Pat a Mat

Z Multimediaexpo.cz

Soubor:Pohadka7.jpg
Postavy Pata (vpravo, s rádiovkou) a Mata (vlevo, s kulichem) na jednom ze zastavení 9. Jiříkovského pohádkového lesa (2008)

Pat a Mat je český animovaný seriál o dvou nezručných kutilech, Patovi a Matovi. Byl vytvořen Lubomírem Benešem a Vladimírem Jiránkem.

Obsah

Popis

V seriálu vystupují dvě postavy, které se vždy snaží vyřešit nějaký problém. Používají při tom různé, obvykle nevhodné nástroje, což vede k ještě větším problémům. Nakonec ale dvojice problém vyřeší nejneefektivnějším způsobem.

Humor využitý v příbězích není samoúčelný, ale je také návodem k optimistickému přístupu k životu. Pat s Matem se sice dostávají do obtížných situací, ale nikdy se nevzdávají, dokud problém nějakým nápaditým způsobem nevyřeší. Pozitivní je také jejich reakce na chyby toho druhého – vždy jen zavrtí hlavou, ale nikdy nevidíme náznak výčitek.

K seriálu neodmyslitelně patří i jeho soundtrack, který složil Petr Skoumal. Soundtrack obsahuje vlastně jen ústřední melodii a zvuk foukací harmoniky.

Historie

Poprvé se dvojice objevila v roce 1976 v krátkém filmu Kuťáci, který byl i pilotním filmem seriálu.

Záhy na to se ale, v duchu normalizace 70. let, tyto postavičky staly předmětem kádrování – autorům bylo vyčítáno nejen jejich nedostatečné „socialistické uvědomění“ ale i „záměrně“ vybrané barvy triček, které podle kádrováků měly ironizovat SSSR (červená) a ČLR (žlutá).

Proto se produkce televizního seriálu pod jménem A je to! ujalo bratislavské studio Československé televize, v 80. letech i Krátký film. V tomto seriálu, natáčeném v Praze, získaly loutky Kutilů svou definitivní podobu.

Původně se měl seriál stát zábavou pro dospělé, ale stal se populárním u všech věkových kategorií. V bývalém Československu mohlo být prvních 35 epizod vytvořeno jen jako krátké, sedmiminutové televizní příběhy pro děti.

Svá jména Pat a Mat dostali kutilové v roce 1989, zpočátku pro zahraniční distribuci Krátkého filmu. Od té doby je seriál nazýván podle nich.

Pat a Mat se stali populárními i v mnoha dalších zemích, například Polsku, Německu, Švýcarsku, Brazílii, Finsku, Nizozemsku (seriál nadabován a uveden pod názvem Buurman en buurman, tedy Soused a soused), Norsku, Íránu a dalších.

V roce 1990 založil Lubomír Beneš (zemřel roku 1995) své vlastní studio animovaného filmu AIF studio v Praze a Curychu (marketing, prodej a finance). V něm vyrobil dalších 14 epizod a všech 49 studio začalo distribuovat na mezinárodním trhu.

V současné době lze zakoupit spoustu hraček pro děti s podobou této populární dvojice. Oblíbené jsou také hry, např. Pohádkové hraní s Patem a Matem.

Později byla vydána pětice DVD s příběhy Pata a Mata, s některými původními filmy. V roce 2005 pak již bylo vyrobeno celkem 78 epizod, z nichž ty pozdější ale už vyráběli jiní autoři, částečně i jiní animátoři. Členem těchto nových týmů je i Marek Beneš, syn Lubomíra Beneše.

Podle seriálu byly také napsány dvě knihy:

Typické prvky seriálu

V seriálu se opakují některé prvky, které dohromady utvářejí styl celého seriálu.

Typické potřesení rukou

Když Pat a Mat dosáhnou úspěchu, potřesou si rukama a pak současně udělají rázné gesto s loktem ohnutým do pravého úhlu. Tento jejich pozdrav je typickým gestem seriálu.

Překvapivý zvrat k horšímu místo dobrého konce

V momentě, kdy je po dlouhém zkoušení špatných způsobů vše zdárně vyřešeno velmi originálním a většinou neefektivním způsobem a divák přirozeně očekává happy end, se náhle dostaví překvapivý zvrat k horšímu. Příkladem může být vylití barvy v epizodě č. 4 Koberec.

