V pátek 26. dubna 2024 úderem 22 hodiny začíná naše nová
a opravdu velká série soutěží o nejlepší webovou stránku !!
Proto neváhejte a začněte hned zítra soutěžit o lákavé ceny !!

Britské listy

Z Multimediaexpo.cz

Britské listy (ISSN 1213-1792) jsou internetové publicistické periodikum. V 90. letech 20. století vznikly jako rubrika na Neviditelném psu Ondřeje Neffa, kde 29. 7. 1996 vyšlo jejich první vydání.[1] Zakladatelem a vydavatelem byl v letech 1996–2001 Jan Čulík. V roce 1999 se Britské listy na výzvu Ondřeje Neffa osamostatnily a od roku 2001 je jejich vydavatelem Občanské sdružení Britské listy (OSBL).

Obsah

Vydavatel a náplň listu

Vydavatelem online deníku je Občanské sdružení Britské listy. Šéfredaktorem listu je Jan Čulík[2][3] (*1952), který žije ve Skotsku a v ČR a přednáší bohemistiku na Glasgowské universitě.[4] Redaktorem v České republice je Karel Dolejší.[2][5] Tajemník Občanského sdružení Britské listy je Bohumil Kartous.[2][6]

Britské listy neposkytují klasický zpravodajský servis. Lze je považovat za analyticky a esejisticky orientované periodikum zaměřující se na témata, o nichž se podle redaktorů „v České republice příliš nemluví“ a která mají přispět ke „konfrontaci myšlenek mezi Západem a Českou republikou“. Snaží se zprostředkovat pro české prostředí mezinárodní debatu na aktuální témata, shrnují argumentaci některých především anglosaských médií. Často citují britské liberální deníky Guardian a Independent, mnohdy i konzervativní Daily Telegraph, všímají si novinářské práce amerických listů Washington Post a New York Times. Dále se pokoušejí medializovat témata, jimž se česká periodika nevěnují, anebo se jim dle názoru listu věnují zkresleně. Zaujímají často kritický přístup vůči českým sdělovacím prostředkům. Deklarují také svoji příslušnost k tradici britské a americké nezávislé žurnalistiky. Značné množství příspěvků tvoří komentáře kmenových autorů k aktuálnímu dění na tuzemské či zahraniční politické scéně.

Mnoho čtenářů vítá jejich otevřenost, jiní často v minulosti reagovali zuřivě (např. Ivan Gabal,[7] k tomu analýza Bohumila Kartouse[8]).

V prosinci 2011 byly jediným periodikem v České republice, které zaujaly odstup od mediální kampaně v souvislosti s úmrtím Václava Havla. Publikovaly o Václavu Havlovi četné kritické i obdivné texty.[9]

K desátému výročí jejich založení byl zveřejněn přehled témat, která za deset let své existence v českém prostředí list otevřel:[10] K nim patří otevření veřejné diskuse k otázce vybudování americké základny v České republice.[11]

Autoři

K datu 4. února 2013 evidoval systém Britských listů[12] celkem více než 3 tisíce autorů, většina však přispěla jen s jedním článkem. Sto a více článků zde v té době publikovalo 54 autorů. Mezi nejaktivnější s více než tisícovkou článků patřili: sochař, fotograf a novinář Štěpán Kotrba,[13] bohemista a zakladatel listu Jan Čulík, sociolog a bývalý mluvčí Greenpeace ČR Karel Dolejší,[5] právník a karikaturista Michael Marčák.[14] Dále následovali – s více než čtyřmi sty články – autoři jako chemik a křesťansky orientovaný filozof Boris Cvek,[15] ekonom Uwe Ladwig[16] mediální teoretik Bohumil Kartous,[17] filozof Miloš Dokulil,[18] ekonom Ladislav Žák,[19] a malíř a výtvarný kritik Jan Paul.[20]

Více než dvěma sty články přispěli: překladatel Daniel Veselý, lékař Petr Wagner, aktivista Hnutí přímé demokracie Jiří Baťa, chemik Miloš Kaláb, brazilský antropolog a gay aktivista Fabiano Golgo, Miloslav Štěrba, aktivista organizace Most pro lidská práva Milan Daniel, romský aktivista Pavel Pečínka, novinář a kritik Josef Brož, novinář a dlouholetý člen Rady Českého rozhlasu Richard Seemann, projektant Josef Vít, konstruktér František Řezáč, publicista Tomáš Koloc a politolog Oskar Krejčí.

