Upper Klamath Lake je velké a mělké sladkovodní jezero ležící východně od pohoří Cascade Range v jižní části středního Oregonu.
Jedná se o největší sladkovodní plochu v Oregonu o velikosti 249,06 km2 (24 906 ha). Jezero je přibližně 40 km (25 mil) dlouhé a 13 km (8 mil) široké a rozprostírá se severozápadně od města Klamath Falls. Leží v průměrné nadmořské výšce 1 260 m (4 140 stop).
Na počátku 20. století byla většina mokřadů a bažin obklopujících jezero odvodněna pro zemědělské účely, což poškodilo rozsáhlé přírodní prostředí. Voda z jezera se již sto let využívá v rámci federálního projektu Klamath k zavlažování pro místní zemědělce. Hloubka jezera kolísá v důsledku regulace přítoku vody a v průměru se pohybuje mezi 8 a 50 stopami (2,4 a 15,2 m). Hladina jezera se nyní udržuje v rozmezí 1 261 až 1 263 m nad mořem, aby byl zajištěn životaschopný rybolov v jezeře a ochrana lososa coho (Oncorhynchus kisutch) v řece Klamath pod jezerem.
Jezero Upper Klamath je napájeno povodím o rozloze 9 760 km2 (3 768 čtverečních mil), které zahrnuje řeky Williamson a Wood, a je odvodňováno řekou Klamath (zde známou jako Link River), která z jezera vytéká na jeho jižním konci. Jezero je krátkým kanálem spojeno s menším jezerem Agency Lake na severu. Na pozemcích podél severního břehu jezera byla zřízena národní přírodní rezervace Upper Klamath National Wildlife Refuge s cílem zachovat přírodní prostředí.
Jezero Upper Klamath je největší zbytkem jezera Modoc, obrovského dešťového jezera, které v této oblasti existovalo přibližně do doby před 10 000 lety. Ve své největší rozloze pokrývalo jezero Modoc více než 2 600 km2 (1 000 čtverečních mil) a spojovalo jezera Upper Klamath, Lower Klamath a Tule, stejně jako všechny hlavní mokřady v horní části povodí řeky Klamath, do souvislého vodního útvaru. Jezero bylo více než desetkrát větší než dnešní jezero Upper Klamath a leželo téměř o 100 stop (30 m) výše. Jezero Modoc zmizelo na konci pleistocénu v důsledku oteplování a vysychání klimatu.
Oblast kolem jezera Upper Klamath a řek Williamson, Sprague a Wood na sever od jezera byla původně obývána kmenem Klamath.
Kmen Modoc obýval území na jih od jezera Upper Klamath, kolem jezer Lower Klamath a Tule.
Prvními doloženými osobami evropského původu, které navštívily Horní jezero Klamath, byla skupina lovců kožešin z Hudson's Bay Company pod vedením Petera Skene Ogdena v prosinci 1826. Ogden pojmenoval jezero „Dog Lake“ (Psí jezero), poté co od místních Klamathů získal devět psů jako potravu. S pomocí domorodých průvodců prozkoumali jezero a prameny řeky Klamath. V oblasti však nezůstali dlouho, ale vydali se na jih k přítokům řeky Klamath, kde hledali bobry.
Nepřátelství mezi americkými přistěhovalci a domorodými Američany vedlo k ozbrojeným konfliktům.
Jezero je přirozeně eutrofní a již od dávných dob je známé svou špatnou kvalitou vody. Frémont zaznamenal „často páchnoucí vody“ jezera a stezka Applegate Trail byla záměrně vedena mimo jezero, protože voda byla „tak špatná, že by mohlo být pro dobytek příliš nebezpečné pít ji v pozdní sezóně“. Od poloviny 19. století byla údolí na sever i na jih od Upper Klamath osídlena a rozvíjena pro zemědělství. Od roku 1917 je hladina vody v jezeře regulována přehradou Link River Dam, kterou spravuje Úřad pro meliorace Spojených států (BOR) v rámci projektu Klamath Reclamation Project, s cílem zajistit zavlažovací vodu pro zemědělství v horní části povodí Klamath. Původní dřevěná přehrada byla v roce 1921 nahrazena trvalejší betonovou konstrukcí.