Optimistický přístup k problémům

Pat a Mat se i v nejzoufalejších chvílích největších katastrof stále, byť často nešikovně a neefektivně, snaží situaci vyřešit. Na žádnou sebehorší situaci nereagují zlobně nebo smutkem. Jejich nejnegativnější reakcí je tak zamyšlené dumání, nebo poťukání si na čelo, ale i to je často spíše gestem nového nápadu.

Snaha o řešení situaci naopak zhoršuje

Převážná část pokusů Pata a Mata, jak vyřešit nějaký problém, vede k jeho zhoršení.

Detail nepodstatného děje + překvapení při rozšíření záběru

Jde o často opakovaný princip záběru, který je ale příliš detailní na to abychom poznali co se přesně děje. Postavičky se přes záběr buď jen míhají, nebo vidíme nějakou nepodstatnou část činnosti, případně toho z kamarádů, který jen sleduje a ne toho, co činnost provádí. Když se záběr rozšíří, uvidíme teprve důsledek předchozí činnosti (často překvapivý). Příkladem může být epizoda č. 2 Tapety a č. 6 Obraz.

Nikdy se na sebe nezlobí

Postavy se při činnosti vždy pozorně sledují a nikdy neprojevují pochybnosti i při zjevně chybných pokusech toho druhého o řešení problému. Když se ukáže, že se situace skutečně místo vyřešení zhoršila, nikdy se nezlobí, jen zavrtí hlavou a i to působí spíše jako konstatování zjevného neúspěchu než negativní hodnocení úsilí toho druhého.

Přehled epizod

U každé epizody je uveden rok výroby, režisér a stručný obsah či komentář.

Pilotní díl

Producentem pilotního dílo je krátký film Praha.

  • č.1 Pat a Mat (Kuťáci) (1976) – Lubomír Beneš: první pilotní díl, z něhož seriál vznikl. Kuťáci v ní připravují večeři a nevyhnou se přitom problémům s neumytým nádobím, digestoří, špatně tekoucí vodou a neposedným vajíčkem. Již v tomto dílu se objevuje jejich vrtačka, kterou řeší problémy v mnoha dalších dílech.

Československá televize Bratislava

Tuto sérii vyrobil krátký film Praha studio Jiřího Trnky pro Československou televizi Bratislava poté co byla odmítnuta v Čechách a právě bratislavské studio jeho výrobu podpořilo. Proto jsou také názvy dílů slovensky.