V roce 2007 přestali do Britských listů přispívat Ivan Brezina[21][22][23] a ekologický aktivista Miroslav Šuta.[24] Oba svůj rozchod s Britskými listy zdůvodňovali rozpory s Janem Čulíkem a nesouhlasem s jeho editorskými metodami. V únoru 2011 oznámil odchod někdejší místopředseda OSBL Fabiano Golgo a vysvětlil jej na svém blogu názorovým rozchodem se současnou z jeho pohledu příliš levicovou orientací.[25] V dubnu téhož roku opustil redakci Štěpán Kotrba.[26][27][28] – asi po půlroce publikoval dva články a od začátku roku 2012 se k psaní pro Britské listy postupně vrátil.[29]

Financování

Financovány jsou mj. dobrovolnými částkami od čtenářů. Každý měsíc na chod deníku přispívá částkou cca 60 000 – 90 000 Kč přibližně 250 čtenářů. List z ní financuje převážně základní výdaje a hardware serveru. Zprávy o hospodaření Občanského sdružení Britské listy jsou pravidelně zveřejňovány.[30] Něco pod 10 000 Kč měsíčně list vydělává reklamou. Podle přiznání šéfredaktora Jana Čulíka může list existovat zejména proto, že šéfredaktor má trvalé zaměstnání jako univerzitní docent na University of Glasgow, rediguje Britské listy až po svém hlavním zaměstnání. List zároveň funguje pro jeho práci jako jeho výzkumný projekt, jehož prostřednictvím získává informace o soudobé debatě v České republice.[31] Jedním z výstupů byla například analýza současných názorů v České společnosti, která vyšla r. 2011 v publikaci péčí Fribourgské univerzity ve Švýcarsku.[32]

Čtenost

Podle Google Analytics zaznamenaly Britské listy v období od 15. března 2011 do 15. prosince 2011 na své stránky přístup od 2 129 605 unikátních návštěvníků. Ve srovnání s týmž obdobím v roce 2010 stoupl počet unikátních návštěvníků o cca 12 procent.[33]

Během každého jednotlivého měsíce BL zaznamenávají v současnosti na své stránky přístup od cca 305000 individuálních návštěvníků. [34] Podle Google Analytics zaznamenaly v prosinci 2011 2723687 Pageviews.

Nejoblíbenější zde bývají texty na témata, jimž se mainstreamový tisk většinou nevěnuje, nebo se jim věnuje jen v omezené míře. Čtenářská obec[35][36] si cení především rozsáhlých, dobře zdokumentovaných analýz. Ty patří v listě k nejčtenějším.

Výběr článků zdejších z vyšel v několika knižních výborech Jak Češi myslí, 1999; Jak Češi jednají, 2000; (obojí: Millenium Publishers, Chomutov, V hlavních zprávách: Televize, 2001, nakladatelství ISV, Praha), posledním je titul Jak Češi bojují nakladatelství Libri, Praha, 2003.[37]

Politická orientace

Web je veřejností často vnímán jako levicový. Profiluje se jako web s názorem protichůdným k současnému mediálnímu diskurzu. V protikladu k paušálnímu zařazování Britských listů pod nálepku "levice" šéfredaktor a zakladatel Jan Čulík [38] označuje Britské listy za „zastánce konzervativních hodnot“.

