Živel

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 5. 7. 2025, 08:38

Živel (od „živý“) je slovo, vytvořené Jungmannem jako překlad latinského elementum a řeckého stoicheion, která znamenala prvek, počátek, písmeno. V češtině se užívá – často v množném čísle – pro:

přírodní síly, zejména pokud působí ničivě (živelní pohroma),
složky světa, zejména v esoterice a alchymii,
metaforicky pro nezkrotné děti, podezřelé nebo podvratné skupiny.

Odtud také živelný, spontání a neodolatelný, nezamýšlený a přitom mocný.

Přírodní filosofie

Řecké živly

Značky klasických živlů
oheň
země
vzduch
voda

Úvahy o čtyřech živlech (řec. stoicheia) jako o věčných základech či prvcích, z nichž se jako z písmen skládá prazáklad světa, se vyskytují už u předsókratovských filosofů a tvoří pak základ starověké fyiky. Podle pozdějších zpráv pokládal Thalés z Milétu za pralátku světa vodu, Anaximenés vzduch a Hérakleitos snad oheň. Nauku o čtyřech živlech zformuloval Empedoklés, který také uvažoval o tom, jak jeden přechází ve druhý. Počet čtyři přitom není nahodilý, ale odpovídá čtyřem světovým stranám a ročním obdobím a navozuje tak představu všeobecnosti, a zároveň i jisté základní stálosti – tak jako čtyřboký dům nebo čtyřnohé zvíře. Na čtyři živly navazuje také Hippokratova nauka o čtyřech tělesných šťávách (humores), jejichž směsi tvoří „temperament“ či povahu člověka.

Živel	Těleso (Platón)	Vlastnost (Aristotelés)	Světová strana	Temperament
oheň	čtyřstěn	teplý a suchý	jih	cholerik
vzduch	osmistěn	teplý a vlhký	východ	sangvinik
voda	dvacetistěn	chladný a vlhký	západ	flegmatik
země	krychle	chladný a suchý	sever	melancholik

Pětice živlů

Platón dodal ke čtveřici živlů ještě nebeský živel éter (aithér) a každému z nich přisoudil jeden z pěti pravidelných mnohostěnů. Podle Aristotela představují čtyři pozemské živly kombinace vlastností teplý / studený a suchý / vlhký a jejich společným původem je „pátá esence“ či kvintesence – nebeský éter. Nauka o živlech měla velký význam i pro stoiky, kteří pátý živel ztotožnili s duchem (pneuma). O pěti živlech se hovoří také v buddhismu, kde se pro pátý živel užívá název „prázdno“. V čínském taoismu a dalších tradicích se jako pět živlů uvádí dřevo (strom), oheň, země, kov (zlato) a voda. Také zde se k nim váží různé výklady, včetně astrologických.

Od alchymie k chemii

Úvahy o čtyřech živlech sice i pozdější křesťanství|křesťanští myslitelé občas zmiňují, velký význam jim ale nepřikládali. Jen středověké lékařství se stále inspirovalo Hippokratem. Helénistické myšlenky o pralátkách a jejich míšení převzali v Alexandrii a v Sýrii Arabové, kteří pro ně vytvořili slovo al-chymia (z řec. chemeia) a touto cestou se v pozdním středověku dostaly zase do Evropy. Renesanční myslitelé a zejména alchymisté a astrologové věnovali úvahám o látkách a jejich proměnách velkou pozornost i úsilí, až Robert Boyle (1627–1692) začal uvažovat o „elementech“ empiricky. Začal totiž zkoumat, které látky se chemicky nedají rozložit na jednodušší a otevřel tak cestu k prvkům v moderním smyslu. Místo alchymie začal také užívat slovo chemie.

Literatura

Ottův slovník naučný, heslo Živel. Sv. 27, str. 851

Související články

Externí odkazy

Archive.org – Klasické elementy (anglicky)

