Veronika Bromová

Z Multimediaexpo.cz

Broom icon.png Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Multimediaexpo.cz pomoci tím, že ho vylepšíte.
Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl a Encyklopedický styl.
Broom icon.png

Veronika Bromová (* 12. srpna 1966) je česká digitální umělkyně, fotografka, realizátorka prostorových instalací a objektů, grafička a vysokoškolská pedagožka žijící v současnosti v Praze.

Obsah

Ve zkratce

  • za svojí nejúspěšnější výstavu považuje: „Zemzoo” a „Kráska a zvíře”
  • její stálá inspirace: asijské umění, design a knihy
  • její oblíbený ženský vzor: Madonna
  • nejoblíbenější umělecký směr: expresionismus a dekadence
  • nejlepší období jejího života: dětství
  • typ tvorby: všestranná
  • priority v její tvorbě: přirozená nahota, sexualita, provokativnost
  • objekt focení: sebe sama
  • 1. zkušenost s focením nahého těla: ve 13 letech s Janem Saudkem
  • sdělení tvorby: ukázat ženu přirozeně, včetně jejích pocitů

Životopis

Narodila se v Praze v rodině známého ilustrátora knih pro děti a mládež Pavla Broma, Pavel Brom doprovodil svým umem řadu historických děl Alexandra Dumasea či fantaskních románů Julese Vernea.

Biografie

Tvorba

Patří k polistopadové generaci českých výtvarníků a výtvarnic, kteří, kromě klasických výtvarných postupů, začali používat také nové sdělovací prostředky - novými médii, které se v devadesátých letech díky nástupu osobních počítačů zpřístupnily. Díla kromě nových forem jako digitální obraz přinesla i nový obsah, který přinesly změny společnosti po pádu komunismu. Jako např. feminismus, pedofilie, pornografie, militarismus či antimilitarismus, esoterika atd. Kritikové často ze starší umělecké generace napadali prvoplánovost či povrchnost v dílech: kupř.: David Černý a jeho tank či trabant, Jiří David, cyklus Moji rukojmí, kde hlavní roli hrají spoutané děti či projekt billboardu s lebkou u dálnice, Jiří Surůvka dítě/dvojče s Hitlerovým knírkem [1] atd. V její tvorbě se objevují snad všechna tehdejší témata, která v předchozím režimu izolovaném železnou oponou chyběla: feminismus, gender - rod, kdy se řeší sociální a kulturní rozdíl mezi pohlavím, v češtině se pojem gender překládá jako rod Dalším tématem je vlastní identita, lidská anatomie, erotika, tarotová mystika, pedofilie a mimozemské civilizace z žánru sci-fi.

Výstavy

Po zhroucení komunistického režimu ve střední Evropě vypukl na západoevropském uměleckém trhu trend pro nákup umění z postkomunistických zemí, zvláště ze sovětské perestrojkové výtvarné tvorby.[2]. Do tohoto trendu se zařadila také řada mladých československých umělců. Pokud bychom se drželi pojmu "druhá kultura", který pro předchozí „neoficiální“, „alternativní“, „antisystémovou“ či „kontrakulturní“ kulturu vyplodil Magor Jirous [3], museli bychom tuto polistopadovou dekádu označit jako oficiální třetí kulturu, do které tvorba VB spadá. Na počátku uměleckou veřejnost zaujala společná "dámská" výstava Ženské domovy, kterou hostil Štencův dům [4]. Na výstavě prezentovala svá díla tedy Veronika Bromová, Andrée Cooke, Irena Jůzová, Els Opsomer, Dora Krol, Kristina Lorentzon, Markéta Othová, Elen Řádová, Štěpánka Šimlová, Kateřina Vincourová, Beatrix Weis. Byla poctěna cenou česká Gramy za rok 1995, nejlepší obal roku kapely Šum svistu. Později následovali výstavy v Rakousku, Francii, studijní pobyt v New Yorku. Později výstavy v menších i v regionálních galerií - např. Český Krumlov, Banská Bystrica. Spolu se svými studenty připravila festival nových médií v městečku Polička. Byla nominovaná také například na cenu Jindřicha Chalupeckého. Účastnila se také 48. Benátské bienále, které se konalo v roce 1999 v severoitalských Benátkách. Bromová se jej účastnila v prostorách společného česko-slovenského pavilonu s projektem mladých slovenských kurátorek Petry Hanákové a Alexandry Kusé [5]. Věhlasný švýcarský kurátor Harald Szeemann pojal tuto přehlídku jako "dAPERTutto" s primárním důrazem na mladé umělce a ženy, v duchu svého lehce kontroverzního názoru, že existuje jen umění, které buď má nebo nemá co říct a nikoliv umění, které vytvořil někdo s revmatismem v koleně nebo schizofrenií.[6] K tomu je nutno dodat, že v českém kulturním prostředí se kurátor vyvinul z kustoda umělecké sbírky, který o ni pečoval, systematicky zařazoval jednotlivé položky a dohlížel na její provoz.

