a opravdu velká série soutěží o nejlepší webovou stránku !!
Proto neváhejte a začněte hned zítra soutěžit o lákavé ceny !!
Rudá armáda
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(++) |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| - | [[Soubor:Red Army flag.png|thumb| | + | [[Soubor:Red Army flag.png|thumb|230px|Vlajka rudé armády]] |
| - | [[Soubor: | + | [[Soubor:ElbeDay1945 (NARA ww2-121a).jpg|thumb|230px|[[Setkání na Labi]] – historicky první setkání Sovětských a Amerických vojáků]] |
| + | [[Soubor:Bubeneč 2011-09.jpg|thumb|230px|Ivan Stěpanovič Koněv, krásná socha na náměstí Interbrigády (Praha 6)]] | ||
| + | [[Soubor:Monument Red Army soldier liberating Prague.JPG|thumb|230px|Památník rudoarmějcům u Hlavního nádraží v Praze]] | ||
'''Rudá armáda''', celým názvem '''Dělnicko-rolnická rudá armáda''' (rusky Рабоче-крестьянская Красная Армия ''Raboče-krestjanskaja Krasnaja Armija'' (PKKA nebo RKKA), zkráceně jen '''Красная Армия''', česky '''Rudá armáda''') byla armáda bolševického [[Rusko|Ruska]] ([[1918]]-[[1922]]) a posléze [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] ([[1922]]-[[1946]]). S pomocí armádních specialistů carské armády ji během ruské revoluce (28. ledna [[1918]]) z pověření Rady lidových komisařů založil [[Lev Davidovič Trockij|Lev Trockij]]. Označení ''rudá'' vzniklo během ruské občanské války (v letech 1917-1918) jako protipól Bílé gardy ([[krasnogvardějci]] proti [[bělogvardějci|bělogvardějcům]]). Vojáci Rudé armády, nástupkyně Rudé gardy, se nazývali '''rudoarmějci''' nebo '''krasnoarmějci''' (podle ruštiny). Pomníků rudoarmějců bylo za časů komunistické diktatury v Česku mnoho, po Sametové revoluci jich byla většina odstraněna. K vidění jsou ještě například na Moravském náměstí v Brně nebo v Praze u Hlavního nádraží. | '''Rudá armáda''', celým názvem '''Dělnicko-rolnická rudá armáda''' (rusky Рабоче-крестьянская Красная Армия ''Raboče-krestjanskaja Krasnaja Armija'' (PKKA nebo RKKA), zkráceně jen '''Красная Армия''', česky '''Rudá armáda''') byla armáda bolševického [[Rusko|Ruska]] ([[1918]]-[[1922]]) a posléze [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] ([[1922]]-[[1946]]). S pomocí armádních specialistů carské armády ji během ruské revoluce (28. ledna [[1918]]) z pověření Rady lidových komisařů založil [[Lev Davidovič Trockij|Lev Trockij]]. Označení ''rudá'' vzniklo během ruské občanské války (v letech 1917-1918) jako protipól Bílé gardy ([[krasnogvardějci]] proti [[bělogvardějci|bělogvardějcům]]). Vojáci Rudé armády, nástupkyně Rudé gardy, se nazývali '''rudoarmějci''' nebo '''krasnoarmějci''' (podle ruštiny). Pomníků rudoarmějců bylo za časů komunistické diktatury v Česku mnoho, po Sametové revoluci jich byla většina odstraněna. K vidění jsou ještě například na Moravském náměstí v Brně nebo v Praze u Hlavního nádraží. | ||
| - | |||
Označení ''rudá'' mělo oficiálně symbolizovat [[krev]] pracující třídy prolitou v boji proti kapitalismu a víru v rovnost a bratrství všech lidí. Bylo od něho upuštěno 25. února 1946, protože nežádoucím způsobem připomínalo revoluční původ ozbrojených sil. | Označení ''rudá'' mělo oficiálně symbolizovat [[krev]] pracující třídy prolitou v boji proti kapitalismu a víru v rovnost a bratrství všech lidí. Bylo od něho upuštěno 25. února 1946, protože nežádoucím způsobem připomínalo revoluční původ ozbrojených sil. | ||
| - | |||
| - | |||
Od února [[1946]] až do zániku SSSR v roce 1991 se armáda Sovětského svazu oficiálně nazývala '''Sovětská armáda''' (rusky Советская Армия (СА)/''Sovjetskaja Armija''). Rudá armáda byla od 40. let 20. století až do pádu Sovětského svazu největší armádou světa, v některých letech ji ale pravděpodobně ve velikosti předstihla čínská [[Lidová osvobozenecká armáda]]. | Od února [[1946]] až do zániku SSSR v roce 1991 se armáda Sovětského svazu oficiálně nazývala '''Sovětská armáda''' (rusky Советская Армия (СА)/''Sovjetskaja Armija''). Rudá armáda byla od 40. let 20. století až do pádu Sovětského svazu největší armádou světa, v některých letech ji ale pravděpodobně ve velikosti předstihla čínská [[Lidová osvobozenecká armáda]]. | ||