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Živel

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

@@ Řádka 5: / Řádka 5: @@
 Odtud také '''živelný''', spontání a neodolatelný, nezamýšlený a přitom mocný.
 == Přírodní filosofie ==
-{|align="left" class="toccolours" style="width:200px; float:left; margin:1em 1em 1em 1em;"
+{|align="left" class="toccolours" style="width:220px; float:right; margin:1em 1em 1em 1em;"
 | style="background:#f8eaba; text-align:center;" |
-<center>
 ; Řecké živly
-</center>
 |-
 | style="text-align:center;" |
-[[Soubor:Four elements representation.png|center|180 px|Klasické čtyři živly]]
+[[Soubor:Four elements representation.png|center|190px|Klasické čtyři živly]]
 <br style="clear:both;">
 {{Podtržení|Značky klasických živlů}}
 <br style="clear:both;">
-[[Soubor:Alchemy fire symbol.png|20px]]
+[[Soubor:Alchemical fire symbol (fixed width).png|30px]]
 [[oheň]] <br />
-[[Soubor:Alchemy earth symbol.png|20px]]
+[[Soubor:Alchemical earth symbol (fixed width).png|30px]]
 [[země]]  <br />
-[[Soubor:Alchemy air symbol.png|20px]]
+[[Soubor:Alchemical air symbol (fixed width).png|30px]]
 [[vzduch]] <br />
-[[Soubor:Alchemy water symbol.png|20px]]
+[[Soubor:Alchemical water symbol (fixed width).png|30px]]
 [[voda]]
 |}
@@ Řádka 36: / Řádka 34: @@
 |----- bgcolor=#EEEEEE
 | [[oheň]] || [[čtyřstěn]] || teplý a suchý
-|| jih || cholerik || [[Soubor:Element Feuer.png|12px|center]]
+|| jih || cholerik || [[Soubor:Alchemical fire symbol (bold).png|30px|center]]
 |----- bgcolor=#EEEEEE
 | [[vzduch]] || [[osmistěn]] || teplý a vlhký
-|| východ|| sangvinik || [[Soubor:Element Luft.png|12px|center]]
+|| východ|| sangvinik || [[Soubor:Alchemical air symbol (bold).png|30px|center]]
 |----- bgcolor=#EEEEEE
-| [[voda]] || [[dvacetistěn]] || chladný a vlhký
+| [[voda]] || [[dvacetistěn]]&nbsp;&nbsp; || chladný a vlhký
-|| západ || flegmatik|| [[Soubor:Element Wasser.png|12px|center]]
+|| západ || flegmatik|| [[Soubor:Alchemical water symbol (bold).png|30px|center]]
 |----- bgcolor=#EEEEEE
-| [[země]] || [[krychle]] || chladný a suchý || sever
+| [[země]] || [[krychle]] || chladný a suchý&nbsp;&nbsp; || sever
-|| melancholik || [[Soubor:Element Erde.png|12px|center]]
+|| melancholik || [[Soubor:Alchemical earth symbol (bold).png|30px|center]]
 |}
 == Pětice živlů ==
@@ Řádka 53: / Řádka 51: @@
 == Od alchymie k chemii ==
 Úvahy o čtyřech živlech sice i pozdější křesťanství|křesťanští myslitelé občas zmiňují, velký význam jim ale nepřikládali. Jen středověké lékařství se stále inspirovalo Hippokratem. Helénistické myšlenky o pralátkách a jejich míšení převzali v [[Alexandrie|Alexandrii]] a v [[Sýrie|Sýrii]] Arabové, kteří pro ně vytvořili slovo ''al-chymia'' (z řec. ''chemeia'') a touto cestou se v pozdním středověku dostaly zase do Evropy. Renesanční myslitelé a zejména alchymisté a astrologové věnovali úvahám o látkách a jejich proměnách velkou pozornost i úsilí, až Robert Boyle (1627–1692) začal uvažovat o „elementech“ empiricky. Začal totiž zkoumat, které látky se chemicky nedají rozložit na jednodušší a otevřel tak cestu k prvkům v moderním smyslu. Místo alchymie začal také užívat slovo chemie.
-=== Literatura ===
+== Literatura ==
 * ''Ottův slovník naučný'', heslo Živel. Sv. 27, str. 851
-=== Související články ===
+== Související články ==
 * [[Látka]]
 * [[Prvek]]
 == Externí odkazy ==
-* [http://www.friesian.com/elements.htm Klasické elementy (anglicky)]
+* [https://web.archive.org/web/20110226075118/http://www.friesian.com/elements.htm Archive.org – Klasické elementy (anglicky)]
-{{commonscat|Four elements}}{{Článek z Wikipedie}}
+{{Commonscat|Four elements}}{{Článek z Wikipedie}}
 [[Kategorie:Filosofické pojmy]]
 [[Kategorie:Alchymie]]