Benešov

Z Multimediaexpo.cz


Benešov (něm. Beneschau) je okresní město ve Středočeském kraji 37 km jihovýchodně od Prahy. Má 16 682 obyvatel (25. 7. 2008).

Obsah

Historie

Zřícenina kostela kláštera minoritů na Karlově v Benešově

V 11. století za vlády Přemyslovců probíhala kolonizace dosud neobydlených oblastí jižně od Prahy. První osídlení Benešova je na místě dnes zvaném Na Karlově, kde vznikl panský dvorec, kostel a okolo nich osada. Poté se centrum přesunulo výstavbou městského tržiště na dnešní Masarykovo náměstí. Na Karlově byl založen minoristký klášter a majitelem se stal pražský biskup Tobiáš z Benešova, který si záhy vybudoval nové sídlo – Konopiště. Po vymření Benešoviců se majiteli stávají Šternberkové a po nich městu zůstal znak – osmicípá zlatá hvězda v modrém poli. Jan Žižka z Trocnova vypálil klášter, když tudy táhl roku 1420 na Prahu.

V letech 1541–1566 žil v Benešově zvonař jménem Matěj Špic, z jehož dílny mnoho zvonů pochází, které pro okolní kostely zhotovil, jako v Bystřici, Okrouhlici, Louňovicích, Postupicích, na Hrádku, Olbramovicích, Kondraci a jinde v okolí.

Velkou ranou pro město byla třicetiletá válka a zvláště obsazení švédským vojskem v roce 1648, jehož následky město poznamenaly na mnoho let.
Roku 1703 byla založena piaristická kolej, na které se vyučovalo základní vzdělání a také gymnázium. Benešov se vykoupil z poddanství roku 1802 a jakožto etnicky české město se stal místem vlasteneckých aktivit. Od roku 1871 prochází městem železnice Praha - České Budějovice.

Za druhé světové války mělo být město zcela vystěhováno a mělo se stát SS-Stadt Böhmen. Součástí vojenského cvičistě Zbraní SS Benešov se stalo pouze území západně od státní silnice na Tábor, ovšem do 15. dubna 1943 se museli vystěhovat i všichni obyvatelé žijící na západ od železniční trati a jižně od Máchovy ulice, a to včetně bloku mezi Jiráskovou, Žižkovou a Husovou ulicí.[1]

Pamětihodnosti

Kostel svatého Mikuláše se zvonicí na Karlově v Benešově
  • Kostel sv. Mikuláše - kostel se samostatnou zděnou zvonicí na vrchu Karlov pochází ze 13. století, byl mnohokrát přestavován. Na zvonici je doložen zvon František z roku 1480 od Václava z Velvar, zvon Mikuláš z r. 1483 od téhož zvonaře a zvon Salvátor z r. 1603 od Jakuba Konváře.
  • Zříceniny klášterního kostela minoritů - klášter byl založen v 1. polovině 13. století. V r. 1420 byl společně s celým městem vypálen husity. Při klášteře stojí stará zděná zvonice. Na zvonici se nachází vzácný zvon z roku 1322 od zvonaře Rudgera, který je druhým nejstarším datovaným zvonem v Česku. Zvon byl nalezen při výkopových pracech v sutinách bývalého minoritského kláštera v r. 1799. A zvon z r. 1595 od Matouše Voříška.
  • Piaristická kolej a kostel sv. Anny - kolej byla založena roku 1703 Františkem Karlem Přehořovským z Kvasejovic. Celá stavba byla dokončena teprve roku 1717 za [[Jana Josefa z Vrtby, nejvyššího purkrabího království českého, který ke klášteru nechal přistavět kostel sv. Anny. Nad hlavním vchodem do kostela je jeho znak s latinským nápisem.
  • Na území místní části Konopiště se nachází stejnojmenný zámek.

Doprava

Benešovem prochází silnice I/3, část mezinárodní silnice E55. Železniční stanice Benešov u Prahy leží na tratích 220, 221, 222 a prochází jí čtvrtý železniční koridor z Německa do Rakouska.
V Benešově je taktéž zavedena městská autobusová doprava. Tu zde zajišťuje ČSAD Benešov na dvou linkách. Stávající systém MHD je však nevyhovující, neboť je vypravováno pouze několik spojů denně, provoz je zajišťován pouze v pracovní dny, není obslouženo centrum a některé okrajové části Benešova a v zastávce Autobusové nádraží není zajištěn přestup na vlaky a autobusy od Prahy a Českých Budějovic.

Členění města

Katastrální území Benešova

Město je tvořeno dvěma katastrálními územími a 15 místními částmi:

Správní území

Související informace můžete najít také v článku: Obvod obce s rozšířenou působností Benešov

Benešov je okresním městem a také obcí s rozšířeno působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Benešov se skládá ze 114 obcí, ORP z 51 obcí.

Související články

Literatura

  • VLASÁK, Antonín Norbert: OKRES BENEŠOV, Nástin statistiko - historický, Praha 1874

Reference

  1. ↑ STANĚK, Stanislav. Evakuace území mezi Vltavou a Sázavou za okupace. In Sborník vlastivědných prací z Podblanicka. Praha : [s. n.], 1973.

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Benešov
Město Benešov

Baba • Bedrč • Benešov • Boušice • Buková Lhota • Červený Dvůr • Dlouhé Pole • Chvojen • Konopiště • Mariánovice • Okrouhlice • Pomněnice • Radíkovice • Úročnice • Vidlákova Lhota

  Města, městyse a obce okresu Benešov  

Benešov • Bernartice • Bílkovice • Blažejovice • Borovnice • Bukovany • Bystřice • Ctiboř • Čakov • Čechtice • Čerčany • Červený Újezd • Český Šternberk • Čtyřkoly • Děkanovice • Divišov • Dolní Kralovice • Drahňovice • Dunice • Heřmaničky • Hradiště • Hulice • Hvězdonice • Chářovice • Chleby • Chlístov • Chlum • Chmelná • Chocerady • Choratice • Chotýšany • Chrášťany • Jankov • Javorník • Ješetice • Kamberk • Keblov • Kladruby • Kondrac • Kozmice • Krhanice • Krňany • Křečovice • Křivsoudov • Kuňovice • Lešany • Libež • Litichovice • Loket • Louňovice pod Blaníkem • Lštění • Maršovice • Mezno • Miličín • Miřetice • Mnichovice • Mrač • Načeradec • Nespeky • Netvořice • Neustupov • Neveklov • Olbramovice • Ostrov • Ostředek • Pavlovice • Petroupim • Popovice • Poříčí nad Sázavou • Postupice • Pravonín • Přestavlky u Čerčan • Psáře • Pyšely • Rabyně • Radošovice • Rataje • Ratměřice • Řehenice • Řimovice • Sázava • Slověnice • Smilkov • Snět • Soběhrdy • Soutice • Stranný • Strojetice • Struhařov • Střezimíř • Studený • Šetějovice • Tehov • Teplýšovice • Tichonice • Tisem • Tomice • Trhový Štěpánov • Třebešice • Týnec nad Sázavou • Václavice • Veliš • Vlašim • Vodslivy • Vojkov • Votice • Vracovice • Vranov • Vrchotovy Janovice • Všechlapy • Vysoký Újezd • Xaverov • Zdislavice • Zvěstov

Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Bene%C5%A1ov“