V pátek 26. dubna 2024 úderem 22 hodiny začíná naše nová
a opravdu velká série soutěží o nejlepší webovou stránku !!
Proto neváhejte a začněte hned zítra soutěžit o lákavé ceny !!

Bouzov (hrad)

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu „|thumb|upright|“ textem „|thumb|200px|“)
m (Nahrazení textu „České republice“ textem „České republice“)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.)
Řádka 1: Řádka 1:
[[Soubor:Bouzov, hrad (03).jpg|thumb||Vstupní část hradu s první bránou]]
[[Soubor:Bouzov, hrad (03).jpg|thumb||Vstupní část hradu s první bránou]]
-
'''Hrad Bouzov''' (původně Búzov) stojí ve [[Bouzov|stejnojmenné vesnici]] jihozápadně od města [[Loštice]] na středozápadní [[Morava|Moravě]]. Působí dojmem dobře zachované středověké památky, jeho současná podoba však pochází z romantické přestavby z přelomu 19. a [[20. století]]. Patří mezi nejnavštěvovanější památky v [[Česko|České republice]] a je vyhledávaným místem filmařů.
+
'''Hrad Bouzov''' (původně Búzov) stojí ve [[Bouzov|stejnojmenné vesnici]] jihozápadně od města [[Loštice]] na středozápadní [[Morava|Moravě]]. Působí dojmem dobře zachované středověké památky, jeho současná podoba však pochází z romantické přestavby z přelomu 19. a [[20. století]]. Patří mezi nejnavštěvovanější památky v [[Česká republika|České republice]] a je vyhledávaným místem filmařů.
== Historie ==
== Historie ==
[[Soubor:Bouzov, vstupní část.JPG|thumb|200px|left|Jádro hradu s palácem a věží]]
[[Soubor:Bouzov, vstupní část.JPG|thumb|200px|left|Jádro hradu s palácem a věží]]
-
Hrad byl založen na přelomu 13. a 14. století, jeho prvním známým majitelem byl ''Búz z Búzova'' v letech [[1317]]-1339. Od poloviny 14. století jej vlastnili [[páni z Vildenberka]], kteří ho v roce 1382 prodali markraběti [[Jošt Moravský|Joštovi]]. Jošt jej roku 1396 přenechal Heraltovi z [[Kunštát]]u.<ref>''„Státní hrad Bouzov - Historie hradu“'' - převzato z [http://www.hrad-bouzov.cz/history/czint.htm Oficiální web hradu]</ref> Tento rod hrad vlastnil asi 70 let, poté se v jeho držbě vystřídalo víc majitelů. V průběhu třicetileté války sloužil Bouzov jako [[císař]]ská [[pevnost (stavba)|pevnost]] a [[vězení]] pro [[švédsko|švédské]] zajatce. Roku 1649 hrad koupila [[Eugenie Podstatská z Prusinovic]], její syn ho roku [[1696]] prodal [[Řád německých rytířů|řádu německých rytířů]]. Tomu hrad patřil až do roku [[1939]], kdy jej zabavili [[Nacismus|nacisté]], v průběhu [[druhá světová válka|druhé světové války]] byl předán do správy tzv. Hlavního hospodářského a správního úřadu SS se sídlem v Berlíně a sloužil jako skladiště zabaveného majetku. Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] byl hrad zkonfiskován [[Československo|československým státem]]. Ve státní správě je dosud, snahy Německého řádu o navrácení hradu nebyly úspěšné.
+
Hrad byl založen na přelomu 13. a 14. století, jeho prvním známým majitelem byl ''Búz z Búzova'' v letech [[1317]]-1339. Od poloviny 14. století jej vlastnili [[páni z Vildenberka]], kteří ho v roce 1382 prodali markraběti [[Jošt Moravský|Joštovi]]. Jošt jej roku 1396 přenechal Heraltovi z [[Kunštát]]u.