Ceny

Byla poctěna cenou Gramy za rok 1995, cenu předával Lou Fanánek Hagen, který také uspěl se svým hitem Saša jede... Zvítězila v sekci: Nejlepší obal roku kapely Šum svistu. Byla nominovaná také na cenu Jindřicha Chalupeckého.

Pedagogika

Působí jako odborná asistentka v atelieru Nových médií 2 Akademie výtvarných umění v Praze od roku 2001. Spolupracovala na různých workshopech, kupř. fotografická dílna v Poldi Kladno, přednáší na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, na Katedře fotografie FAMU v Praze. Spolupracuje na tvůrčí dílně School of Art Institute Chicago in Prague atd.

Závěr

Její tvorba je přirovnávána k dílu světově proslulé americké fotografky Cindy Sherman[7], jejíž retrospektivu připravila Galerie Rudolfinum v roce 1998. Veronika Bromová se hlásí k ideálům sametové revoluce - láska, pravda, lidskost, které v současné společnosti postrádá.[8]. Další aktivity jsou i kurátorské - vybírala umělce na přehlídku mladých výtvarníků Mladé maso, je spoluzakladatelka již zaniklé galerie Home. Její dílo je zastoupeno ve sbírce Centre Georges Pompidou Paris ve Francii, kde je z českých umělců zastoupen také například grafik Oldřich Kulhánek, autor českých státních bankovek. Její poslední retrospektivní výstava "Království", která byla v říjnu 2008 vystavena v domě U kamenného zvonu, vyvolávala v lidech dva pocity - tj. rozdělila návštěvníky na dva tábory. Na ty, kteří ji přijali, a na ty, kteří neměli odvahu koukat se tváří v tvář velkoformátovým obnaženým fotografiím, na kterých je většinou vyobrazena autorka sama. Celkově si je sama modelem a tvrdí, že to je hlavně proto, že má pocit, že skrze sebe dokáže nejlépe vyjádřit a přiblížit to, co divákovi chce. Její práce spočívá ve tvorbě digitálně upravovaných fotografií, ale občas dělá i objekty (visící jedinec, Kráska a zvíře, apod..) Některé objekty jsou na téma recyklace.[9]

Samostatné výstavy (výběr)

2003

  • AUTOBIOGRAF, Kunsthalle Krems-Factory, Krems

2002

  • EFEKT DEFEKT, Ceské centrum, Berlín
  • EFEKT DEFEKT, galerie Behemot, Praha
  • SPOLU, s Martinem Mainerem, KrausErben Gallery, Dresden

2001

  • EFEKT DEFEKT, Feichtner and Mizrahy Gallery-Breuner Palace, Vienna

2000

  • KOUSKY MĚ - KOUSKY N.Y.C., New York University Prague
  • Praha (katalog)
  • MÍSTA NA ZEMI, Špálova galerie, Praha
  • MÍSTA NA ZEMI, galerie Sokolská 26, Ostrava

1999

  • ZEMZOO, Pavilon české republiky, 48.
  • benátské bienále současného umění, Benátky (katalog)
  • ZEMZOO, galerieJAMA 10 , Ostrava (katalog)
  • KOUSKY MĚ - KOUSKY N.Y.C., galerie u Černého pavouka, Ostrava

1998

  • RŮZNÉ, Muzeum a Galerie v Poličce, Polička.
  • KRÁSKA A ZVÍŘE, Galerie V kapli, Bruntál
  • ZEMZOO, galerie Nová Síň, Praha (katalog)