| Řádka 14: | Řádka 13: | ||
== Historie Rudé armády == | == Historie Rudé armády == | ||
| - | |||
* [[Ruská občanská válka]] | * [[Ruská občanská válka]] | ||
* [[Finská občanská válka]] | * [[Finská občanská válka]] | ||
| Řádka 29: | Řádka 27: | ||
* [[Východoněmecké povstání]] | * [[Východoněmecké povstání]] | ||
* [[Maďarské povstání|Invaze do Maďarska]] | * [[Maďarské povstání|Invaze do Maďarska]] | ||
| - | * [[Invaze do Československa]] | + | * [[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa]] |
* [[Čínsko-sovětské konflikty]] | * [[Čínsko-sovětské konflikty]] | ||
* [[Etiopsko-somálská válka]] | * [[Etiopsko-somálská válka]] | ||
* [[Invaze do Afghánistánu]] | * [[Invaze do Afghánistánu]] | ||
| - | == | + | == Galerie tanků Rudé armády == |
| + | <gallery heights="180" widths="180" perrow="3"> | ||
| + | Soubor:Kubinka Tank Museum-8-2017-FLICKR-060.jpg|Tank [[T-18]] | ||
| + | Soubor:Kubinka Tank Museum-8-2017-FLICKR-056.jpg|Tank [[BT (tank)|BT-5]] | ||
| + | Soubor:Kubinka Tank Museum-8-2017-FLICKR-059.jpg|Tank [[T-70|T-80]] | ||
| + | Soubor:Kubinka Tank Museum-8-2017-FLICKR-025.jpg|Tank [[T-34|T-34/76]] | ||
| + | Soubor:Kubinka Tank Museum-8-2017-FLICKR-026.jpg|Tank [[T-34|T-34/85]] | ||
| + | Soubor:Kubinka Tank Museum-8-2017-FLICKR-080.jpg|Tank [[IS-3]] | ||
| + | </gallery> | ||
== Reference == | == Reference == | ||
Aktuální verze z 22. 6. 2021, 13:05
.jpg)
Rudá armáda, celým názvem Dělnicko-rolnická rudá armáda (rusky Рабоче-крестьянская Красная Армия Raboče-krestjanskaja Krasnaja Armija (PKKA nebo RKKA), zkráceně jen Красная Армия, česky Rudá armáda) byla armáda bolševického Ruska (1918-1922) a posléze Sovětského svazu (1922-1946). S pomocí armádních specialistů carské armády ji během ruské revoluce (28. ledna 1918) z pověření Rady lidových komisařů založil Lev Trockij. Označení rudá vzniklo během ruské občanské války (v letech 1917-1918) jako protipól Bílé gardy (krasnogvardějci proti bělogvardějcům). Vojáci Rudé armády, nástupkyně Rudé gardy, se nazývali rudoarmějci nebo krasnoarmějci (podle ruštiny). Pomníků rudoarmějců bylo za časů komunistické diktatury v Česku mnoho, po Sametové revoluci jich byla většina odstraněna. K vidění jsou ještě například na Moravském náměstí v Brně nebo v Praze u Hlavního nádraží.
Označení rudá mělo oficiálně symbolizovat krev pracující třídy prolitou v boji proti kapitalismu a víru v rovnost a bratrství všech lidí. Bylo od něho upuštěno 25. února 1946, protože nežádoucím způsobem připomínalo revoluční původ ozbrojených sil.
Od února 1946 až do zániku SSSR v roce 1991 se armáda Sovětského svazu oficiálně nazývala Sovětská armáda (rusky Советская Армия (СА)/Sovjetskaja Armija). Rudá armáda byla od 40. let 20. století až do pádu Sovětského svazu největší armádou světa, v některých letech ji ale pravděpodobně ve velikosti předstihla čínská Lidová osvobozenecká armáda.
Rudá armáda byla vytvořena dle Leninových slov „pro systematické vojenské akce k získání, vybojování, sběru a svozu obilí a topiva“ např. pro akce typu s kulomety pro obilí.[1] Představiteli režimu, socialistického realismu, budovatelské poezie byla opěvována jako „armáda míru“.
Obsah |
Historie Rudé armády
- Ruská občanská válka
- Finská občanská válka
- Invaze Rudé armády do Gruzie
- Rusko-polská válka
- Čínsko-sovětský konflikt (1929)
- Sovětsko-japonské pohraniční konflikty
- Invaze do Polska
- Zimní válka
- Velká vlastenecká válka
- Sovětsko-japonská válka 1945
- Korejská válka
- Východoněmecké povstání
- Invaze do Maďarska
- Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa
- Čínsko-sovětské konflikty
- Etiopsko-somálská válka
- Invaze do Afghánistánu
Galerie tanků Rudé armády
 Tank T-18 |
 Tank BT-5 |
 Tank T-80 |
 Tank T-34/76 |
 Tank T-34/85 |
 Tank IS-3 |
Reference
- ↑ ruský historik Alexandr Jakovlev, např. kniha Rusko plné křížů
Externí odkazy
Související článek
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |