Výcvikový prostor Waffen-SS na Benešovsku

Z Multimediaexpo.cz

Výcvikový prostor jednotek SS ve středních Čechách 1942–45.

Výcvikový prostor Waffen-SS Čechy („SS-Truppenübungsplatz Beneschau“, od 1. září 1943 „SS-Truppenübungsplatz Böhmen“), byl zřízen v březnu 1942 v prostoru zhruba vymezeném Vltavou, Sázavou, Konopišťským potokem a dnešní silnicí I/18 Vrchotovy JanoviceSedlčany, velitelství sídlilo v Benešově. Funkce velitele připravovaného výcvikového prostoru byla zřízena 1. listopadu 1941. V pěti fázích došlo k vystěhování většiny původních obyvatel (cca 30 000 osob) z asi 65 obcí, menší část obyvatelstva (asi 40 %) byla donucena cvičiště zemědělsky zásobovat.[1] V prostoru platily německé říšské zákony. Postupně zde byly zřízeny dělostřelecká škola, škola tankových granátníků, ženijní škola, škola stíhačů tanků a škola útočných děl. V Hradištku byla v roce 1943 zřízena pobočka koncentračního tábora ve Flossenburgu. Cvičiště nebyla v plném rozsahu do konce války dokončena.

Obdobný výcvikový prostor SS, Dębica (Heitelager) byl také v Polsku.

Obsah

Historie vzniku

Vyklizené obce a sídla

Související informace můžete najít také v článku: Vysídlení Benešovska, Neveklovska a Sedlčanska}}

Vysidlování některých oblastí bylo součástí německé germanizační politiky, jejímž cílem bylo propojit území osídlená Němci a izolovat české osídlení do menších celků.[1] Vyklízení probíhalo v pěti etapách: zóna I a Ib do 15. října 1942, zóna II do 1. dubna 1943, zóna IIb do 15. května 1943, zóna III do 31. prosince 1943, zóna IV do 31. října 1943, zóna V do 1. dubna 1944.[1] Do 15. dubna 1944 bylo vyklizeno 65 obcí, 144 osad, 5682 domů. Vysídlení se týkalo 8619 rodin a 30 986 osob.[1] Protože předchozí několikaleté přípravy probíhaly v utajení, obyvatelstvo se o svém vysídlení dozvědělo až těsně před akcí. Z některých obcí byla vysídlena výrazná většina obyvatelstva (převážně ve střední a severozápadní části), z mnoha jen zhruba polovina nebo i méně než čtvrtina (zejména v jihozápadní části).[1] vystěhovalci v I. etapě si mohli vzít s sebou živý i neživý inventář, v dalších etapách byli obyvatelé nuceni všechen majetek ponechat na místě.[2]

Hospodaření v prostoru

K zabezpečení výživy vojenských jednotek, důstojníků SS a jejich rodin i zbylých původních obyvatel byly zřízeny tzv. SS-Hofy, zemědělské hospodářské jednotky vzniklé z dřívějších velkostatků či spojením skupin stávajících usedlostí. Pracovalo se zde denně včetně sobot a nedělí, zaměstnanci dostávali nepříliš velkou mzdu a deputát.[3]

SS-Hofy nebo přidružené statky vznikly v obcích: Bezejovice, Blažim, Bukovany, Dublovice, Hostěradice, Hvozdec, Chlístov, Chvojen, Chýnov, Jablonná, Jírovice, Křepenice, Líchovy, Luhy, Maskovice, Měřín, Minartice, Mrvice, Nahoruby, Nalžovice, Pecerady, Petrovice, Podělusy, Podolí, Poličany, Pomněnice, Poříčí nad Sázavou, Třebešice, Příčovy, Rabyně, Radič, Radošovice, Suchdol, Štětkovice, Teletín, Tisem, Tvoršovice, Vatěkov, Vidlákova Lhota, Zahradnice, Sběraz, Zbořený Kostelec, Žabovřesky.[3]

Dále na území vznikly rybníkářské, lesnické a zahradnické jednotky (SS-Teichwirtschaft, SS-Forste a SS-Gartenbau).[3]

Pracovní a zajatecké tábory

Kromě místních obyvatel byly k práci později používáni i vězni. Na území bylo zřízeno několik táborů: pracovní výchovné tábory pro lidi vyhýbající se práci, sonderlagery pro lidi ze smíšených rodin (manžely židovek a potomky smíšených párů), kárný tábor pro provinilé příslušníky SS, pro politické vězně atd.[4]

Po skončení druhé světové války byl v červnu 1945 bylo v táboře v Lešanech drženo 15 000 německých zajatců, členů Wehrmachtu nebo Waffen-SS.[4] Na podzim 1945 zde byl internační tábor pro vysidlované německé obyvatelstvo.[4]