1997

  • VERONIKA BROMOVÁ – Fotografie, Galerie G4, Cheb.
  • NA HRANĚ OBZORU, Galerie hl.města Prahy
  • Staroměstská radnice, Praha (katalog)

1996

  • OUT OF PHOTO 1, Malá stanica Gallery, Sorosovo centrum, Skopje
  • RÓZA EXTÁZE, Galerie Verlyba , Praha
  • MILENCI, Galerie JNJ, s K. Vincourovou a M. Othovou, Praha
  • MĚSÍC FOTOGRAFIE, Galerie Michalský dvor, Bratislava (katalog)

Skupinové výstavy- výběr

2003

  • CLICK, Muzeum a Galerie v Policce, Policka
  • WEAK AND AGGRESSIVE, Zverev Center for Contemporary Art, Moscow
  • REACENTLY DEVELOPED, Feichtner and Mizrahi, Vienna
  • MAIS QUELLE TETE TU FAIS!, Galerie le Garage, Toulouse

2002

  • CORPS ET TRACES, Musée des Beaux-Arts, Nancy

2001

  • TO FLOW TO, Chromosome Gallery, Berlin.
  • ARTISTS to ARTIST(Support of czech artmagazin-auction,
  • ANTEPRIMA BOVISA – MILANO EUROPA 2000, Trienale Palace

2000

  • TRANSGLOBE, Mánes Gallery, Prague (catalogue)
  • JEUX D AMOUR, Wigmore Fine Art, Battersea Art Center
  • DER ANAGRAMMATISCHE KORPER, ZKM Karlsruhe (catalogue)
  • GIRLS SHOW, National Gallery, Bucuresti
  • THE END OF THE WORLD? National Gallery Prague, Kinsky Palace
  • GIRLS SHOW, Emil Fila Gallery, Ústí nad Labem

1999

  • DUSK, Centre of Contemporary Art, Seattle.
  • CZ 99 – ARTLAB, Venceslas Squere. 15, Praha.
  • DER ANAGRAMMATISCHE KORPER, Kunsthaus Muerz, Graz.

1998

  • BODY IN PHOTOGRAPHY, Fotofest Prague–Kolín nad Labem
  • FICTION INTIMÉE, Fundation J. Miró, Barcelona
  • ART OF THE WORLD ´98, Passage de Retz, Paříž
  • Czech Art IN THE 90´, Prague City Gallery, permanent exhibitions
  • CLOSE ECHOES, Prague City Gallery, City Library building
  • CLOSE ECHOES, Kunsthalle Krems, Krems (catalogue)
  • CERTAINTY AND SEARCH IN CZECH PHOTOGRAPHY

1997

  • JINDŘICH CHALUPECKÝ PRIZE - Finalists exhibition
  • ANGEL, ANGEL, Rudolfinum Gallery, Prague
  • CERTAINTY AND SEARCH IN CZECH PHOTOGRAPHY
  • SYMPTOMY, HI-TECH/ART, House of the Art, Brno
  • INTROSPEKCE, Prazáks Palace, Moravien Gallery, Brno (catalogue)
  • CHIMERA, Midleeuropa Photographies, Halle (catalogue)

1996

  • CERTAINTY AND SEARCH IN CZECH PHOTOGRAPHY,
  • EXTERIOR versus INTERIOR, Cosmos Gallery, Bratislava (catalogue)
  • ORBIS FICTUS EXTRACTUS, City Gallery, Polička.

1995

  • ORBIS FICTUS, Valdštejnská jízdárna, II. Anual exhibition of SCSU,
  • DIVUS-BAZAR, Libenský Island, Prague.
  • BORDERS of PHOTOGRAPHY, Prague House Photography, Prague.
  • TEST RUN, Máns Gallery, Prague (catalogue).
  • CLEAR PROFIT, MXM Gallery, Prague (catalogue).

Sbírky

Reference

  1. [1]
  2. [2]
  3. [3]
  4. [4]
  5. [5]
  6. [6]
  7. kultura.ihned.cz - Veronika Bromová našla v nahotě a sebeničení svobodu a pravdu, 10. 11. 2008
  8. www.artservis.info
  9. www.fotografnet.cz

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Veronika Bromová