V pátek 26. dubna 2024 úderem 22 hodiny začíná naše nová
a opravdu velká série soutěží o nejlepší webovou stránku !!
Proto neváhejte a začněte hned zítra soutěžit o lákavé ceny !!

Morávka (přítok Ostravice)

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(+ Výrazné vylepšení)
 
Řádka 3: Řádka 3:
|řeka=Morávka  
|řeka=Morávka  
|obrázek=Morawka rzeka.jpg
|obrázek=Morawka rzeka.jpg
-
|popis1=Morávka u Raškovic
+
|popis1=
|popis2=
|popis2=
|délka=29,6 <!-- podle kilometráže odečtené z hydrologické mapy cca 29,65, oficiální kilometráž VHP VD Frýdek-Místek udává 29,24. Zeměpisný lexikon ČR má 30,9, zřejmě starší údaj s neúplnou regulací -->
|délka=29,6 <!-- podle kilometráže odečtené z hydrologické mapy cca 29,65, oficiální kilometráž VHP VD Frýdek-Místek udává 29,24. Zeměpisný lexikon ČR má 30,9, zřejmě starší údaj s neúplnou regulací -->
Řádka 18: Řádka 18:
|povodí=[[Atlantský oceán]], [[Baltské moře]], [[Odra]], [[Ostravice (řeka)|Ostravice]]
|povodí=[[Atlantský oceán]], [[Baltské moře]], [[Odra]], [[Ostravice (řeka)|Ostravice]]
|hčp=2-03-01-034
|hčp=2-03-01-034
-
}}
+
}}[[File:Morawka rzeka.jpg|thumb|240px|Morávka u Raškovic]]
 +
[[Soubor:Morávka-pod Raškovicemi.jpg|thumb|240px|Morávka pod Raškovicemi]]
'''Morávka''' je [[řeka]] v&nbsp;[[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezském kraji]], nejvýznamnější přítok řeky [[Ostravice (řeka)|Ostravice]], který odvodňuje centrální část [[Moravskoslezské Beskydy|Moravskoslezských Beskyd]] a [[okres Frýdek-Místek|okresu Frýdek-Místek]].  
'''Morávka''' je [[řeka]] v&nbsp;[[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezském kraji]], nejvýznamnější přítok řeky [[Ostravice (řeka)|Ostravice]], který odvodňuje centrální část [[Moravskoslezské Beskydy|Moravskoslezských Beskyd]] a [[okres Frýdek-Místek|okresu Frýdek-Místek]].  
Horní tok Morávky se nachází uprostřed horské oblasti, která patří ke [[srážky|srážkově]] nejbohatším v&nbsp;Česku, roční úhrny srážek zde dosahují 1&nbsp;200 až 1&nbsp;300&nbsp;mm. Morávka i&nbsp;její přítoky tak jsou v&nbsp;průměru znatelně vodnější, než nížinné toky o srovnatelné ploše [[povodí]]; výkyvy [[průtok]]u jsou však v&nbsp;závislosti na [[počasí]] značné. To v&nbsp;minulosti, zvláště za vydatnějších letních dešťů, znamenalo jednak výraznou [[eroze|erozi]] na horním toku, jednak ukládání mohutných nánosů splaveného [[štěrk]]u a ničivé změny koryta níže po proudu. Teprve v průběhu [[20. století]] se výstavbou drobných prahů, hrazení a usměrňování toku, jakož i přehrady, kontrolující horní polovinu povodí, podařilo koryto Morávky zhruba ustálit.  
Horní tok Morávky se nachází uprostřed horské oblasti, která patří ke [[srážky|srážkově]] nejbohatším v&nbsp;Česku, roční úhrny srážek zde dosahují 1&nbsp;200 až 1&nbsp;300&nbsp;mm. Morávka i&nbsp;její přítoky tak jsou v&nbsp;průměru znatelně vodnější, než nížinné toky o srovnatelné ploše [[povodí]]; výkyvy [[průtok]]u jsou však v&nbsp;závislosti na [[počasí]] značné. To v&nbsp;minulosti, zvláště za vydatnějších letních dešťů, znamenalo jednak výraznou [[eroze|erozi]] na horním toku, jednak ukládání mohutných nánosů splaveného [[štěrk]]u a ničivé změny koryta níže po proudu. Teprve v průběhu [[20. století]] se výstavbou drobných prahů, hrazení a usměrňování toku, jakož i přehrady, kontrolující horní polovinu povodí, podařilo koryto Morávky zhruba ustálit.  
== Popis toku ==
== Popis toku ==
