Východní Prusko

Z Multimediaexpo.cz

Přejít na: navigace, hledání
Soubor:Map-Prussia-EastPrussia.png
Východní Prusko vyznačeno červeně, Prusko modře.

Východní Prusko (německy Ostpreußen) byla jedna z oficiálních provincií Pruska. Ležela mezi řekami Visla a Němen u pobřeží Baltského moře. Hlavní město bylo Královec (německy Königsberg). Oblast je rovinatá, pokrytá množstvím jezer (zahrnuje sever Mazurských jezer) a borových lesů. V meziválečném období mělo 39 076 km², 2,3 mil. obyvatel. Významný byl chov koní, jantarový průmysl, rybolov, pěstovaní obilí a brambor. Části (vládní okresy): Západní Prusko, Královec, Olštýn, Gumbinnen.

Dějiny

Území původně dalo jméno celému Prusku, protože v letech 1226-1283 tu Řád německých rytířů podmanil pohanské Prusy. Do roku 1525 tedy území patřilo řádu, potom světské vojvodství pod polskou nadvládou. Roku 1618 definitivně připadlo Braniborsku (braniborským Hohenzollernům; už od 16. století byli pověření správou území), čímž vznikl základ budoucího velkého Pruska. Název Východní Prusko (do té doby Prusko, staré Prusko) se poprvé vyskytl roku 1815 na vídeňském kongresu. Od roku 1919, po 1. světové válce, bylo území odděleno od zbytku Německa tzv. polským koridorem. Po 2. světové válce severní část připadla SSSR (dnes Kaliningradská oblast v Rusku), jižní část Polsku (přibližně dnešní Varmijsko-mazurské vojvodství a úzký pás s přístavem Klaipeda (německy Memel) se stal součástí Litevské SSR, dnes samostatné Litvy. Královec byl jedním z kulturních center Pruska a měl vyhlášenou univerzitu, kde působili filosofové Immanuel Kant či Johann Gottfried Herder. Dalším slavným Východoprusem byl spisovatel E. T. A. Hoffmann. Vzpomínkové prózy o životě ve Východním Prusku psal dosud žijící spisovatel Siegfried Lenz.

Externí odkazy

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Hlavní funkce
Navigace
Nástroje
Příspěvky a dary
Další informace