Oortův oblak
6. prosince začíná nová soutěž pro všechny editory naší encyklopedie !
Do pátku 11.1. si zde vytvořte uživatelský účet a udělejte alespoň 30 slušných editací.
Ze všech aktivních editorů vybereme 3 nejlepší (14.1.) a každý dostane špičkové ceny:
První a nejlepší editor dostane odměnu 600 Kč a status privilegovaného RCRedaktora.
Druhý editor dostane odměnu 300 Kč a status privilegovaného RCRedaktora.
Třetí editor dostane odměnu 200 Kč a status privilegovaného RCRedaktora.

Z Multimediaexpo.cz

Přejít na: navigace, hledání
Soubor:Oortův oblak.JPG
Porovnání tvaru Oortova oblaku s tvarem Kuiperova pásu a oběžnou rovinou planet

Oortův oblak (řidčeji Öpik-Oortův oblak) je kulovitý oblak komet na okraji naší sluneční soustavy za Kuiperovým pásem, přibližně 50 000 AU od Slunce.[1] Jde o pozůstatek původní planetární mlhoviny, ze které se zformovala naše sluneční soustava.[2] Jeho existence nebyla prokázána, ale většina astronomů jej považuje za reálný.

Obsah

Pojmenování

Svůj název nese po dánském astronomovi Janu Hendriku Oortovi, který hypotézu o jeho existenci poprvé zveřejnil v roce 1950. Méně užívaný název Öpik-Oortův oblak je pojmenován po estonském astronomovi Ernstu Öpikovi, který existenci takovéhoto oblaku předpověděl v roce 1932.

Vzdálenost

Porovnání velikosti Oortova oblaku s Kuiperovým pásem, dráhou Sedny a drahami planet Sluneční soustavy

Poloměr Oortova oblaku nelze přesně určit – přestože panuje konsenzus, že největší část hmoty jeho objektů je soustředěna ve vzdálenosti asi 50 000 AU, jeho komety se mohou v malé míře vyskytovat již od vzdálenosti 2 000 do 200 000 AU od Slunce, kde již gravitace působení této hvězdy postupně slábne a na objekty Oortova oblaku začínají mít větší vliv okolní hvězdy.[3]

Objekty Oortova oblaku

Oortův oblak je zdrojem kometárních jader, z nichž některé vlivem vzájemného gravitačního působení, díky gravitaci okolních hvězd nebo i vzájemnými srážkami změnily svou dráhu směrem k Slunci. Tyto komety jsou většinou dlouhoperiodické anebo proletí kolem Slunce pouze jednou. Jejich úhel k ekliptice je náhodný.

Objekty v Oortově oblaku se skládají převážně ze zmrzlé vody, amoniaku a metanu. Počet zdejších objektů se odhaduje na 1 bilion. Jde však o velmi malá tělesa až na výjimky ne větší než desítky km. Jejich celková hmotnost se odhaduje na 100 hmotností Země.[4]

Planetky

Existuje několik planetek, které jsou obvykle zařazovány do Oortova oblaku, neboť pro zařazení do Kuiperova pásu obíhají v příliš velké vzdálenosti od Slunce. Jsou to především 2000 CR105, 2008 KV42 [5] a Sedna. Vzdálenost Sedny od Slunce, která se pohybuje mezi 76,1 a 892 AU, je mnohem menší než vnitřní poloměr Oortova oblaku, ale je to pravděpodobně důsledek gravitačního působení hvězdy, která kdysi prolétla v blízkosti našeho Slunce.[2]

Literatura

  • Harold F. Levison, Luke Donnes: "Comet Populations and Cometary Dynamics", v Lucy Ann Adams McFadden, Lucy-Ann Adams, Paul Robert Weissman, Torrence V. Johnson: Encyclopedia of the Solar System, 2. vydání, 2007, Academic Press, str. 575–588. ISBN 0-12-088589-1

Reference

  1. arXiv – Origin and dynamical evolution of comets and their reservoirs (anglicky)
  2. 2,0 2,1 Astro-vesmir.estranky – Oortův oblak
  3. Český rozhlas Leonardo – Smrtící komety vyslalo Slunce
  4. Aldebaran Group for Astrophysics – Glosář Aldebaran (Oortův oblak)
  5. Instantní astronomické noviny – Podivný objekt Kuiperova pásu

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Oortův oblak
Sluneční soustava
            Hlavní tělesa Sluneční soustavy

SluncePlanetaMerkur • Venuše • Země • Mars • Jupiter • Saturn • Uran • Neptun •

Trpasličí planety

Planetka • PlutoidyPluto • Ceres • Eris • Haumea • Makemake

  Měsíce sluneční soustavy

MěsícMarsovyasteroidníJupiterovy • Saturnovy • Uranovy • Neptunovy • Plutovy

Hlavní pás planetek

MeteoroidykometyOortův oblakHillsův oblak • Kuiperův pás • Transneptunická tělesa • Sluneční vítr