Sociální profil čtenářů

V průběhu března 2007 požádaly své čtenáře o vyplnění sociodemografického dotazníku,[39] více než 5 tisíc osob tak učinilo. Pokud bychom podobně jako Britské listy samotné považovali 5 000 z z 300 000 četnářů za reprezentativní vzorek, mohli bychom z výsledků[35] usuzovat, že typickým čtenářem Britských listů je vysokoškolsky vzdělaný (63%), spíše mladší muž s vyšším příjmem, žijící ve větším městě. Ženy tvořily necelou pětinu respondentů dotazníku. Každý desátý čtenář Britských listů, který dotazník vyplnil, žije mimo Českou republiku. Někteří čtenáři občas reagují, že je čtou, aby poznali způsob uvažování svého nepřítele".[40]

Kritiky a kontroverze

Jaromír Štětina, Petra Procházková a důtka "Syndikátu novinářů"

20. 9. 2000 byla na základě stížnosti Jana Urbana Janu Čulíkovi udělena důtka "Komise pro etiku" "Syndikátu novinářů České republiky" za „poškození dobré pověsti žurnalisty“ Jaromíra Štětiny[41][42][43][44][45][46][47] Ve svých článcích Čulík kritizoval Štětinovu „politickou zaujatost a aktivismus“. V prvním článku k tomuto tématu na dobu 24 hodin spojil tehdejší o.p.s „Epicentrum“ Jaromíra Štětiny a Petry Procházkové s institucí „Epicentr“ ruského politika Grigorije Javlinského a zpochybňoval novnářskou objektivitu obou zpravodajů. Chybu Jan Čulík na webu do údajně 24 hodin opravil, v kritice Jaromíra Štětiny za to, co považuje za aktivismus, neslučitelný s novinářskou prací, pokračoval.

Tomáš Pecina a hospodaření OSBL

V roce 2002 se kolektiv Občanského sdružení Britské listy kriticky postavil proti jednateli OSBL Tomáši Pecinovi, kritizujícímu cenzorní zásahy Jana Čulíka, a obvinilo ho ze zpronevěry zhruba půl miliónu korun. OSBL poté podalo na Pecinu trestní oznámení „pro podezření ze spáchání trestného činu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle par. 125 odst. 1. tr. zákona a též z trestného činu zpronevěry podle par. 248 odst. 1, 2, 3a trestního zákona, případně porušování povinnosti při správě cizího majetku dle par. 255 odst. 1, 2a trestního zákona.“[48] Policie trestní oznámení odložila.[49] Tomáš Pecina nicméně v průběhu řízení vydal policii účetní doklady OSBL, které policie předala Občanskému sdružení Britské listy. Výroční účetní zprávy Občanského sdružení Britské listy jsou od té doby pravidelně zveřejňovány.

