Pozitron

Z Multimediaexpo.cz


Pozitron (neboli antielektron) je antičástice elektronu. Je to složka antihmoty, má kladný elementární elektrický náboj, spin 1/2 a stejnou hmotnost jako elektron. Když anihiluje s elektronem, jejich hmotnost se přemění v energii, nejčastěji ve formě dvou fotonů gama záření o energii 0,511 MeV. Pozitron může vzniknout při radioaktivním rozpadu, nebo interakcí hmoty s fotonem s energií nad 1,022 MeV. Při tomto procesu vznikne pár elektron-pozitron.

Existenci pozitronu poprvé předpověděl r. 1928 Paul Dirac. V roce 1932 pozitron pozoroval Carl D. Anderson, který mu dal jméno. K pozorování využil kosmické záření, dopadající do mlžné komory. Stopu pozitronu objevil na jednom ze 13000 snímků, které při pozorování zhotovil. Pro zajímavost: Anderson také navrhoval přejmenovat elektron na negatron, což se příliš neujalo. Pozitron byl patrně pozorován už dříve F. Joliot-Curiem, který jej ale na snímcích chybně vyhodnotil jako elektron, letící nezvyklým směrem (pozitrony v jeho aparatuře opsaly uzavřený kruh, takže z fotografií usoudil, že letí opačným směrem, což by odpovídalo elektronům)[1].

Obsah

Základní vlastnosti pozitronů

Pozitron v beletrii

Nejslavnější užití pozitronu v beletrii je Pozitronický mozek robotů v dílech Isaaca Asimova. Pozitrony zvolil pravděpodobně proto, že se jednalo o novinku, když začal psát sci-fi. Možná jako hold Asimovovi má ve světě Star Treku android Data (a jeho „bratr“ Lore, „dcera“ Lal, a jiní podobní androidi) pozitronický mozek.

Reference

  1. František Běhounek: Svět nejmenších rozměrů

Související články