámecké kapli sv. Antonína Paduánského nabízí možnost za poplatek také uspořádat svatbu [3]

Zámecká zahrada

Vznikala v době stavby zámku počátkem 18. století a její původní podoba se zachovala na podrobné mapa panství z poloviny 18. století. Šlo o francouzský park se zimostrázovými a květinovými ornamenty a s centrální fontánou. Tato podoba zahrady zanikla v 19. století, kdy zámecký areál sloužil k hospodářským účelům.

V současné době probíhá zpracovávání prováděcí studie na komplexní zahradnické úpravy a začala postupná rekonstrukce bývalé barokní podoby zahrady, v níž bylo doposud vysazeno několik tisíc sazenic zimostrázu.[4]

Reference

  1. ↑ Zámek Nebílovy
  2. ↑ Zámek Nebílovy - Obnova a restaurování
  3. ↑ Státní zámek Nebílovy
  4. ↑ Nebílovy - zámek - zahrada

Externí stránky


Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Neb%C3%ADlovy_(z%C3%A1mek)“