<ref>''„Státní hrad Bouzov - Historie hradu“'' - převzato z [http://www.hrad-bouzov.cz/history/czint.htm Oficiální web hradu]</ref> Tento rod hrad vlastnil asi 70 let, poté se v jeho držbě vystřídalo víc majitelů. V průběhu třicetileté války sloužil Bouzov jako [[císař]]ská [[pevnost (stavba)|pevnost]] a [[vězení]] pro [[švédsko|švédské]] zajatce. Roku 1649 hrad koupila [[Eugenie Podstatská z Prusinovic]], její syn ho roku 1696 prodal [[Řád německých rytířů|řádu německých rytířů]]. Tomu hrad patřil až do roku [[1939]], kdy jej zabavili [[Nacismus|nacisté]], v průběhu [[druhá světová válka|druhé světové války]] byl předán do správy tzv. Hlavního hospodářského a správního úřadu SS se sídlem v Berlíně a sloužil jako skladiště zabaveného majetku. Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] byl hrad zkonfiskován [[Československo|československým státem]]. Ve státní správě je dosud, snahy Německého řádu o navrácení hradu nebyly úspěšné.
Hrad byl postaven s typicky [[bergfrit]]ovou dispozicí s jedním patrovým palácem. Koncem 14. století bylo k hradu přistavěno předhradí. Roku 1558 hrad Bouzov vyhořel, ale kvůli finančním problémům tehdejších majitelů byl hrad plně obnoven až v roce 1620. Do dnešní podoby byl hrad upraven přestavbou v letech 1895 až [[1910]] na popud [[Evžen Habsburský|Evžena Habsburského]], tehdejšího velmistra řádu, který také stavbu financoval. Návrh přestavby projektoval [[architekt]] [[Georg von Hauberrisser]]. Tato rekonstrukce ovlivnila vzhled hradu, protože do původní typické české [[architektura|architektury]] byla zakomponována celá řada německých prvků. Vnitřní vybavení hradu částečně pochází ze soukromých sbírek arcivévody Evžena, částečně jde o předměty vyrobené speciálně pro hrad. V roce [[2004]] byl na hradě natáčen německý film [[Napola]], dále například pohádka [[O princezně Jasněnce a létajícím ševci]], [[Princezna Fantaghiro]] nebo pokračování seriálu [[Arabela]].
Hrad byl postaven s typicky [[bergfrit]]ovou dispozicí s jedním patrovým palácem. Koncem 14. století bylo k hradu přistavěno předhradí. Roku 1558 hrad Bouzov vyhořel, ale kvůli finančním problémům tehdejších majitelů byl hrad plně obnoven až v roce 1620. Do dnešní podoby byl hrad upraven přestavbou v letech 1895 až [[1910]] na popud [[Evžen Habsburský|Evžena Habsburského]], tehdejšího velmistra řádu, který také stavbu financoval. Návrh přestavby projektoval [[architekt]] [[Georg von Hauberrisser]]. Tato rekonstrukce ovlivnila vzhled hradu, protože do původní typické české [[architektura|architektury]] byla zakomponována celá řada německých prvků. Vnitřní vybavení hradu částečně pochází ze soukromých sbírek arcivévody Evžena, částečně jde o předměty vyrobené speciálně pro hrad. V roce [[2004]] byl na hradě natáčen německý film [[Napola]], dále například pohádka [[O princezně Jasněnce a létajícím ševci]], [[Princezna Fantaghiro]] nebo pokračování seriálu [[Arabela]].
V roce [[1929]] poctil tento hrad svou návštěvou [[prezident]] [[Tomáš Garrigue Masaryk]] společně s ministerským předsedou [[František Udržal|Františkem Udržalem]] a [[ministr vnitra|ministrem vnitra]] [[Jan Černý|Janem Černým]]. Na hradě je uvítal i velmistr [[Řád německých rytířů|německého řádu Panny Marie Jeruzalémské]] a brněnský biskup [[Norbert Klein]].<ref name="sedmicka1">
V roce [[1929]] poctil tento hrad svou návštěvou [[prezident]] [[Tomáš Garrigue Masaryk]] společně s ministerským předsedou [[František Udržal|Františkem Udržalem]] a [[ministr vnitra|ministrem vnitra]] [[Jan Černý|Janem Černým]]. Na hradě je uvítal i velmistr [[Řád německých rytířů|německého řádu Panny Marie Jeruzalémské]] a brněnský biskup [[Norbert Klein]].<ref name="sedmicka1">

