USS Hornet (CV-12)

Z Multimediaexpo.cz

USS Hornet při nasazení ve vietnamské válce, 1967. Na úhlové palubě stojí několik protiponorkových letounů Grumman S-2 Tracker.
Základní údaje
Typ:	letadlová loď
Třída:	Essex
Číslo trupu:
Jméno podle:
Objednána:
Zahájení stavby:	3. srpna 1942
Spuštěna na vodu:	30. srpna 1943
Uvedena do služby:	29. listopadu 1943
Osud:	muzeum
Poloha vraku:
Cena:
Předchůdce:
Následovník:
Poznámka:
Takticko-technická data
Výtlak:	27 208 tun (standardní) 34 881 tun (plný)
Délka:	270,66 m
Šířka:	44,95 m
Ponor:
Pohon:	4× turbínové soustrojí, 8× kotel 150 000 shp
Palivo:
Rychlost:	32,7 uzlu
Dosah:	15 000 nám. mil při 15 uzlech (28 000 km při 28 km/h)
Posádka:	2 682
Pancíř:	100 mm boky 37 mm paluba 65 mm hangárová paluba
Výzbroj:	(druhoválečná): 12× 127 mm (4×2,4×1) 32×40 mm, 46×20 mm
Elektronika:
Letadla:	90
Ostatní:

USS Hornet (CV-12) byla americká letadlová loď třídy Essex (verze s tzv. krátkým trupem). Loď se v řadách amerického námořnictva zúčastnila druhé světové války a vietnamské války. Původně byla pojmenována Kerseage, ale byla přejmenována na počest letadlové lodi USS Hornet potopené v bitvě u ostrovů Santa Cruz. Loděnice Newport News Shipbuilding ji dokončila na sklonku roku 1943 jako v pořadí sedmé plavidlo třídy Essex.

Druhá světová válka

Tajfunem Cobra poškozená přední část letové paluby

Počátkem roku 1944 podporoval Hornet vylodění na Nová Guinei, v květnu se zúčastnil náletů na Truk a v červnu podporoval invazi na Mariany. Během toho se zapojil do bitvy ve Filipínském moři. Poté byl Hornet nasazen při znovuobsazení Filipín – v bitvě u Leyte a poté při náletech na japonské ostrovy a invazi na Okinawu. Hornet se též podílel na potopení největší bitevní lodě světa – japonské Jamato, která se v rámci operace Ten-gó vydala na sebevražednou misi aby se pokusila odrazit spojeneckou invazi na Okinawu. Za druhé světové války loď neutrpěla bojové poškození, pouze v červnu 1945 její letovou palubu poškodil tajfun Cobra.^[1]

Poválečná služba

Posádka kosmické lodi Apollo 11 a prezident Richard Nixon po návratu z letu na Měsíc. Nachází se v karanténě na palubě Hornetu

V letech 1947–1955 se Hornet nacházel v rezervě, kde prošel dílčí modernizací SCB-27A. Později byla loď přestavěna ještě výrazněji v rámci programu SCB-27C a dostala například úhlovou letovou palubu. Po znovuzavedení do služby čekalo Hornet bojové nasazení ve vietnamské válce. Zajímavý je též podíl lodě na americkém kosmickém programu. Hornet asistoval u  suborbitálního zkušebního letu AS-202 rakety Saturn IB s velitelským modulem, neoficiálně zvaného Apollo 3. Velitelský modul, vylovený z moře během této mise, je dnes součástí expozice na palubě lodi. Posádka Hornetu poté vylovila posádky prvních dvou pilotovaných misí, které přistály na Měsíci. V červenci 1969 to bylo Apollo 11 a v listopadu 1969 Apollo 12. Místa, kde se posádka Apolla 11 poprvé dotkla paluby Hornetu jsou na lodi, dodnes vyznačena.

Vyřazení a další osud

Definitivní vyřazení lodi nastalo v roce 1970. Poté byla loď přeměněna v plovoucí muzeum a od roku 1998 zpřístupněna veřejnosti. V současnosti tak kotví na kalifornské základně Naval Air Station Alameda v Alamedě.

Související články

• Seznam amerických letadlových lodí

Literatura

• PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha : Naše vojsko, 1993. 374 s. ISBN 80-206-0357-3. (česky)
• STILLE, Mark. Letadlové lodě Námořnictva USA 1942–45. Lodě postavené za 2. světové války. Praha : Grada, 2008. ISBN 978–80-247-2421-8. S. 21.

Reference

1. ↑ STILLE, Mark. Letadlové lodě Námořnictva USA 1942–45. Lodě postavené za 2. světové války. Praha : Grada, 2008. ISBN 978–80-247-2421-8. S. 21.  

Externí odkazy

• (anglicky) Muzeum USS Hornet