  • č. 2 Tapety (1979) – Lubomír Beneš: první díl ve kterém se objevuje jak klasická úvodní znělka, tak na cello hrané hudební motivy. Po zašpinění bytu nešikovně otevřenou konzervou se Pat a Mat rozhodnou vytapetovat, přičemž vyzkoušejí několik originálních způsobů, jak to rozhodně nejde. Rovněž se poprvé objevuje typický prvek – překvapivý zvrat k horšímu.
  • č. 3 Dielňa (1979) – Lubomír Beneš: Mat se probouzí v bytě úplně zaplněném knihami, je jimi přikryt, jsou v skříňce na jídlo, v dřezu, mrazáku, prostě všude. Hned ráno mu někdo přinese další knihu. Je to kniha o kutilství a Mat v ní najde náčrtek knihovny, kterou ihned začne sestavovat pokládáním nejrůznějších nesmyslných předmětů na sebe, který prokládá prkny. Když je hotov, vejde Pat s novou várkou knih (nejspíš dárek) a ihned obdivuje improvizovanou knihovnu plnou knih, která se však po zařazení přinesených knih, které přinesl, zřítí. Mat mu ukáže kutilskou knihu a dají se do díla. Postupně odbíhají kupovat hřebíky, kladivo, prkna, pily a nejrůznější nástroje. Protože nemají dost peněz, postupně odnášejí všude se válející knihy na prodej. Stloukání a sestavování probíhá naprosto chaoticky, jak je u našich hrdinů zvykem, nakonec je z toho sice knihovna, nicméně sestavená naprosto příšerně. Pat a Mat jsou ale spokojeni a obdivují své dílo. Následuje zvrat k horšímu: rozhlédnou se po pokoji a zjistí, že je všude plno nástrojů, ale že prodali všechny knihy. Jak velí jejich optimistický přístup, nashromáždí všechny nástroje a krásně je rozvěsí na knihovnu.
  • č. 4 Koberec (1979) – Lubomír Beneš: Pat utírá prach, uklízí celý byt a rozhodne se luxovat. Nedaří se mu ale donutit vysavač, aby místo vyfukování vysával, a tak si zavolá Mata na pomoc. Ten zkusí dát vysávací pytlík z druhé strany, takže je celý koberec špinavý. Rozhodnou se ho vyklepat, a proto ho musí svinout. Ale jak vytrhnout koberec zpod skříně? Vyzkouší všechny možné neúspěšné metody, až nakonec použijí kladkostroje mezi klikou a topením k vyzvednutí skříně, což jim znemožňuje opustit byt jinak než balkonem. Zde se spolu s kobercem přes kladku postupně spouští dolů. Nahození koberce na klepadlo se rovněž neobejde bez problémů, jakož i zpětná cesta přes kladku na balkon, kde jako závěrečný krok zvolí vytažení Mata dolů vrženou kovadlinou. Když je koberec položen a skříň efektně shozena na něj, nastane zvrat k horšímu: ze skříně se vykutálí plechovka, z které vytéká barva. Tuto katastrofu se pokoušejí vyřešit, ale situaci jen zhoršují. Příběh končí dalším typickým prvkem „detailního záběru“, na jehož konci vidíme závěrečné řešení. Na místo skvrny položili pneumatiku s květinkami a oba si gratulují typickým potřesením rukou.
  • č. 5 Hojdacie kreslo (1979) – Lubomír Beneš
  • č. 6 Obraz (1979) – Lubomír Beneš: Pat a Mat přinášejí domů obraz. První zádrhel se objeví ve vstupních dveřích, obraz se jim nedaří dostat dovnitř. Nakonec vyřeší tento problém typicky originálně – vyříznou plátno a rám rozřežou na kousíčky. Pak už to jde snadno. Dílky obrazu se snaží nejdříve přibít hřebíky, pak navrtat a nakonec lepit na zeď. Na zemi si (velmi snadno) rám sestaví a pak ho jeden z nich lepí na zeď. Typický záběr na nepodstatný detail (viz výše) ukazuje toho z kamarádů, který části obrazu podává, takže výsledek uvidíme až nakonec – zcela nesmyslně nalepený obraz na zdi. Po dvou nezdařených pokusech se na to pokusí jít vědecky. Změří pečlivě každou část na zemi, zapíšou, vypočítají (objevuje se zde elektronická kalkulačka) a pomocí složitých geometrických náčrtů na zeď rozkreslí plán. Opět vidíme pouze nepodstatný detail kalkulačky a odstupujícího Pata od zdi. Pak teprve vidíme slibný vědecký náčrtek, který se zanedlouho ukáže jako zcela nesmyslný. Konečným řešením je sestavení obrazu na zemi (to jim jde) a přilepení na koberec s následkým vyříznutím koberce a vlepením na začátku vyjmutého plátna. Nakonec přijde typické potřesení rukou a zvrat k horšímu – celý obraz se zřítí.
  • č. 7 Garáž (1979) – Lubomír Beneš
  • č. 8 Svetlo (1979) – Lubomír Beneš
  • č. 9 Gramofón (1981) – Lubomír Beneš
  • č. 10 Gril (1981) – Lubomír Beneš
  • č. 11 Sťahovanie (1982) – Lubomír Beneš
  • č. 12 Voda (1982) – Lubomír Beneš
  • č. 13 Skokani (1982) – Lubomír Beneš
  • č. 14 Záhradka (1982) – Lubomír Beneš
  • č. 15 Maľovanie (1982) – Lubomír Beneš
  • č. 16 Krížovka (1982) – Lubomír Beneš
  • č. 17 Telocvičňa (1983) – Lubomír Beneš
  • č. 18 Búdka (1983) – Lubomír Beneš
  • č. 19 Veľké pranie (1983) – Lubomír Beneš
  • č. 20 Raňajky v tráve (1983) – Lubomír Beneš
  • č. 21 Práčka (1983) – Lubomír Beneš
  • č. 22 Dážď (1983) – Lubomír Beneš
  • č. 23 Výlet (1984) – Lubomír Beneš
  • č. 24 Vinári (1984) – Lubomír Beneš
  • č. 25 Korčule (1984) – Lubomír Beneš
  • č. 26 Klavír (1984) – Lubomír Beneš
  • č. 27 Hrnčiari (1985) – Lubomír Beneš
  • č. 28 Porucha (1985) – Lubomír Beneš
  • č. 29 Jablko (1985) – Lubomír Beneš