Morávka pramení na severozápadním úbočí vrchu [[Sulov]] v&nbsp;[[Moravskoslezské Beskydy|Moravskoslezských Beskydech]] v&nbsp;nadmořské výšce kolem 880&nbsp;m. Toto místo leží v&nbsp;severním sousedství osady [[Bílý Kříž]], kterou prochází [[státní hranice]] se [[Slovensko|Slovenskem]] a hlavní evropské [[rozvodí]] [[Odra]]-[[Dunaj]]. Jen několik set metrů jižněji pramení také [[Černá Ostravice]]. Celkový směr Morávky od pramene k&nbsp;ústí je přibližně severozápadní; zpočátku tok míří horským údolím k&nbsp;severu. Spád je v&nbsp;tomto úseku značný – na prvních pěti kilometrech Morávka klesá o&nbsp;zhruba 300&nbsp;m. [[Hustota zalidnění|Lidnatost]] krajiny je minimální; v&nbsp;okolí toku jsou roztroušeny jen drobné osady obce [[Morávka (okres Frýdek-Místek)|Morávka]]. V&nbsp;osadě [[Uspolka]] zprava ústí první z&nbsp;větších přítoků, potok [[Nytrová]]. O&nbsp;něco níže, přibližně 10&nbsp;km od pramene, byla na soutoku s&nbsp;potokem [[Slavíč (potok)|Slavíč]] v&nbsp;letech [[1961]] až [[1964]] zřízena '''[[vodní nádrž Morávka]]''', sloužící jako zdroj [[pitná voda|pitné vody]] a ochrana před [[povodeň|povodněmi]]. Sklon údolí je tu už mírnější – Morávka od pátého do desátého kilometru své cesty ztrácí asi 90 výškových metrů. Pod přehradou leží na říčce první větší sidlo, vlastní jádro obce [[Morávka (okres Frýdek-Místek)|Morávka]]. Průměrný průtok v&nbsp;těchto místech činí 1,79&nbsp;m³/s. Říčka směřuje k&nbsp;severozápadu, z&nbsp;pravé strany je tok ještě lemován masívem [[Čupel]]e, z levé strany se však údolí postupně otevírá; spád se dále zmírňuje na 60 výškových metrů mezi desátým a patnáctým kilometrem toku. Na levém břehu se rozkládají obce [[Pražmo]] a [[Raškovice]]. V Pražmě zleva přidává své vody poslední velký přítok, [[Mohelnice (potok)|Mohelnice]], a&nbsp;jen o&nbsp;něco níže je na jezu mezi Raškovicemi a [[Vyšní Lhoty|Vyšními Lhotami]] menší část průtoku Morávky oddělována do [[přivaděč Morávka-Žermanice|přivaděče Morávka-Žermanice]], umělého povrchového kanálu, který ústí ve [[Vojkovice (okres Frýdek-Místek)|Vojkovicích]] do řeky [[Lučina (řeka)|Lučiny]]. Původním záměrem tohoto díla z&nbsp;přelomu 50. a 60. let bylo odklánět za povodní z&nbsp;Morávky do Lučiny část průtoku; dnes však slouží především ke zlepšování stavu Lučiny a na ní položené [[Vodní nádrž Žermanice|nádrže Žermanice]] v&nbsp;sušších obdobích. Spád už je na dolním toku vcelku ustálený – během posledních patnácti kilometrů svého toku Morávka klesá přibližně o&nbsp;50&nbsp;m na každých 5&nbsp;km. Od Vyšních Lhot má koryto po většinu trasy výrazně přírodnější vzhled se štěrkovými náplavy, občasnými zářezy a [[peřej]]emi. V&nbsp;Česku se jedná o&nbsp;jeden z&nbsp;posledních zbytků koryta podhorské řeky, dochovaného v&nbsp;téměř původní podobě, proto jsou na tomto úseku Morávky prohlášena chráněná území '''[[Skalická Morávka|národní přírodní památka Skalická Morávka]]''' ([[2007]]) a '''[[Profil Morávky|přírodní památka Profil Morávky]]''' ([[1990]]). Při pravém břehu Morávky se postupně prostírají obce [[Nižní Lhoty]], [[Nošovice]] a [[Dobrá (okres Frýdek-Místek)|Dobrá]], zatímco kopce Strážnice a Vrchy na břehu levém nakrátko nutí řeku odchýlit se k&nbsp;severu. Za již zmíněnou PP Profil Morávky řeka protéká mezi [[Staré Město (okres Frýdek-Místek)|Starým Městem]] a [[Frýdek|Frýdkem]], kde také nakonec zprava ústí do [[Ostravice (řeka)|Ostravice]].
