Pesticid

Z Multimediaexpo.cz

Letecká aplikace pesticidů vyvolává značné kontroverze

Pesticidy jsou přípravky a prostředky, které jsou určené k tlumení a hubení rostlinných a živočišných škůdců, a k ochraně rostlin, skladových zásob, technických produktů, bytů, domů, výrobních závodů nebo i zvířat a člověka. Nejvíce se pesticidy uplatňují v zemědělství.

Obsah

Regulace použití

Použití pesticidů a látky, které jsou za pesticidy považované, jsou upravovány zákonem č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči, ve znění zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 131/2006 Sb. a zákona č. 249/2008 Sb.a směrnicí ES č. 91/414/EEC. Jako prostředky na ochranu rostlin smí být v České republice použity jen ty přípravky, které jsou uvedeny v Seznamu registrovaných prostředků na ochranu rostlin. Počátkem roku 2009 byla v Evropské unii nová legislativa upravují používání pesticidů. Ta zakazuje pesticidy s mutagenními, karcinogenními a reprotoxickými účinky, pokud se neprokáže, že jsou nezbytné v boji proti škůdcům.[1] Kromě toho až na výjimky zakazuje letecké postřiky a používání pesticidů na veřejných místech, kde se pohybuje velké množství lidí, jako jsou parky nebo dětská hřiště. Kolem vodních toků a zdrojů pitné vody vzniknou nárazníková pásma, v nichž se pesticidy nebudou smět používat ani skladovat. Ochranné zóny by měly být i kolem cest a železničních tratí.[2]

Vlivy na ekosystémy a zdraví lidí

Aplikace pesticidů může představovat zdravotní riziko

Vliv pesticidů na přirozené fungování ekosystému a zdraví člověka je většinou nepříznivý, žádoucí je omezené užívání. Laboratorní studie naznačují, že mnoho pesticidů používaných v dnešní době v rámci EU mohou působit toxicky na vývoj nervové soustavy, přičemž poškození vývoje mozku může být vážně a nezvratné.[3] Vystavení pesticidům může také zvyšovat riziko vzniku leukémie u dětí [4] Řada pesticidů má schopnost narušovat hormonální systém člověka i živočichů a jsou řazeny mezi endokrinní disruptory.[5] Souvislost mezi pesticidy a Parkinsonovou chorobou ukázala studie izraelských vědců.[6] Mezi nežádoucí důsledky nadměrného nebo nesprávného používání pesticidů patří hynutí včel, kontaminace povrchových vod, narušení ekosystému nebo jejich kumulace v živých systémech, např. DDT a další chlorované uhlovodíky aldrin, endrin, toxafen atd. V 50. a 60. letech 20. století se tato látka používala masově po celém světě včetně Československa. Pozdější výzkumy odhalily, že se jedná o těžko odbouratelný perzistentní a bioakumulativní jed, který se hromadí ve vrcholných článcích potravního řetězce (člověk a masožravci). V Československu bylo používání DDT zakázáno v roce 1975, v zemích třetího světa se stále v omezené míře používá v boji s malárií. Spolu s dalšími chlorovanými pesticidy je regulován Stockholmskou úmluvou. Dnes se u pesticidů kromě jejich okamžitých účinků zkoumá i postup jejich degradace a přenosu v potravinovém řetězci.

Dělení pesticidů

Podle určení

Podle určení k hubení určitého škůdce pesticidy dělíme na:

Graminicidy:přípravky určené k zastavení růstu jednoděložných trav(retardace trávy)ve dvouděložných rostlinách a dřevinách.Patří do skupiny herbicidů

Podle způsobu aplikace

Podle původu

Podle působení

  • kontaktní - účinná látka zůstává na povrchu rostliny či škůdce
  • systémové - účinná látka proniká do rostliny či škůdce

Podle mechanismu působení [7]

  • inhibitory acetylcholinesterázy
  • inhibitory chitin syntetázy
  • antagonista ekdysonu (hmyzí steroid ovlivňující larvální stadium vývoje)
  • inhibitory kyseliny gama-aminomáselné
  • analogy juvenilních hormonů (regulují růst hormonů)
  • antikoagulanty
  • inhibitory glutamin syntetázy
  • inhibitory demetylace steroidů
  • inhibitory protoporfyrnogen oxidázy
  • inhibitory RNA polymerázy
  • inhibitory syntetázy proteinů
  • inhibitory transportu elektronů při fotosyntéze
  • inhibitory mitochondriální respirace

Podle chemické povahy [8]

Pesticidy a GMO

Používání pesticidů souvisí i s problémem genetický modifikovaných plodin. Existují dvě používané cesty:

  • genetickou modifikací se do rostliny vkládají geny, které mají zaručit odolnost plodiny vůči škůdcům a tím mají snížit spotřebu pesticidů. Nejznámějším příkladem jsou tzv. Bt plodiny, do nichž byl vložen gen z baktérie, který vede k produkci toxinu zabíjejícímu hmyz, který plodinu napadne.
  • genetickou modifikací se do plodiny vkládají geny odolnosti vůči vlivu pesticidů, a tím umožňují nasadit jejich větší dávky, které spolehlivě zničí škůdce (zvláště plevely). Nejznámějším případem jsou tzv. Roundup Ready plodiny, které firma Monsanto genetickou manipulací pozměnila tak, aby odolávaly působení firmou vyráběného pesticidu Roundup.

Související články

Reference

  1. ↑ Miroslav Šuta: Opatrně s pesticidy, Ekolist, 02/2009
  2. ↑ EU zakáže nebezpečné pesticidy, ČT24, 13. 1. 2009
  3. ↑ Pesticidy - leukemie a/nebo poškození mozku?, arnika.org
  4. ↑ (anglicky) Critical Windows of Exposure to Household Pesticides and Risk of Childhood Leukemia, Environ Health Perspect 110:955-960 (2002)
  5. ↑ Martin Sucharda, Vojtěch Kotecký: Rizika pesticidů s endokrinními účinky: srovnání přístupů a řešení v České republice a Německu, Hnutí Duha, leden 2003
  6. ↑ Studie potvrdila vliv pesticidů na Parkinsonovu nemoc [online]. ČTK, 16.02.2010, [cit. 2010-02-24]. Dostupné online. (čeština) 
  7. ↑ Miroslav Šuta: Chemické látky v životním prostředí a zdraví (Ekologický institut Veronica, Brno 2008, ISBN 978-80-87308-00-4)
  8. ↑ Miroslav Šuta: Chemické látky v životním prostředí a zdraví (Ekologický institut Veronica, Brno 2008, ISBN 978-80-87308-00-4)

Externí stránky

Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Pesticid“