Reference

  1. ↑ 29.7.1996 – První vydání Britských listů na Neviditelném psu (archiv)
  2. ↑ 2,0 2,1 2,2 Britské listy: blisty.cz/about.rb
  3. ↑ Jan Čulík – profil na Britských listech
  4. ↑ University of Glasgow :: School of Modern Languages and Cultures :: Our staff :: Dr Jan Culik
  5. ↑ 5,0 5,1 Karel Dolejší – profil na Britských listech
  6. ↑ Bohumil Kartous – profil na Britských listech
  7. ↑ Ivan Gabal: Neobolševismus Jana Čulíka: Čulík jako Havlík, 3. 9. 2006
  8. ↑ Bohumil Kartous: Analýza manipulací Ivana Gabala: Dva v jednom, 6. 9. 2006
  9. ↑ Britské Listy Téma: Václav Havel
  10. ↑ Britské listy: Brána pro nové myšlenky: Deset let Britských listů, 28. 7. 2006
  11. ↑ Téma BL: Americká protiraketová základna v České republice
  12. ↑ Autoři, Britské listy, navštíveno 4. 2. 2013
  13. ↑ Štěpán Kotrba – profil na Britských listech
  14. ↑ Michael Marčák – profil na Britských listech
  15. ↑ Boris Cvek – profil na Britských listech
  16. ↑ Uwe Ladwig – profil na Britských listech
  17. ↑ Bohumil Kartous – profil na Britských listech
  18. ↑ Miloš Dokulil – profil na Britských listech
  19. ↑ Ladislav Žák – profil na Britských listech
  20. ↑ Jan Paul – profil na Britských listech
  21. ↑ Ivan Brezina: Opět evidentně nepravdivé informace, Britské listy 1. 11. 2005
  22. ↑ Vojtěch Kotecký: Neuvěřitelné smyšlenky Ivana Breziny, Britské listy 23. 7. 2004
  23. ↑ Miroslav Šuta: Brezina, PR, GMO a Monsanto: když chybí argumenty, přichází skandalizace, Britské listy 14. 9. 2005
  24. ↑ Miroslav Šuta: Vymazal jsem Britské listy z oblíbených
  25. ↑ Fabiano Golgo: Odcházím z Britských listů 14. 2. 2011
  26. ↑ Patrick Zandl: Štěpán Kotrba končí v Britských listech, Lupa.cz 11. 4. 2011
  27. ↑ Štěpán Kotrba: Štěpán Kotrba končí v Britských listech, Britské listy 11. 4. 2011
  28. ↑ Fabiano Golgo: Britské Listy se rozkládají: už i Kotrba odchází 11. 4. 2011
  29. ↑ Štěpán Kotrba – seznam článků, Britské listy
  30. ↑ Britské listy: Hospodaření OSBL za prosince 2012 – jedna ze zpráv
  31. ↑ Britské listy (JČ): Glasgow university navrhuje zlikvidovat své středisko pro studium evropských jazyků a kultur, Britské listy 10. 2. 2011
  32. ↑ Jan Culik: Current Czech opinion of the pre-1989 and post-1989 regimes: remarkable levels of dissatisfaction. pp. 461–494. In: Nicolas Hayoz, Leszek Jesien, Daniela Koleva (eds): Expectations, achievements and disillusions of 1989. Bern, Berlin, Bruxelles, Frankfurt a.M., New York, Oxford, Vienna, 2011. 679 pp.; Interdisciplinary Studies on Central and Eastern Europe. Vol. 9 Edited by Christian Giordano, Nicolas Hayoz and Jens Herlth; Print ISBN 978-3-0343-0538-9, eBook ISBN 978-3-0351-0273-4; datasheet na webu peterlang.com
  33. ↑ Britské listy zaznamenaly vzrůst čtenosti, Britské listy 16. 12. 2011
  34. ↑ Britským listům roste čtenost, Britské listy 13. 8. 2011
  35. ↑ 35,0 35,1 Bohumil Kartous: Deník vzdělaného a bohatého bolševika – Britské listy mají prestižní čtenářskou obec (analýza výsledků čtenářského dotazníku), 22. 3. 2007
  36. ↑ Britské listy: Nejčtenější články vůbec – seznam nejčtenějších článků
  37. ↑ Britské listy: Jak Češi bojují – Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů, 29. 12. 2003
  38. ↑ Jan Čulík: Pravicovost, levicovost, kritičnost a bolševismus, 27. 3. 2006
  39. ↑ Dotazník k zjištění sociodemografické struktury čtenářstva Britských listů – Jací jsme?
  40. ↑ Zdeněk Macíček – Čtu Britské listy, abych znal svého nepřítele
  41. ↑ Kontroverze Čulík vs Štětina – Jan Urban: Stížnost na Jana Čulíka
  42. ↑ Kontroverze Čulík vs Štětina – Jan Čulík: Trapas nad trapas: To je překvapení! Syndikát novinářů se skutečně vyslovil ve prospěch pana lékárníka a odsoudil ponocného Francka
  43. ↑ Kontroverze Čulík vs Štětina – Jan Čulík: Jaromír Štětina na otázky neodpovídá, namísto toho opakuje stále to samé
  44. ↑ Kontroverze Čulík vs Štětina – Jan Čulík: Dopis Syndikátu novinářů ČR: K stížnosti Jana Urbana
  45. ↑ Kontroverze Čulík vs Štětina – Komunikace mezi Čulíkem a Štětinou
  46. ↑ Kontroverze Čulík vs Štětina – Jaromír Štětina: Jane Čulíku, vystavujete se naprostému zesměšnění
  47. ↑ Kontroverze Čulík vs Štětina – Jaromír Štětina: Zatrpklost, sebevědomí, hypertrofovaná sebestřednost a zároveň zakomplexovanost soukromé domácí internetové stránky Jana Čulíka
  48. ↑ Kontroverze Pecina vs BL – BL podávají trestní oznámení na bývalého jednatele OSBL
  49. ↑ Kontroverze Pecina vs BL – Odložení trestního oznámení na Tomáše Pecinu

Externí odkazy

Články


Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Britsk%C3%A9_listy“