Morávka pramení na severozápadním úbočí vrchu [[Sulov]] v&nbsp;[[Moravskoslezské Beskydy|Moravskoslezských Beskydech]] v&nbsp;nadmořské výšce kolem 880&nbsp;m. Toto místo leží v&nbsp;severním sousedství osady [[Bílý Kříž]], kterou prochází [[státní hranice]] se [[Slovensko|Slovenskem]] a hlavní evropské [[rozvodí]] [[Odra]]-[[Dunaj]]. Jen několik set metrů jižněji pramení také [[Černá Ostravice]]. Celkový směr Morávky od pramene k&nbsp;ústí je přibližně severozápadní; zpočátku tok míří horským údolím k&nbsp;severu. Spád je v&nbsp;tomto úseku značný – na prvních pěti kilometrech Morávka klesá o&nbsp;zhruba 300&nbsp;m. [[Hustota zalidnění|Lidnatost]] krajiny je minimální; v&nbsp;okolí toku jsou roztroušeny jen drobné osady obce [[Morávka (okres Frýdek-Místek)|Morávka]]. V&nbsp;osadě [[Uspolka]] zprava ústí první z&nbsp;větších přítoků, potok [[Nytrová]]. O&nbsp;něco níže, přibližně 10&nbsp;km od pramene, byla na soutoku s&nbsp;potokem [[Slavíč (potok)|Slavíč]] v&nbsp;letech [[1961]] až [[1964]] zřízena '''[[vodní nádrž Morávka]]''', sloužící jako zdroj [[pitná voda|pitné vody]] a ochrana před [[povodeň|povodněmi]]. Sklon údolí je tu už mírnější – Morávka od pátého do desátého kilometru své cesty ztrácí asi 90 výškových metrů. Pod přehradou leží na říčce první větší sidlo, vlastní jádro obce [[Morávka (okres Frýdek-Místek)|Morávka]]. Průměrný průtok v&nbsp;těchto místech činí 1,79&nbsp;m³/s. Říčka směřuje k&nbsp;severozápadu, z&nbsp;pravé strany je tok ještě lemován masívem [[Čupel]]e, z levé strany se však údolí postupně otevírá; spád se dále zmírňuje na 60 výškových metrů mezi desátým a patnáctým kilometrem toku. Na levém břehu se rozkládají obce [[Pražmo]] a [[Raškovice]]. V Pražmě zleva přidává své vody poslední velký přítok, [[Mohelnice (potok)|Mohelnice]], a&nbsp;jen o&nbsp;něco níže je na jezu mezi Raškovicemi a [[Vyšní Lhoty|Vyšními Lhotami]] menší část průtoku Morávky oddělována do [[přivaděč Morávka-Žermanice|přivaděče Morávka-Žermanice]], umělého povrchového kanálu, který ústí ve [[Vojkovice (okres Frýdek-Místek)|Vojkovicích]] do řeky [[Lučina (řeka)|Lučiny]]. Původním záměrem tohoto díla z&nbsp;přelomu 50. a 60. let bylo odklánět za povodní z&nbsp;Morávky do Lučiny část průtoku; dnes však slouží především ke zlepšování stavu Lučiny a na ní položené [[Vodní nádrž Žermanice|nádrže Žermanice]] v&nbsp;sušších obdobích. Spád už je na dolním toku vcelku ustálený – během posledních patnácti kilometrů svého toku Morávka klesá přibližně o&nbsp;50&nbsp;m na každých 5&nbsp;km. Od Vyšních Lhot má koryto po většinu trasy výrazně přírodnější vzhled se štěrkovými náplavy, občasnými zářezy a [[peřej]]emi. V&nbsp;Česku se jedná o&nbsp;jeden z&nbsp;posledních zbytků koryta podhorské řeky, dochovaného v&nbsp;téměř původní podobě, proto jsou na tomto úseku Morávky prohlášena chráněná území '''[[Skalická Morávka|národní přírodní památka Skalická Morávka]]''' ([[2007]]) a '''[[Profil Morávky|přírodní památka Profil Morávky]]''' ([[1990]]). Při pravém břehu Morávky se postupně prostírají obce [[Nižní Lhoty]], [[Nošovice]] a [[Dobrá (okres Frýdek-Místek)|Dobrá]], zatímco kopce Strážnice a Vrchy na břehu levém nakrátko nutí řeku odchýlit se k&nbsp;severu. Za již zmíněnou PP Profil Morávky řeka protéká mezi [[Staré Město (okres Frýdek-Místek)|Starým Městem]] a [[Frýdek|Frýdkem]], kde také nakonec zprava ústí do [[Ostravice (řeka)|Ostravice]].
-
[[Soubor:Morávka-SZ směr.jpg|thumb|right|300px|Morávka pod Raškovicemi (SZ směr)]]
 
