Naše encyklopedie jednoznačně volí za prezidenta České republikyAndreje Babiše !!

Spora

Z Multimediaexpo.cz

Sporangia obsahující výtrusy na spodní straně listu kapradiny Asplenium scolopendrium


Spora (především u hub též výtrus) je struktura sloužící k rozmnožování, adaptovaná k rozšiřování a přežití i v nepříznivých podmínkách i na dlouhou dobu. Zpravidla je jednobuněčná a velmi často také haploidní (pouze s jednou sadou chromozomů). Hlavní rozdíl mezi výtrusem a semenem (semenných rostlin) je skutečnost, že spory obsahují v porovnání se semeny velmi málo zásobních látek. Spory jsou součástí životního cyklu mnoha bakterií, rostlin (např. kapradiny, mechy, …), řas, hub a prvoků. Spora sinic a řas se nazývá akineta, spora bakterií endospora. V širším slova smyslu se nazývají sporou i pohlavní buňky semenných rostlin (viz megaspora, mikrospora). Za příznivých podmínek se mohou spory začít mitoticky dělit za vzniku gametofytu. Někdy je tento jedinec již dospělec, z něhož vznikají spory opět mitózou (mitospory, např. u mnoha hub). Například u kapradin však spory dávají vzniknout gametofytu, který nese gamety, tedy pohlavní buňky, jejichž splynutím vzniká sporofyt. Tento proces je pak nazýván metageneze (rodozměna). Tvorba spor se nazývá sporulace.

Obsah

Dělení spor

Spory se mohou klasifikovat několika způsoby:

Podle místa vzniku

U hub a houbám podobných organismů jsou spory velmi často klasifikovány podle názvu struktury, v níž spora vzniká. V tomto místě dochází k meiotickému dělení. Protože je systematika hub založena především na typu těchto rozmnožovacích struktur, jsou níže vyjmenované názvy spor charakteristické pro určité taxonomické skupiny.

Podle toho, zda vzniká spora uvnitř buňky nebo vně, především u bakterií rozlišujeme:

  • endospora — vzniká uvnitř mateřské buňky
  • exospora — vzniká vně mateřské buňky

Podle funkce

Podle typu vzniku v rámci životního cyklu

Podle pohyblivosti

Související články

Reference