Verona

Z Multimediaexpo.cz

Dominanty města Verona

Verona je italské město v oblasti Benátsko a hlavní město provincie Verona. Je to druhé největší město v Benátsku, hned po Benátkách. Město leží asi 30 km od Gardského jezera a protéká jím řeka Adige. Pro svoji nádheru je město vyhledáváno turisty a anglický dramatik William Shakespeare do ní zasadil děj své slavné tragédie Romeo a Julie.

Od roku 2000 je historické centrum Verony zařazeno na seznam světového dědictví UNESCO.

Obsah

Historie

Starověk

Někdejší keltské sídliště, od roku 89 př. n. l. římská kolonie, která se postupně vyvinula ve významnou metropoli celé oblasti.

Středověk

Ve středověku se Verona těšila největšímu významu. Ostrogótský král Theodorich Veliký ji počátkem 6. století povýšil na královské město. Po Ostrogótech zde vládli Frankové, kteří odtud ovládli severní Itálii.

Veronští vládci

Scaligerský hrad Castel Vecchio
San Zeno Maggiore

V roce 1263 začalo 127leté období vlády Scaligerů. Jejich cesta k moci byla nemilosrdná a krutá. Vysloužili si přezdívky jako "mastino" (mastif) a "cangrande" (velký pes). Scaligeriové však přinesli městu, vyčerpanému sváry a nepřátelstvím mezi rody, mír. Ukázalo se, že byli poměrně spravedlivými vládci. Dante Alighieri, který pobýval na jejich dvoře v letech 1301 - 1304, věnoval svůj Ráj, poslední část Božské komedie, Cangrandovi I.. V roce 1387 padla Verona do rukou Viscontiů z Milána. Cizincům - Benátkám, Francii a Rakousku náležela až do roku 1866, kdy bylo Benátsko připojeno ke sjednocené Itálii.

Pamětihodnosti

Aréna

Amfiteátr ve Veroně, dokončený v roce 30, je největší na světě po římském Koloseum a po amfiteátru v Capue nedaleko Neapole. Dříve aréna pojala téměř všechny obyvatele starověké Verony a návštěvníci sem přicházeli z celého Veneta, aby shlédli bitvy a gladiátorské zápasy. Amfiteátr se proto využíval k veřejným popravám, veletrhům, divadelním a operním představením a býčím zápasům. Po zemětřesení v roce 1183 přečkaly pouze čtyři z jejích vnějších oblouků beze škody. Vnitřní arkáda se 74 oblouky však zůstala beze škody. Amfiteátr je 139 metrů dlouhý a 110 metrů široký. Dnes aréna slouží k divadelním představením.

Duomo (Dóm)

Práce na veronské katedrále byly zahájeny již v roce 1139. Návštěvníci při vstupu procházejí románským portálem Nicola. Na vchodu jsou vytesány postavy rytířů Olivera a Rolanda s meči, kteří byli ve službe Karla Velikého. Vedle nich stojí světci a šiřitelé evangelia. Dále v katedrále se potom nachází druhý románský portál s Jonášem a velrybou. Perlou interiéru je Tizianovo Nanebevzetí (1535–1540) v první kapli.

Kostely

San Zeno Maggiore

Hlavní článek: San Zeno Maggiore (Verona)

Románský kostel, jeden z nejzdobenějších v severní Itálii vybudovaný v letech 1123 - 1135.

Střed města

Středem historického města je podlouhlé tržiště Piazza delle Erbe (Zelný trh) na místě římského fóra, s měšťanskými domy a paláci ze 13.-17. století. Uprostřed náměstí stojí Capitello, pavilon na čtyřech sloupech ze 16. století, směrem k SZ je fontána s římskou sochou Madona da Verona a ještě dál sloup s benátským lvem. Na severu náměstí uzavírá renesanční Palazzo Maffei se středověkou věží a podivuhodným točitým schodištěm uvnitř. Západní stranu náměstí tvoří měšťanské domy, zbruba uprostřed Casa dei Mercanti s loggií a cimbuřím. Na východní straně je několik paláců s malovanými fasádami a dále na jih mohutná radnice, Palazzo della Ragione s věží Torre dei Lamberti vysokou 98 m z roku 1194.

Pod obloukem na východní straně náměstí kolem Palazzo della ragione se prochází na náměstí Piazza dei Signori, v jehož středu stojí pomník Dante Alighieriho. Jižní stranu tvoří radnice a soudní palác s velikým arkádovým dvorem. Na východní straně stojí Prefettura ze 13. století a severní stranu představuje slavná La Loggia, raně renesanční radnice z konce 15. století. Východně od tohoto náměstí se nacházejí pozdně gotické Arche Scaligere a kostelík S. Maria Antica, snad z 9. století.

Na jih od náměstí delle Erbe, v ulici Capello, stojí Casa di Giulietta, středověký měšťanský dům, který patřil rodu Capuletů; ve dvoře je „Juliin balkon“ a v domě muzeum staré Verony.

Galerie

Osobnosti města

  • Catullus (asi 84 př. n. l. – 54 př. n. l.), básník
  • Lucius III. (1097 – 1185), papež
  • Urban III. (cca 1120 - 1187), papež
  • Girolamo Fracastoro (1478 - 1553), italský lékař, filosof a básník
  • Paolo Veronese (1528 - 1588), malíř
  • Antonio Salieri (1750 - 1825), hudební skladatel, pedagog a dirigent
  • Cesare Lombroso (1835 – 1909), psychiatr, antropolog a kriminolog
  • Emilio Salgari (1862 – 1911), spisovatel dobrodružných románů
  • Romano Guardini (1885 – 1968), německý filosof a katolický teolog
  • Gerhard Domagk (1895 – 1964), německý lékař - patolog, mikrobiolog, bakteriolog a chemik

Partnerská města

Bibliografie

  • ITÁLIE - Severní Jadran, Pádská nížina, Kartografie Praha a.s., 2004
  • ITÁLIE, Ikar Praha, a.s., 2000
  • ITÁLIE, San Marino, Vatikán, Nakladatelství Olympia, a.s., 1997
  • ITÁLIE, Berlitz, 2003

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Verona
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Verona
 Itálie  Italské památky na seznamu světového dědictví UNESCO

AgrigentoAlberobelloAmalfinské pobřežíAquileiaAssisi • Botanická zahrada v Padově • Castel del Monte • Cerveteri a Tarquinia • Cilento a Vallo di Diano • Paestum, Velia a Certosa di Padula • Crespi d'Adda • Dolomity • Ferrara • Florencie • Hadriánova vila • Janov • Královské budovy rodu Savojského • Královský palác Caserta • Liparské ostrovy • Mantova a Sabbioneta • Matera • Katedrála v Modeně, brána Torre Civica a náměstí Piazza Grande v Modeně • Monte San Giorgio • Neapol • Piazza del Duomo, Pisa • Pienza • Portovenere, Cinque Terre a ostrovy Palmaria, Tino a Tinetto • Ravenna • Rhétská dráha • Řím • Sacri Monti • San Gimignano • Santa Maria delle Grazie • Siena • Skalní kresby ve Val Camonice • Su Nuraxi di Barumini • Syrakusy a Pantalica • Urbino • Val d'Orcia • Val di Noto (Caltagirone, Militello in Val di Catania, Catania, Modica, Noto, Palazzolo, Ragusa a Scicli) • Verona • Vicenza a Palladiovy vily v Benátsku • Villa d'Este • Villa Romana del Casale • Mocenská střediska Longobardů v Itálii