Mantova

Z Multimediaexpo.cz

Letecký pohled na město (2008)

Mantova (latinsky Mantua, v mantovském dialektu Màntua) je italské historické město v Lombardii, sídlo stejnojmenné provincie a zároveň diecéze. Roku 70 př. n. l. se v okolí Mantovy narodil Publius Vergilius Maro, zdejší nejznámější občan.[1] O Mantově se zmiňuje také William Shakespeare ve hře Romeo a Julie jako o místu, kam musel Romeo utéct do vyhnanství z Verony před pomstou Kapuletů, a také Giuseppe Verdi ve své opeře Rigoletto.

Mantova má 48 400 obyvatel (celá aglomerace 100 000 obyvatel) a leží asi 35 km jihozápadně od Verony. Od severu je město chráněné třemi ve středověku založenými jezery na řece Mincio: Lago Superiore, Lago di Mezzo, Lago Inferiore.

Obsah

Historie

Město vzniklo na jakémsi ostrově v řece Mincio a je patrně etruského původu, za punských válek je dobyli Římané, od Césara získalo městská práva a Augustus zde usídloval válečné veterány. V raném středověku město silně utrpělo nájezdy byzantinců, Langobardů a Franků a v 10. století připadlo hrabatům z Canossy (rodina Attoni di Cannosa). V období jejich vlády došlo k rozkvětu městečka.[2] Poslední z nich, hraběnka Matylda Toskánská, prý dala 1098 postavit rotundu San Lorenzo. Po její smrti roku 1114 se Mantova stala svobodným městem, roku 1198 byla vytvořena jezera na severní straně města a roku 1273 se vlády zmocnil rod Bonacolsi, za něhož město prosperovalo, podobně jako za vlády rodu Gonzaga (1328–1627). Když rod vymřel, město dobyla císařská vojska a vyplenila. Od roku 1708 patřila Mantova jako významná pevnost Rakousku a roku 1866 se připojila ke sjednocené Itálii.

Pamětihodnosti

Dóm sv. Petra a Pavla

Hrad sv. Jiří je středověká pevnost na severu města, v 15. a 16. století rozšířená o rozsáhlé Palazzo Ducale s několika dvory a mnoha uměleckými poklady. Pro rodinu Gonzagů zde pracovali například Leone Battista Alberti, Andrea Mantegna, Giulio Romano, Donatello, Peter Paul Rubens, Pisanello a další.

Na náměstí Piazza Sordello (nazvaném podle trubadúra ze 13. století, o němž píše Dante, ale také Browning, Joyce a další) naproti Palazzo Ducale je katedrála sv. Petra a Pavla (Duomo). Na místě starokřesťanského kostela vznikla ve 12. století románská cihlová stavba, z níž se zachovala věž. Kostel byl goticky přestavěn v letech 1393–1401 a znovu po požáru roku 1545 podle plánů Giulia Romana. Kostel je trojlodní basilika s kupolí nad křížením a plochým stropem v lodi, mramorové průčelí je z roku 1756.

Ještě jižnějí je tržiště Piazza delle Erbe, jehož jihovýchodní stranu tvoří radnice (Palazzo della Ragione) s věží a orlojem. Vedle radnice stojí rotunda sv. Vavřince (San Lorenzo), postavená kolem roku 1100 a inspirovaná chrámem Božího hrobuJeruzalémě. Masivní cihlová stavba s kupolí má uvnitř dvojí ochoz, zbytky fresek byzantského slohu a u vchodu stojí mramorový sarkofág ze 6. století.

Za řadou měšťanských domů na protější straně náměstí stojí kostel sv. Ondřeje (Sant´Andrea), stavěný podle plánů G. B. Albertiho v letech 1472–1496, ale dokončený až o sto let později. Vysoká kupole je z 18. století. Je to jednolodní prostorná stavba 99 m dlouhá s masivní válcovou klenbou, v první kapli vlevo je pohřben A. Mantegna.

Jižně od města stojí v renesanční zahradě slavný Palazzo Te, rozsáhlá a přísně symetrická čtvercová přízemní vila s velkým vnitřním dvorem, postavená v letech 1525–1535 podle plánů Giulia Romana s původní vnitřní štukovou a freskovou výzdobou. Uvádí se jako příklad manýrismu: je postaven v klasických slozích, architekt však jejich pravidelnost záměrně narušil mnoha drobnými detaily.