Krátký film Praha

Tuto sérii vyrobil Krátký film Praha studio Jiřího Trnky

  • č. 30 Klíč (1989) – Lubomír Beneš
  • č. 31 Nábytek (1989) – Lubomír Beneš
  • č. 32 Sekačka (1990) – Lubomír Beneš
  • č. 33 Generální úklid (1990) – Lubomír Beneš
  • č. 34 Dveře (1990) – Lubomír Beneš
  • č. 35 Střecha (1990) – Lubomír Beneš

AIF studio

Tuto sérii vyrobilo AIF Studio v Praze a Curichu.

  • č. 36 Sušenky (1992) – Marek Beneš
  • č. 37 Vrata (1992) – Lubomír Beneš
  • č. 38 Cyklisti (1992) – Lubomír Beneš
  • č. 39 Dlaždice (1992) – Lubomír Beneš
  • č. 40 Parkety (1992) – Lubomír Beneš
  • č. 41 Okap (1992) – Marek Beneš
  • č. 42 Kabriolet (1992) – Lubomír Beneš
  • č. 43 Nehoda (1994) – Lubomír Beneš
  • č. 44 Kulečník (1994) – Lubomír Beneš
  • č. 45 Živý plot (1994) – Lubomír Beneš
  • č. 46 Trezor (1994) – Lubomír Beneš
  • č. 47 Blatník (1994) – Lubomír Beneš
  • č. 48 Modeláři (1994) – Lubomír Beneš
  • č. 49 Windsurfing (1994) – Lubomír Beneš
  • č. 50 Karty (1998) – František Váša

– tato poslední epizoda nebyla uvolněna k distribuci, byla vyrobena částí AIF studia bez souhlasu Lubomíra Beneše.

Marek Beneš nebo jeho následovníci

  • č. 51Puzzle (2002) – Marek Beneš
  • č. 52 Opékají špekáčky (2003) – Ladislav Pálka
  • č. 53 Opravují střechu (2003) – Ladislav Pálka
  • č. 54 Černá bedýnka (2003) – Vlasta Pospíšilová
  • č. 55 Kolečka (2003) – Vlasta Pospíšilová
  • č. 56 Psí bouda (2003) – Milan Šebesta
  • č. 57 Natírají podlahu (2003) – Ladislav Pálka
  • č. 58 Skleník (2003) – Marek Beneš
  • č. 59 Houpačka (2003) – Marek Beneš
  • č. 60 Nezvaný návštěvník (2003) – Marek Beneš
  • č. 61 Bodygárdi (2003) – Marek Beneš
  • č. 62 Natírají okna (2003) – Marek Beneš
  • č. 63 Velikonoční vajíčko (2003) – Vlasta Pospíšilová
  • č. 64 Štíhlá linie (2003) – Vlasta Pospíšilová
  • č. 65 Automat (2003) – Marek Beneš
  • č. 66 Autodráha (2003) – Marek Beneš
  • č. 67 Akvárium (2003) – Marek Beneš
  • č. 68 Zavařují (2003) – Ladislav Pálka
  • č. 69 Rogalo (2003) – Ladislav Pálka
  • č. 70 Vánočka (2003) – Milan Šebesta
  • č. 71 Stůňou (2003) – Ladislav Pálka
  • č. 72 Fax (2003) – Josef Lamka
  • č. 73 Jahody (2003) – Vlasta Pospíšilová
  • č. 74 Hrají golf (2004) – Ladislav Pálka
  • č. 75Někam to zapadlo (2004) – Vlasta Pospíšilova
  • č. 76 Kopají bazén (2004) – Marek Beneš
  • č. 77 Věší krajinu (2004) – Marek Beneš
  • č. 78 Vánoční stromeček (2004) – Marek Beneš

Externí odkazy