Opevnění cvičiště

Na jaře 1944 započalo velení s opevňováním cvičiště pomocí zátaras, minových polí, podminováním některých objektů atd. Tyto práce vyvrcholily na jaře 1945 s blížícím se koncem války.[4]

Ukryté materiály

V prostoru obce Hradištko bylo koncem dubna 1945 zakopáno množství beden nacistických materiálů evakuovaných z Berlína: tzv. Štěchovický archiv vykopala americká armáda bez vědomí československých úřadů o rok později. Předpokládá se, že někde v oblasti Hradištka je ukryto i množství dalšího materiálu, tzv. Štěchovický poklad.

Návrat obyvatelstva

Již začátkem května 1945 německá vojska cvičiště opustila a obyvatelstvo se začalo spontánně vracet do svých domovů. Mnohé domy však byly zničené nebo zpustlé, a někteří obyvatelé proto zůstali ve svém dočasném bydlišti nebo obsadili některou usedlost po vysídlených Němcích v pohraničí. Byl vytvořen Národní výbor vyvlastněných obcí povltavských a posázavských, jeho nepříliš úspěšná činnost však byla ukončena 7. prosince 1945.[4] Vyhláškou Ministerstva ochrany práce a sociální péče byla 18. června 1945 vydána vyhláška o zřízení zvláštních repatriačních úřadoven, kde se měli přesídlenci hlásit. Po ministerské poradě byl zřízen Koordinační výbor pro obnovu území bývalého cvičiště SS Benešov.

Velitelé cvičiště

Organizační struktura cvičiště

  • SS-Kavallerie Ausbildugs und Ersatzregiment (Jezdecký výcvikový a záložní pluk SS)
  • SS-Pionerschule Hradischko (Ženijní škola SS Hradischko)
  • SS-Bewahrungsabteilung Dublowitz (Zkušební rota SS Dublowitz)
  • SS-Panzerjäger (Sturmgeschűtz) Ausbildungs und Ersatzabteilung (Výcvikový a záložní oddíl pancéřových stíhačů SS)
  • SS-Bewahrungsabteilung Chlum (Zkušební rota SS Chlum)
  • SS-Panzerjäger Ausbildungs Abteilung 4 (4. oddíl pancéřových stíhačů SS)
  • SS-Wachkompanie 10 (10. strážní rota SS)
  • SS-Freiwilligen Kavallerie Division (Dobrovolnická jízdní divize SS)
  • SS-Ersatzbatterie des Feldzeugdienstes bei der SS Artillerie Schule II (Záložní baterie SS od II. dělostřelecké školy SS)
  • SS-Artillerie Schulle II (II. dělostřelecká škola SS)
  • Komandantur des Übungsplatzes Beneschau (Velitelství výcvikového prostoru Beneschau)
  • SS-Lehrkűche Beneschau (Cvičná kuchyň SS Beneschau)
  • SS-Panzergrenadier Schule Prosetschnitz (škola tankových granátníků SS Prosetschnitz)

Odkazy

Související články

Reference

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 Historie vzniku výcvikového prostoru (1. část), 14. 2. 2008, web Úročnice, správci stránek: Čestmír a Josef Velíškovi
  2. Interpelace poslanců Zeminové, Mikuláše, dr Neumana, dr Buriana vládě republiky Československé ve věci znovuvybudování 62 obcí okresů benešovského, sedlčanského a jílovského, vyklizených nacisty během války a silně poškozených okupanty, tisk č. 82, Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé, 13. 12. 1945, in urocnice.eu
  3. 3,0 3,1 3,2 Historie vzniku výcvikového prostoru (2. část), 21. 7. 2008, web Úročnice, správci stránek: Čestmír a Josef Velíškovi
  4. 4,0 4,1 4,2 4,3 4,4 Historie vzniku výcvikového prostoru (3. část), 21. 7. 2008, web Úročnice, správci stránek: Čestmír a Josef Velíškovi

Externí odkazy

Literatura

  • Jaroslava Krausová: „Cvičiště SS u Benešova (Vysídlování obyvatelstva a jeho poválečný návrat)“, diplomová práce, Universita Karlova v Praze, 1996
  • Ivan Máška: „Cvičiště SS „Böhmen“ 1942-45, Příspěvek k životu obyvatel Podblanicka“, diplomová práce, Universita Karlova v Praze, 1999
  • J. Hoffmannová, J. Juněcová: „Zřizování cvičiště zbraní SS Benešov a poválečná obnova území, 1942 – 1950“, faksimile, Státní ústřední archiv v Praze, 1985
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
SS-Truppenübungsplatz Böhmen