Zuihó

Z Multimediaexpo.cz

Zuihó během bitvy u Mysu Engaño 25. října 1944

Zuihó během bitvy u Mysu Engaño 25. října 1944

Základní údaje Zuihó během bitvy u Mysu Engaño 25. října 1944
Typ: letadlová loď
Třída: třída Šóhó
Číslo trupu:
Jméno podle:
Objednána:
Zahájení stavby: 1934
Spuštěna na vodu: prosinec 1940
Uvedena do služby: leden 1941
Osud: potopena letouny v bitvě u mysu Engaño 25. října 1944
Poloha vraku:
Cena:
Předchůdce:
Následovník:
Poznámka:
Takticko-technická data
Výtlak: 14 200 tun
Délka: 217 m
Šířka: 23 m
Ponor: 6,6 m
Pohon: parní turbíny, 2 hřídele
52 000 shp (38,8 MW)
Palivo:
Rychlost: 28,2 uzlů (51,8 km/h)
Dosah:
Posádka: 785
Pancíř:
Výzbroj: 8 × 127 mm L/40 Typ 89
56 × 25 mm L/60 Typ 96
Elektronika:
Letadla: 30 letounů
Ostatní:

Zuihó (japonsky: 瑞鳳) byla lehká letadlová loď japonského císařského námořnictva během války v Tichomoří. Byla potopena 25. října 1944 v bitvě u mysu Engaño, kde hrála roli návnady, která měla odpoutat pozornost amerických letadlových lodí od hlavního japonského svazu bitevních lodí.

Obsah

Stavba

Stavba Zuihó a její sesterské lodě Šóhó byla zahájena v roce 1934 a byla od počátku naplánována tak, aby je bylo možné podle potřeby dokončit jako ropné tankery, tendry ponorek nebo letadlové lodě. Zuihó měla původně sloužit jako rychlý tanker Takasaki, ale nakonec byla v lednu 1940 dokončena jako letadlová loď.

Válečné nasazení

V lednu 1941 byla Zuihó zařazena do služby v Císařském námořnictvu a spolu se sesterskou lodí Šóhó byla přiřazena k 3. divizi letadlových lodí. V prosinci 1941 se účastnila útoku na Filipíny a v lednu následujícího roku podporovala invazi do Holandské východní Indie. Během bitvy u Midway v červnu 1942 vedla „Podpůrnou skupinu“ a do bojů s americkými loděmi přímo nezasáhla. Nesla v té době na své palubě 12 stíhacích letounů Micubiši A6M2 „Zero“ a 11 střemhlavých bombardérů Aiči D3A1 „Val“.[1]

V říjnu 1942 byla Zuihó přidělena k 1. divizi letadlových lodí (společně se Šókaku a Zuikaku) a 25.-27. října se účastnila bitvy u ostrovů Santa Cruz. Na palubě nesla 20 A6M2 Zero a 9 B5N2 Kate.[2] Ráno 26. října byla zasažena dvěma[3] 500lb (226,7 kg) pumami svrženými dvěma bombardéry SBD-3 Dauntless ranního průzkumu z letadlové lodi USS Enterprise. Poškození znemožnila letový provoz na její palubě. Tím účast Zuihó v této bitvě skončila a spolu s o něco později poškozenou Šókaku byla v doprovodu torpédoborců Hacukaze a Maikaze odeslána na Truk.[4]

V lednu a únoru 1943 pomáhala Zuihó společně s Džunjó a Zuikaku při evakuaci Guadalcanalu.

V únoru 1944 se Zuihó účastnila bitvy ve Filipínském moři.

25. října 1944 se Zuihó v rámci Severního svazu viceadmirála Ozawy zúčastnila bitvy u Leyte. Během střetnutí u mysu Engaño byla zasažena letová paluba Zuihó během náletu první vlny amerických bombardérů. Po provizorní opravě tohoto poškození přilétly další tři vlny bombardérů, které nakonec v 15:00 hod Zuihó potopily.

Během své poslední bitvy nesla Zuihó jen velmi málo letadel a byla obětována, společně s ostatními japonskými letadlovými loděmi, jako návnada, která měla odpoutat pozornost amerického svazu letadlových lodí od hlavního japonského svazu bitevních lodí.

Reference

  1. Naval Historical Center – Battle of Midway: 4-7 June 1942: Composition of Japanese Naval Forces (anglicky)
  2. Viz Order of Battle - Battle of Santa Cruz, 26 October 1942@navweaps.com
  3. O dvou zásazích hovoří cv6.org, War diary@cv6.org, Action report@cv6.org i IJN Zuiho: Tabular Record of Movement@combinedfleet.com. TILLMAN, Barrett; LAWSON, Robert L.. U.S. Navy Dive and Torpedo Bombers of WWII. [s.l.] : Zenith Imprint, 2001. Dostupné online. ISBN 0760309590. S. 101.   ale píše pouze o jednom zásahu a jednom „těsně vedle“.
  4. Viz IJN Zuiho: Tabular Record of Movement@combinedfleet.com

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Zuihó