Ugrofinské jazyky

Z Multimediaexpo.cz


Ugrofinské jazyky tvoří společně se samojedskými jazyky uralskou jazykovou rodinu. Přestože se jimi mluví na rozlehlých plochách Eurasie, nepatří do rodiny indoevropských jazyků. Termín „ugrofinské“ je však dnes považován za sporný, neboť někteří lingvisté mají zato, že obě podskupiny ugrofinských jazyků, tj. finsko-permské jazyky a ugrické jazyky k sobě mají zhruba stejně daleko, jako k nim má jiná skupina uralských jazyků, jazyky samojedské. Občas se termín „ugrofinské jazyky“ používá též pro celou uralskou jazykovou rodinu. Ugrofinské jazyky mají kolem 22 milionů mluvčích, a to zejména ve východní, severní a střední Evropě a na západní Sibiři.

Klasifikace

Ugrické jazyky

Ugrická skupina je početně malá. Největším a nejdůležitějším jazykem této skupiny je maďarština.

Finské jazyky

Skupina finských jazyků je poměrně početná, ve většině případů se však jedná o jazyky s velmi malým počtem mluvčích. Finština (přes 5 milionů mluvčích) a estonština (přes 1 milion mluvčích) jsou jediné dva jazyky této skupiny, jimiž hovoří mluvčí na vlastním státním území. Dalšími významnými jazyky jsou karelština na území Karelské republiky (finsky a karelsky Karjala), laponské jazyky v severní Evropě na územích Finska, Švédska, Norska a Ruska, Komijské jazyky, mnoho dalších jazyků, užívaných zejména na rozsáhlých územích bývalého Sovětského Svazu, jejichž význam není v současnosti příliš velký a samotné používání postupně zaniká společně se stárnoucí populací mluvčích.



Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Ugrofinsk%C3%A9_jazyky“