Osobnosti města

  • Andrea Mantegna (1431 – 1506), italský raně renesanční malíř
  • Jacopo Strada (1507 – 1588), historik, numismatik, spisovatel a sběratel, správce sbírek Rudolfa II. v Praze.
  • Claudio Monteverdi (1567 – 1643), hudební skladatel
  • Eleonora Gonzagová (1598 – 1655), římskoněmecká císařovna a česká královna jako manželka Ferdinanda II. Štýrského
  • Eleonora Magdalena Gonzagová (1630 – 1686), římskoněmecká císařovna a česká královna jako manželka Ferdinanda III. Habsburského
  • Tazio Nuvolari (1892 – 1953), motocyklový a automobilový závodník

Partnerská města

Literatura

  • K. Baedeker, Northern Italy. Leipzig 1910, str. 314-321
  • Ottův slovník naučný, heslo Mantova. Sv. 16, str. 789

Reference

  1. Dle Suetoniova Vita Vergili na svém údajném epitafu prohlásil „Mantua me genuit“ (Mantova mne zrodila)
  2. AUTORSKÝ KOLEKTIV. Itálie. Praha : Olympia, 1990. ISBN 80-7033-101-1. Kapitola Mantona, s. 62.  

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Mantova
Lombardie • obce v provincii Mantova

Acquanegra sul Chiese • Asola • Bagnolo San Vito • Bigarello • Borgoforte • Borgofranco sul Po • Bozzolo • Canneto sull'Oglio • Carbonara di Po • Casalmoro • Casaloldo • Casalromano • Castel Goffredo • Castel d'Ario • Castelbelforte • Castellucchio • Castiglione delle Stiviere • Cavriana • Ceresara • Commessaggio • Curtatone • Dosolo • Felonica • Gazoldo degli Ippoliti • Gazzuolo • Goito • Gonzaga • Guidizzolo • Magnacavallo • Mantova • Marcaria • Mariana Mantovana • Marmirolo • Medole • Moglia • Monzambano • Motteggiana • Ostiglia • Pegognaga • Pieve di Coriano • Piubega • Poggio Rusco • Pomponesco • Ponti sul Mincio • Porto Mantovano • Quingentole • Quistello • Redondesco • Revere • Rivarolo Mantovano • Rodigo • Roncoferraro • Roverbella • Sabbioneta • San Benedetto Po • San Giacomo delle Segnate • San Giorgio di Mantova • San Giovanni del Dosso • San Martino dall'Argine • Schivenoglia • Sermide • Serravalle a Po • Solferino • Sustinente • Suzzara • Viadana • Villa Poma • Villimpenta • Virgilio • Volta Mantovana

 Itálie  Italské památky na seznamu světového dědictví UNESCO

AgrigentoAlberobelloAmalfinské pobřežíAquileiaAssisi • Botanická zahrada v Padově • Castel del Monte • Cerveteri a Tarquinia • Cilento a Vallo di Diano • Paestum, Velia a Certosa di Padula • Crespi d'Adda • Dolomity • Ferrara • Florencie • Hadriánova vila • Janov • Královské budovy rodu Savojského • Královský palác Caserta • Liparské ostrovy • Mantova a Sabbioneta • Matera • Katedrála v Modeně, brána Torre Civica a náměstí Piazza Grande v Modeně • Monte San Giorgio • Neapol • Piazza del Duomo, Pisa • Pienza • Portovenere, Cinque Terre a ostrovy Palmaria, Tino a Tinetto • Ravenna • Rhétská dráha • Řím • Sacri Monti • San Gimignano • Santa Maria delle Grazie • Siena • Skalní kresby ve Val Camonice • Su Nuraxi di Barumini • Syrakusy a Pantalica • Urbino • Val d'Orcia • Val di Noto (Caltagirone, Militello in Val di Catania, Catania, Modica, Noto, Palazzolo, Ragusa a Scicli) • Verona • Vicenza a Palladiovy vily v Benátsku • Villa d'Este • Villa Romana del Casale • Mocenská střediska Longobardů v Itálii