Vzduch
8. října začíná nová soutěž pro všechny editory naší encyklopedie !
Do soboty 10.11. si zde vytvořte uživatelský účet a udělejte alespoň 30 slušných editací.
Ze všech aktivních editorů vybereme 3 nejlepší (13.11.) a každý dostane špičkové ceny:
První a nejlepší editor dostane odměnu 500 Kč a status privilegovaného RCRedaktora.
Druhý editor dostane odměnu 300 Kč a status privilegovaného RCRedaktora.
Třetí editor dostane odměnu 200 Kč a status privilegovaného RCRedaktora.

Z Multimediaexpo.cz

Přejít na: navigace, hledání
Vyšší procento vodních kapiček ve vzduchu dávají vzniknout mlze

Vzduch je směs plynů tvořící plynný obal Země - atmosféru - sahající až do výše asi 10 000 km. Má vliv na všechny chemické proměny jak v nerostné přírodě respektive v neživé přírodě, tak i v živých organismech. Prakticky všechny živé organismy (živá příroda) by bez kyslíku z ovzduší nemohly vůbec existovat. Má i své významné fyzikálně chemické vlastnosti, jedná se zejména o transport vody neboli koloběh vody v ovzduší. Kromě toho tepelná kapacita vzduchu udržuje na Zemi teplotu přijatelnou pro život, jinak by na noční straně naší planety byl mráz několika desítek stupňů, kdežto na denní straně by bylo více než stostupňové horko. Je také důležitou průmyslovou surovinou. Mimo jiné vzduch (resp. kyslík v něm obsažený) také slouží k oxidaci paliva ve všech běžných spalovacích motorech, k oxidaci paliva při výrobě elektrické energie v tepelných elektrárnách, dále při vytápění či ohřevu vody atd. Vzduch tedy slouží coby druhá (prakticky neviditelná) složka každého běžného fosilního paliva.

Složení vzduchu

Vzduch v nižších vrstvách je homogenní směsí těchto plynů:

plyn objem % hmotnost %
dusík 78,09 75,51
kyslík 20,95 23,16
argon 0,93 1,28
oxid uhličitý 0,033 (334 ppm) 0,05
neon 0,0018 (18,18 ppm) 0,0012
helium 0,000524 (5,24 ppm) 0,000072
metan 0,0002 (2 ppm) 0,0001
krypton 0,000114 (1,14 ppm) 0,0003
vodík 0,00005 (0,5 ppm) 0,000001
xenon 0,0000087 (87 ppb) 0,00004

Obsah

Fyzikální vlastnosti vzduchu při 0°C a 1,01325 bar

Vlastnost Symbol Jednotka Hodnota
Molární hmotnost Mm kg/mol 28,96
Molární objem Vm dm3/mol 22,40
Plynová konstanta r J/kg.K[1] 287,10
Hustota ρ0 kg/m3 1,29
Měrná tepelná kapacita (0 °C) c kJ/kg.K 1,01
Izoentropický exponent κ=cp/cv 1,40
Teplota tání tt °C -213,4
Teplota varu tv °C -194,5

Uvedené plyny jsou až na výjimky (CO2, CH4, H2) relativně stálé a jejich koncentrace se nemění. Mimo to atmosférický vzduch obsahuje proměnlivé množství vodní páry a různých jiných plynů (CO, SO2, N2O, NO, NO5 NH3, O3) a tuhé aerosoly (prach, pyl, mikroorganismy). Vodní pára a oxid uhličitý jsou dva v atmosféře nejvíce zastoupené skleníkové plyny, díky kterým je na Zemi teplota asi o 33 stupňů Celsia vyšší, než by byla bez skleníkového efektu způsobeného těmito plyny (hodnota záleží na různých odhadech a modelech).

Kapalný vzduch

Kapalný vzduch se získává tím, že se atmosférický vzduch zbaví prachu, CO2 a vlhkosti a stlačí až na 200 násobek normálního tlaku. Následně se ochladí studenou vodou a pak se nechá rozepnout do prostoru na tlak 20 až 30 násobek normálního tlaku. Tím jeho teplota silně klesne a takto ochlazeného vzduchu se použije k předchlazování dalšího vzduchu v protiproudném chladiči. Postupně se dosáhne tak nízké teploty, že vzduch zkapalní za 20 až 30 násobku běžného tlaku. Kapalný vzduch tvoří namodralou kapalinu o bodu varu -190 °C.

Průmyslově se z kapalného vzduchu destilací získává kyslík a dusík.

Stlačený vzduch

V průmyslu se stlačený vzduch používá zejména pro přenos energie pro pneumatické nástroje a zařízení. Příkladem budiž pneumatické kladivo či různé balicí stroje. Vzduch pro přenos energie je obvykle stlačen kompresorem, vysušen a doplněn olejovou mlhou.

Stlačeným vzduchem se nafukují pneumatiky, zvedací vaky, nafukovací čluny, míče, hračky.

Stlačený vzduch je dále používán při potápění a práce pod vodou, obvykle do maximání hloubky 40 m.

Vzduch také slouží k dopravě - buď přímo, např. zemědělský fukar, nebo pro přepravu schránek např. v systému potrubní pošty. Rovněž se používá k instalaci optických kabelů, které by mechanické zasunování do potrubí poškodilo.

Stlačeným vzduchem lze pomocí Venturiho efektu vyrobit i podtlak, který se pak používá např. v přísavkách.

Dopravní medium

Vzduchem se pohybují všechna vozidla, hladinové lodě i všechna letadla. Vzduch v motorových letadlech s pevnými křídly letadlo nejenže pomáhá pohánět, ale nese jej i nad povrchem Země. Bezmotorová letadla (kluzáky,větroně a padáky) využívají všech vlastností vzduchu pro svůj přesně definovaný pohyb.

Vzduch klade všem dopravním prostředkům (s výjimkou kosmických lodí a ponorek) přirozený odpor, který stoupá úměrně s kvadrátem jejich rychlosti. Vozidla tento odpor překonávají zvýšeným výkonem pohonného systému a čelí mu konstrukčním uspořádáním resp. svými aerodynamickými tvary. Zajímavý efekt lze dobře pozorovat kupř. u kolejových vozidel v tunelech (třeba v metru), kde se vozidlo v tunelu chová jako volný píst a vzduch před sebou tlačí tunelem dopředu.

Tělesa, která se velmi rychle pohybují v atmosféře (kupř. granáty, rakety, kulky), bývají z důvodů stabilizace dráhy letu vzduchem udržována v přímém směru prostřednictvím setrvačného efektu.

Literatura

Z. Ibler a kol.: Energetika technický průvodce, 2002 BEN - technická literatura ISBN 80-7300-026-1

Reference

  1. Ibler Zbyněk a kol.: Technický průvodce energetika, BEN - technická literatura, 2002, ISBN 80-7300-026-1, str. 70


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Vzduch
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Vzduch