== Hlavní přítoky ==
== Hlavní přítoky ==
''(levý/pravý)''
''(levý/pravý)''
Řádka 35: Řádka 35:
* [[Mohelnice (potok)|Mohelnice]] ''(L)''
* [[Mohelnice (potok)|Mohelnice]] ''(L)''
== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
-
{{Commonscat|Morávka River}}
 
* [http://www.pod.cz/portal/sap/cz/mereni_02.htm Povodí Odry - aktuální stav na limnigrafu Morávka]  
* [http://www.pod.cz/portal/sap/cz/mereni_02.htm Povodí Odry - aktuální stav na limnigrafu Morávka]  
* [http://nature.hyperlink.cz/fm/Skalicka_Moravka.htm NPP Skalická Morávka]
* [http://nature.hyperlink.cz/fm/Skalicka_Moravka.htm NPP Skalická Morávka]
 +
 +
 +
{{Commonscat|Morávka River}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Řeky v Moravskoslezském kraji]]
[[Kategorie:Řeky v Moravskoslezském kraji]]
-
{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Okres Frýdek-Místek]]
+
[[Kategorie:Okres Frýdek-Místek]]
[[Kategorie:Povodí Ostravice]]
[[Kategorie:Povodí Ostravice]]
[[Kategorie:CHKO Beskydy]]
[[Kategorie:CHKO Beskydy]]

