Pacifismus

Z Multimediaexpo.cz

Přejít na: navigace, hledání

Pacifismus (z lat. pacificus, smiřující, od pacem facere, zjednat mír) je postoj, který odmítá válku a násilí; je přesvědčen o možnosti mírumilovného řešení mezinárodních sporů za každých podmínek a okolností. Lidé označováni jako pacifisté vystupují proti jakékoliv (i osvobozenecké) válce. Popudem k tomuto postoji může být náboženská víra nebo humanistické cítění. Pacifismus může být postavený na přesvědčení nebo na pragmatickém přístupu. Hlavním argumentem pacifistů z přesvědčení je, že válka a násilí jsou nemorální a že mír se dá zajistit mravní osvětou. Pragmatický pacifismus se naproti tomu neodvolává na absolutní principy, jako je třeba mravnost, ale jednoduše předpokládá, že existují lepší a jednodušší cesty, jak řešit spory, než jsou války, případně že cena zaplacená za vedení války bude vždy vyšší než její případné přínosy. Pacifismus byl nejrozšířenější ve 20. a 30. letech minulého století vlivem zkušenosti s do té doby nejstrašnějším konfliktem v dějinách lidstva, tzv. Velké války (později nazvané První světová válka). Zejména ve Velké Británii (GB) a Francii byl hluboký celospolečenský náklon k pacifismu. Ten se odrazil i v politice jejich státních představitelů, avšak ukázalo se, že pacifismem motivované kroky jejich vlád přímo otevřely dveře ještě strašnějšímu konfliktu, Druhé světové válce. Problémem bylo to, že tyto státy se tak chorobně bály války či vojenských akcí, že byly ochotny v zájmu zachování míru ustupovat agresivním požadavkům států s nedemokratickými režimy, zejména Adolfu Hitlerovi (politika appeasementu). Hlavní myšlenka této politiky (usmiřování) je dávat diktátorovi, co chce, což ho uklidní. Ve skutečnosti ho to však politicky a ekonomicky posilovalo pro vedení konfliktu, který nakonec stejně rozpoutal. Některé státy ve 20. století uznávaly odpírače vojenské služby z důvodu svědomí.[1] Přísně vzato jsou však pacifismus a odpírání vojenské služby dva odlišné fenomény.[2] Kritici pacifismu namítají, že není dobré striktně odmítat násilí, protože někdy je nutné zasáhnout násilně hned a málo než později a hodně.

Významní čeští pacifisté

Citáty

Jak poznají mrtví, sirotci a bezdomovci, jestli se zběsilá destrukce odehrávala ve jménu totalitarismu, a nebo ve jménu posvátných ideálů svobody a demokracie ?


Co tady čumíte? Zkoušíte vzdechnout, copak si myslíte, že jsem chtěl zdechnout?


Reference

  1. Oxfordský slovník světových dějin, str. 443, ISBN 80-200-1054-8
  2. A nepozdvihne meč... Odpírání vojenské služby v Československu 1948–1989. P. Blažek (ed.). Praha 2007, s. 17–22.
Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Hlavní funkce
Navigace
Nástroje
Příspěvky a dary
Další informace