Výsledky hledání

...á. Některá nářečí se od standardní švédštiny velmi liší jak [[Mluvnice|gramatikou]], tak [[slovní zásoba|slovní zásobou]]. Tato nářečí jso ...a jmenné [[jmenný rod|rody]] (společný a střední). Určitý [[člen (mluvnice)|člen]] je postpozitivní. [[Slovosled]] je pevný, převážně typu SVO.

Právě tak vyjadřuje naše chápání času [[Čas (mluvnice)|gramatický čas]]: minulý, přítomný a budoucí. Vědec, který pracuj

* '''''gramatickou''''' kategorii: [[Čas (mluvnice)]]

...íslo|čísla]], [[čas (mluvnice)|času]], [[Slovesný vid|vidu]], [[Rod (mluvnice)|rodu]] a [[Slovesný způsob|způsobu]], který se vztahuje k ději či st

'''Voroněž''', [[ruština|rusky]] '''Воро́неж''' ([[Rod (mluvnice)|mužský rod]]) s výslovností {{Audio2|vɐˈronʲɪʂ|Ru-Voronezh.ogg}},

...atné jméno]] je ve vietnamštině často předcházeno jakýmsi [[člen (mluvnice)|členem]] či numerativem, který závisí na jeho významu (například u

...í charakter [[analytický jazyk|analytického jazyka]]. Určitý [[člen (mluvnice)|člen]] je postpozitivní. [[Slovosled]] je pevný, převážně typu SVO. ...ický pád|pádů]] a rozlišovala [[osoba (mluvnice)|osobu]] a [[číslo (mluvnice)|číslo]] u [[sloveso|sloves]].

* Rozlišuje se určitý (''de'', ''het'') a neurčitý [[člen (mluvnice)|člen]] („een“). * [[Sloveso|Slovesa]] rozlišují 2 prosté a 6 složených [[čas (mluvnice)|časů]].

...é literatury ([[Bible kralická]], ''Grammatika česká'' (první česká mluvnice), ''Slabikář český''), na nichž měli značný podíl Moravané. Je pr

* [[Čas|Čas ve fyzice]], [[Čas (filosofie)|čas ve filosofii]], [[čas (mluvnice)|čas v gramatice]]

** [[Koncovka (mluvnice)|Koncovky]] se nejčastěji tvoří z [[Přípona (mluvnice)|přípon]] přídavných jmen (''-ský'' → ''-sky'', zký → ''-zky'', | titul = Mluvnice češtiny pro střední školy

'''Předbudoucí čas''' je [[čas (mluvnice)|slovesný čas]], jenž se používá k popisu události, která se stane

'''Perm''' (rusky: '''Пермь'''; [[Rod (mluvnice)|ženský rod]]) je [[přístav]]ní město na řece [[Kama]] na samém vý

...e)|osoby]] a [[číslo (mluvnice)|čísla]] není nutné a že [[mluvnice|gramatický]] systém jazyka může být mnohem jednodušší, než si pře Na začátku jazyk esperanto sestával z asi tisíce [[kořen (mluvnice)|slovních kořenů]], z nichž bylo možno vytvořit 10–12 tisíc s

...vání|skloňovat]] nebo [[časování|časovat]], a to buď podle [[vzor (mluvnice)|vzor]]ů, nebo jako nepravidelná. Některá slova těchto slovních druh� ... a sousloví vzniklá jejich rozvinutím se souhrnně nazývají [[jméno (mluvnice)|jména]]. Z číslovek jsou jmény jen některé. Jména a jmenná so

* gaelština používá '''[[Člen (mluvnice)|člen určitý]]''' (nikoliv však neurčitý)

Bulharská mluvnice vychází ze stejných principů jako mluvnice ostatních slovanských jazyků, vyznačuje se však určitými zvláštnos K označování známých osob a věcí se používá určitý [[Člen (mluvnice)|člen]] (ve významu „ten“).

Anglická [[mluvnice]] vychází z podobných principů jako mluvnice ostatních germánských jazyků. Minimální [[flektivní jazyk|flexe]] d� [[Podstatná jména]] jsou obvykle determinována [[člen (mluvnice)|členem]], který je dvojí:

...'). Je-li ve větě označení dne v pozici [[podmět]]u nebo [[předmět (mluvnice)|předmětu]], používá se někdy i tvar, v němž se název měsíce dos

== Mluvnice == ...opských jazyků]], přechodníky zde existují ve všech časech a [[rod (mluvnice)|rodech]]. Pro časování zvratných sloves bez předpony existují speci