Aktuální verze z 22. 11. 2016, 09:40

Morávka u Raškovic
Morávka pod Raškovicemi

Morávka je řekaMoravskoslezském kraji, nejvýznamnější přítok řeky Ostravice, který odvodňuje centrální část Moravskoslezských Beskyd a okresu Frýdek-Místek. Horní tok Morávky se nachází uprostřed horské oblasti, která patří ke srážkově nejbohatším v Česku, roční úhrny srážek zde dosahují 1 200 až 1 300 mm. Morávka i její přítoky tak jsou v průměru znatelně vodnější, než nížinné toky o srovnatelné ploše povodí; výkyvy průtoku jsou však v závislosti na počasí značné. To v minulosti, zvláště za vydatnějších letních dešťů, znamenalo jednak výraznou erozi na horním toku, jednak ukládání mohutných nánosů splaveného štěrku a ničivé změny koryta níže po proudu. Teprve v průběhu 20. století se výstavbou drobných prahů, hrazení a usměrňování toku, jakož i přehrady, kontrolující horní polovinu povodí, podařilo koryto Morávky zhruba ustálit.

Popis toku

Morávka pramení na severozápadním úbočí vrchu SulovMoravskoslezských Beskydech v nadmořské výšce kolem 880 m. Toto místo leží v severním sousedství osady Bílý Kříž, kterou prochází státní hranice se Slovenskem a hlavní evropské rozvodí Odra-Dunaj. Jen několik set metrů jižněji pramení také Černá Ostravice. Celkový směr Morávky od pramene k ústí je přibližně severozápadní; zpočátku tok míří horským údolím k severu. Spád je v tomto úseku značný – na prvních pěti kilometrech Morávka klesá o zhruba 300 m. Lidnatost krajiny je minimální; v okolí toku jsou roztroušeny jen drobné osady obce Morávka. V osadě Uspolka zprava ústí první z větších přítoků, potok Nytrová. O něco níže, přibližně 10 km od pramene, byla na soutoku s potokem Slavíč v letech 19611964 zřízena vodní nádrž Morávka, sloužící jako zdroj pitné vody a ochrana před povodněmi. Sklon údolí je tu už mírnější – Morávka od pátého do desátého kilometru své cesty ztrácí asi 90 výškových metrů. Pod přehradou leží na říčce první větší sidlo, vlastní jádro obce Morávka. Průměrný průtok v těchto místech činí 1,79 m³/s. Říčka směřuje k severozápadu, z pravé strany je tok ještě lemován masívem Čupele, z levé strany se však údolí postupně otevírá; spád se dále zmírňuje na 60 výškových metrů mezi desátým a patnáctým kilometrem toku. Na levém břehu se rozkládají obce Pražmo a Raškovice. V Pražmě zleva přidává své vody poslední velký přítok, Mohelnice, a jen o něco níže je na jezu mezi Raškovicemi a Vyšními Lhotami menší část průtoku Morávky oddělována do přivaděče Morávka-Žermanice, umělého povrchového kanálu, který ústí ve Vojkovicích do řeky Lučiny. Původním záměrem tohoto díla z přelomu 50. a 60. let bylo odklánět za povodní z Morávky do Lučiny část průtoku; dnes však slouží především ke zlepšování stavu Lučiny a na ní položené nádrže Žermanice v sušších obdobích. Spád už je na dolním toku vcelku ustálený – během posledních patnácti kilometrů svého toku Morávka klesá přibližně o 50 m na každých 5 km. Od Vyšních Lhot má koryto po většinu trasy výrazně přírodnější vzhled se štěrkovými náplavy, občasnými zářezy a peřejemi. V Česku se jedná o jeden z posledních zbytků koryta podhorské řeky, dochovaného v téměř původní podobě, proto jsou na tomto úseku Morávky prohlášena chráněná území národní přírodní památka Skalická Morávka (2007) a přírodní památka Profil Morávky (1990). Při pravém břehu Morávky se postupně prostírají obce Nižní Lhoty, Nošovice a Dobrá, zatímco kopce Strážnice a Vrchy na břehu levém nakrátko nutí řeku odchýlit se k severu. Za již zmíněnou PP Profil Morávky řeka protéká mezi Starým Městem a Frýdkem, kde také nakonec zprava ústí do Ostravice.

Hlavní přítoky

(levý/pravý)

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Morávka (přítok Ostravice)