Aktuální verze z 6. 4. 2023, 10:19

Vstupní část hradu s první bránou

Hrad Bouzov (původně Búzov) stojí ve stejnojmenné vesnici jihozápadně od města Loštice na středozápadní Moravě. Působí dojmem dobře zachované středověké památky, jeho současná podoba však pochází z romantické přestavby z přelomu 19. a 20. století. Patří mezi nejnavštěvovanější památky v České republice a je vyhledávaným místem filmařů.

Obsah

Historie

Jádro hradu s palácem a věží

Hrad byl založen na přelomu 13. a 14. století, jeho prvním známým majitelem byl Búz z Búzova v letech 1317-1339. Od poloviny 14. století jej vlastnili páni z Vildenberka, kteří ho v roce 1382 prodali markraběti Joštovi. Jošt jej roku 1396 přenechal Heraltovi z Kunštátu.[1] Tento rod hrad vlastnil asi 70 let, poté se v jeho držbě vystřídalo víc majitelů. V průběhu třicetileté války sloužil Bouzov jako císařská pevnost a vězení pro švédské zajatce. Roku 1649 hrad koupila Eugenie Podstatská z Prusinovic, její syn ho roku 1696 prodal řádu německých rytířů. Tomu hrad patřil až do roku 1939, kdy jej zabavili nacisté, v průběhu druhé světové války byl předán do správy tzv. Hlavního hospodářského a správního úřadu SS se sídlem v Berlíně a sloužil jako skladiště zabaveného majetku. Po druhé světové válce byl hrad zkonfiskován československým státem. Ve státní správě je dosud, snahy Německého řádu o navrácení hradu nebyly úspěšné. Hrad byl postaven s typicky bergfritovou dispozicí s jedním patrovým palácem. Koncem 14. století bylo k hradu přistavěno předhradí. Roku 1558 hrad Bouzov vyhořel, ale kvůli finančním problémům tehdejších majitelů byl hrad plně obnoven až v roce 1620. Do dnešní podoby byl hrad upraven přestavbou v letech 1895 až 1910 na popud Evžena Habsburského, tehdejšího velmistra řádu, který také stavbu financoval. Návrh přestavby projektoval architekt Georg von Hauberrisser. Tato rekonstrukce ovlivnila vzhled hradu, protože do původní typické české architektury byla zakomponována celá řada německých prvků. Vnitřní vybavení hradu částečně pochází ze soukromých sbírek arcivévody Evžena, částečně jde o předměty vyrobené speciálně pro hrad. V roce 2004 byl na hradě natáčen německý film Napola, dále například pohádka O princezně Jasněnce a létajícím ševci, Princezna Fantaghiro nebo pokračování seriálu Arabela. V roce 1929 poctil tento hrad svou návštěvou prezident Tomáš Garrigue Masaryk společně s ministerským předsedou Františkem Udržalem a ministrem vnitra Janem Černým. Na hradě je uvítal i velmistr německého řádu Panny Marie Jeruzalémské a brněnský biskup Norbert Klein.[2]

Reference

  1. „Státní hrad Bouzov - Historie hradu“ - převzato z Oficiální web hradu
  2. KONEČNÝ, Pavel. Bouzov proslavil svou návštěvou Masaryk [online]. sedmicka.cz, 2009-11-02, [cit. 2010-06-23]. Dostupné online.  

Literatura

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Bouzov (hrad)