Tom Robbins

Z Multimediaexpo.cz

Tom Robbins čte svou knihu Pozpátku letící divoké kachny.

Thomas Eugene Robbins (* 22. července 1936 Blowing Rock, North Carolina) je americký spisovatel románů, píšící pod jménem Tom Robbins.

Obsah

Více o životě

Tom Robbins se narodil v roce 1936 v Severní Karolíně ve Spojených státech a od roku 1962 žije v umělecké komunitní vesnici La Conner nedaleko Seattlu. V šedesátých letech se pohyboval v kruzích nejznámějších představitelů éry hippies a například gurua LSD Timothy Learyho použil jako inspiraci pro postavu Wiggse Dannyboye z románu Parfém bláznivého tance. Vedle své literární činnosti dnes Robbins působí i jako literární kritik a redaktor v místních novinách a v poslední době na sebe upozornil i jako odpůrce války v Iráku a represivního přístupu k marihuaně. Tom Robbins je kultovní postavou americké literární alternativy, která si získala srdce svých čtenářů naprosto nenapodobitelným osobitým stylem, rozeznatelným po několika řádcích. Muž, který o sobě tvrdí, že za nejdůležitější slovo na světě pokládá výraz „paradox“, spisovatel, který svůj styl prý našel na koncertě skupiny Doors, akademickou obcí přehlížený literát, o němž jistý umělecký kritik prohlásil, že snažit se popsat jeho styl je asi tak stejně nemožné, jako vysvětlit na modelu sněhové vločky pravidla sjezdového lyžování, člověk, který tvrdí, že ho svět baví od chvíle, kdy jej jako dítě ve spánku praštil skřítek stříbrnou palicí do hlavy, to vše je Tom Robbins, poslední a určitě nejzábavnější literární výhonek éry hippies. Ve svých knihách navazuje Robbins na autory postmoderní prózy, jejichž netradiční, často akademické postupy zlehčuje s pomocí neskutečné jazykové hravosti, slovní fantazie a pohádkových námětů do čtivé podoby. Robbinsova přirovnání jsou unikátními literárními perlami. Robbins používá humor jako médium, které je schopno skrze smích přenášet nejhlubší moudrost světa. Autor, sám kultovní postava éry hippies, z ní dokázal načerpat mnoho energie, tolerance a otevřenosti – včetně sexuální. Pozornému čtenáři jistě neunikne, že množství Robbinsových literárních postav slouží jako nositelé myšlenek buddhismu, taoismu, šamanismu či pestrobarevné tolerance k jinakosti, odlišnosti a provokaci. Autorský styl Toma Robbinse je kouzelný právě ve schopnosti sdělit vážná témata vtipnou formou, takže se čtenářům jeho knih často stává, že přemýšlí během záchvatu smíchu. Robbins používá zlehčující humor jako prevenci proti „tunelovému vidění“, které je „chorobou lidí, kteří si přivlastní něčí myšlenku, ale kterým přitom chybí patřičný nadhled, přizpůsobivost, představivost a to nejdůležitější – smysl pro humor, aby udrželi myšlenku v tom duchu, v němž se zrodila. Když dobrá myšlenka proběhne kompresory a filtry běžného tunelového vidění, ztratí přitom nejen svůj rozsah a hodnotu, ale ve svém novém dogmatickém uspořádání začne vyvolávat myšlenky zcela opačné, než měly být,“ tvrdí Robbins.

Film

Zatím jediným Robbinsovým románem, který se dočkal filmové podoby, je I na kovbojky občas padne smutek (Even Cowgirls Get the Blues), který v roce 1993 zfilmoval podle vlastního scénáře Gus Van Sant. V hlavní roli stopařky s nadměrně velikými palci Sissy Hankshaw se objevila Uma Thurman, jejího snoubence Juliana Gitche hrál Keanu Reeves, Sissyina patrona Hraběnku ztvárnil britský herec John Hurt. Sám Robbins se ve snímku, který se knihy drží pouze v hlavní příběhové linii (a vynechává tak nejen motiv Hodinových lidí, Hodinového stroje, ale i postavu dr. Robbinse), ujal role vypravěče. Kvalita filmu není příliš vysoká, což je způsobeno pravděpodobně tím, že Robbinsova předloha je příliš vrstevnatá a Van Santovi se zkrátka nepovedlo převést její působivou atmosféru na filmové plátno. Zatím nevyužitý filmový scénář podle Robbinsova románu Další dálniční atrakce, který měl režírovat Hal Ashby, napsal Michael Dare a je k nahlédnutí na http://www.disinfotainmenttoday.com/darenet/ara.htm

Dílo

Odkazy

Externí odkazy